Rusko ve středu oznámilo stažení svých sil za pravý břeh Dněpru. Ukrajina od té doby postoupila v Chersonské oblasti ve dvou směrech o sedm kilometrů, oznámil vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil, generál Valerij Zalužnyj. Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova potrvá však nejméně týden, než Moskva stáhne své jednotky z města Cherson. Uvedl také, že podle informací zpravodajských služeb odchod ruských vojáků z města ještě pořádně nezačal. Objevila se i prohlášení, která označovala ruský ústup za past; západní vojenští experti se však shodují, že je to nepravděpodobné. Podle bezpečnostního analytika Martina Svárovského (KDU-ČSL) by se Ukrajinci mohli ještě do konce roku pokusit získat zpět kontrolu nad Krymem.
Okupační vojska se nyní podle tvrzení ruských úřadů stahují z pravého břehu Dněpru. Ačkoliv by se jednalo o velký úspěch ukrajinských sil, které v této oblasti zahájily v létě protiofenzivu, jsou ukrajinští činitelé opatrní a varují před možnými nástrahami. Rusko přesun zdůvodňuje mimo jiné ochranou civilistů.
Stažení vojáků za řeku ve středu nařídil ministr obrany Sergej Šojgu, který se však vyvaroval slova ústup. Mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov ve čtvrtek uvedl, že se jedná o „manévr“. „V mykolajivském-kryvorožském směru manévrují jednotky ruské armády na připravené pozice na levém břehu řeky Dněpr v přísném souladu se schváleným plánem,“ citovala Konašenkova agentura TASS.
Pokud se Rusko stáhne, vzdá se tisíců kilometrů čtverečních území, která zahrnují i jednu z nejlepších zemědělských půd na Ukrajině. Podstatnou část jihoukrajinské oblasti Moskva okupovala takřka od začátku své invaze a před pěti týdny ji prohlásila za své území.
Reznikov: Stahování jednotek potrvá nejméně týden
„To není tak, že tyto jednotky stáhnou za den, dva. Potrvá to nejméně týden,“ řekl Reznikov s tím, že vojáci v Chersonu, v jeho okolí a na západním břehu Dněpru zůstávají. Ruská armáda má v Chersonské oblasti čtyřicet tisíc vojáků.
Dodal, že v důsledku Šojguova rozhodnutí se jednotky z této oblasti budou moci přesunout na jiný úsek fronty. Hranici dlouhou 2500 kilometrů, která Ukrajinu dělí od vůči ní nepřátelských území, jako je Bělorusko, Rusko a okupované oblasti, střeží milion vojáků a dalších příslušníků bezpečnostních sil, uvedl ministr. Zima podle něho operace na bojišti zpomalí, a obě strany tak budou moci svá vojska přeskupit.
Za „bláznivé“ považuje tvrzení, že Rusové by mohli při ústupu vyhodit do povětří hráz Kachovské přehrady. Tvrdí, že voda z této nádrže na Dněpru by zaplavila místa ovládaná Ruskem. „Pokud se podíváte na tamní krajinu, zjistíte, že západní břeh je vyšší a východní břeh je nižší,“ řekl Reznikov. „To znamená, že voda se rozlije na východ od tohoto (východního břehu), představovalo by to nebezpečí pro jejich jednotky,“ vysvětlil. Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z úmyslu přehradu zničit.
Reznikov uvedl, že pod velením generála Sergeje Surovikina, který se do čela ruských invazních sil na Ukrajině postavil v říjnu, se ruská taktika změnila. „Používá teroristické taktiky proti civilistům a infrastruktuře s využitím střel s plochou dráhou letu, raket a dronů, speciálních íránských dronů,“ řekl. Ukrajina naléhá na své partnery, aby Rusko označili za teroristický stát. V posledních týdnech ničí především ukrajinskou energetickou infrastrukturu – elektrárny, rozvodnou síť nebo teplárny. Podle Reznikova jsou ruské invazní jednotky pod Surovikinovým velením disciplinovanější než dříve.
Byl by to významný pokrok, ale je třeba obezřetnosti
Stažení ruských sil z okupovaného jihoukrajinského města Cherson by pro ukrajinskou armádu znamenalo významný pokrok. Shodli se na tom během telefonického rozhovoru britský premiér Rishi Sunak a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Oba se každopádně domnívají, že Ukrajina by měla být ohledně ruských prohlášení o stažení jednotek obezřetná, alespoň do té doby, dokud nad „městem opět nezavlaje ukrajinská vlajka,“ uvedl mluvčí britského premiéra.
Podle CNN v tuto chvíli není jasné, jak budou Ukrajinci na oznámení reagovat. Ukrajinské jednotky na jižní frontové linii jsou vyčerpané a území před nimi je nejspíš zaminované. Pronásledování ruských sil by vedlo k prolití další krve, stejně jako jakékoliv boje v hustě obydlených oblastech, jako je oblastní metropole Cherson.
Stažení ruských jednotek za Dněpr by pro Rusko znamenalo velkou ztrátu. Znovudobytí Chersonu, jednoho z největších měst, nad kterým Rusko od začátku invaze získalo kontrolu, je pro Kyjev jedním z hlavních vojenských a politických cílů, píše ruskojazyčný server BBC.
