Švédsko znovu zahájí předběžné vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, který v zemi čelí obvinění ze znásilnění. Oznámil to v pondělí ve Stockholmu Assangeův právník, jehož slova vzápětí potvrdila prokurátorka Eva-Marie Perssonová. Švédské úřady případ předloni odložily, protože neměly přístup k Assangeovi, pobývajícímu tehdy na ekvádorské ambasádě v Londýně.
Trestní stíhání zakladatele WikiLeaks získalo znovu na aktuálnosti, když 11. dubna Ekvádor zrušil své rozhodnutí o poskytnutí azylu a pozval britskou policii na svou ambasádu v Londýně, kde se Assange ukrýval od roku 2012.
Nyní je 47letý Australan v britském vězení, kde si odpykává 50týdenní trest kvůli porušení podmínek kauce, na niž ho v roce 2012 londýnský soud propustil z vazby během řízení o vydání ke stíhání do Švédska.
Do Švédska, či do USA?
Švédská prokuratura v pondělí uvedla, že okolnosti případu nyní umožňují opět žádat o vydání zakladatele WikiLeaks z Británie do Švédska. O vydání Assange mají ale zájem také Spojené státy, kde je stíhán v souvislosti se zveřejněním utajovaných informací na serveru WikiLeaks a kde mu hrozí několikaleté vězení.
Obnovení předběžného vyšetřování vysvětlila prokurátorka Perssonová tím, že „stále existuje důvodné podezření, že Assange je pachatelem znásilnění“. „Podle mého názoru je zapotřebí nový výslech podezřelého,“ dodala Perssonová s tím, že prokuratura nyní požádá o vydání mezinárodního zatykače na Assange.
Poté Švédsko oficiálně předloží žádost o vydání Assange, proti níž se bude moci Australan odvolat. Švédské úřady přitom povedou boj s časem, protože promlčecí lhůta v případu znásilnění vyprší v roce 2020. Podle agentury AP Assangeovi hrozí ve Švédsku čtyři roky vězení.
„Vím, že v Británii nyní soud projednává žádost o vydání (Assange) do Spojených států,“ prohlásila Perssonová. Britské úřady budou muset rozhodnout, která ze žádostí o vydání – švédská nebo americká – má přednost, dodala. Assange od počátku obvinění ze znásilnění popírá; podle něj jde o pouhou zástěrku, aby mohl být poté předán americkým úřadům.
Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.
Assangův právník je překvapený
Assangův švédský právník Per Samuelson vyjádřil nad rozhodnutím švédské prokuratury údiv. Zároveň konstatoval, že jeho klient je připraven spolupracovat se švédskými úřady a obává se pouze vydání do USA. „(Assange) vždy chtěl pomoci vyřešit tuto švédskou kauzu,“ řekl Samuelson. „Nejvíce ho ale trápí, že kvůli své novinářské práci čelí vydání do Spojených států,“ dodal.
„Znovuotevření švédského vyšetřování v případu údajného znásilnění dá Julianu Assangeovi šanci očistit své jméno,“ podotkl v reakci na postup švédských úřadů server WikiLeaks.
Ze sexuálních útoků Assange nařkly dvě Švédky, s nimiž se zakladatel WikiLeaks setkal, když měl ve Stockholmu v srpnu 2010 přednášku. Jedna z nich patřila mezi organizátory události a nabídla Assangeovi ubytování ve svém bytě. Druhá z žen byla v publiku.
Assange ze Švédska odcestoval v září 2010 do Británie. Švédská prokuratura následně vznesla vůči Assangeovi předběžné obvinění ze sexuálního obtěžování vůči jedné z žen a ze znásilnění vůči druhé. Případ údajného sexuálního obtěžování byl již promlčen.