Putinova administrativa sepsala příručku pro propagandisty, aby připravila veřejnost na ústup z Chersonu. Radila jim, aby Ukrajinu vykreslovali jako manipulativní a krvelačnou a zdůrazňovali, že „ruská vojska usilují o záchranu životů civilistů a personálu“.
Kreml si je totiž dobře vědom toho, že Rusové, kteří podporují válku, přijmou zprávu o ústupu ruské armády z Chersonu „velmi negativně“ a zdroje serveru Meduza blízké Putinově administrativě připustily, že „je to problém“.
Úřady doufají, že se kvůli mobilizaci většina Rusů ztotožní s tématem záchrany životů vojáků, na což dříve propaganda také sázela. „Když bojují členové vaší vlastní rodiny, vaši blízcí přátelé nebo i vzdálenější známí, máte k vojenským akcím jiný vztah,“ uvedl jeden ze zdrojů.
Dočasné příměří
Podle Meduzy by Moskva nyní pravděpodobně neusilovala o plnohodnotnou mírovou smlouvu, ale spíše o dočasné příměří. Zdroje Meduzy blízké Kremlu se domnívají, že Rusko by bylo ochotno výměnou za příměří vrátit část okupovaného Chersonu, čímž by ruská armáda získala čas na přípravu nové plnohodnotné ofenzivy.
Podle dvou zdrojů blízkých Kremlu se postoje Vladimira Putina nezměnily. Ruský prezident je pevně přesvědčen, že Ukrajina by měla přinejmenším uznat Donbas a Krym za ruské území. V ideálním případě hodlá dosáhnout uznání práva Ruska na všechna okupovaná území.
Plány Ukrajiny
Stále existuje možnost, že středeční oznámení Moskvy má za cíl Ukrajince vlákat do pasti a že Rusové nemají vůbec v úmyslu západní břeh opustit. Vysoce postavení ukrajinští činitelé jsou ohledně odchodu okupantů spíše skeptičtí. Analytik Martin Svárovský, který se dlouhodobě věnuje bojům na Ukrajině, sice verzi s léčkou také připouští, ve vysílání ČT24 však podotkl, že dle prvních zpráv skutečně dochází ke stahování ruských jednotek.
„Vyplývá to z toho, že ukrajinské síly několik týdnů systematicky ničily jak zásobovací trasy, tak neustále ostřelovaly i řídicí centra a muniční sklady, takže ta situace pro ruskou armádu je neudržitelná a je to logický krok,“ nastínil aktuální situaci na jihu Ukrajiny.
Podle něj budou Ukrajinci Rusům znepříjemňovat stažení za řeku a Rusové to nebudou mít s ústupem jednoduché. Doplnil, že v prvních hodinách chodí zprávy o ostřelování pontonového mostu.
„Myslím, že to (ostřelování) bude pokračovat celou dobu. Okupační síly budou muset nasunout hodně sil na místo, kam mají v plánu se stáhnout. Nejenže část pozemních ustupujících jednotek bude muset stále chránit ústupové cesty, Rusové tam navíc budou muset přesunout leteckou podporu a natáhnout systémy protivzdušné obrany, což byl pro ně dost velký problém v posledních měsících,“ zhodnotil analytik.
Obrana místa stažení je jedna věc. Druhá, která s tím podle Svárovského bezprostředně souvisí, je to, že množství sil, které si vyžádá takto náročná operace, znamená, že budou oslabení jinde.
„Domnívám se, že Ukrajinci si budou udržovat možnost překvapení. Můžeme se tedy dočkat jiných souběžných operací, máme informace o tom, že teď se situace vyostřuje na linii Svatove a Kremina, kde mají Rusové velké ztráty,“ předesílá expert.
„Zároveň se další uskupení ukrajinských sil formuje dlouhodobě v Záporožské oblasti a myslím si, že můžeme očekávat například nějaký útok směrem na Melitopol, obsazení dálnice M14 a snahu o to, aby Rusům, kteří se stáhnou z Dněpra, Ukrajinci vpadli do zad. Mají teď velkou mobilitu, všechno je nicméně obestřeno tajemstvím a různými klamnými vyjádřeními obou stran. V současnosti je tato vojenská operace v plném proudu a obě strany válčí i prostřednictvím informací. Zásadní je však to, že Ukrajinci mají variabilitu, jak na Rusy udeřit,“ poznamenal.
Znovuzískání Chersonu a likvidace Rusů na pravém břehu
Svárovský nastínil, že hlavními cíli ukrajinského vedení bude kombinace znovuzískání Chersonu s pokud možno co nejnižšími ztrátami na životech a likvidace současných svazků ruské armády na pravém břehu Dněpru.
Podotkl, že za posledního půldruhého měsíce byl k vidění velmi obezřetný, ale zároveň systematický postup ukrajinské strany, který spočíval v jednotlivých částečných útocích, v napadání řídicích a logistických center, ale i různých psychologických operací, mezi nimiž zmínil výbuchy v samotném Chersonu nebo autonehodu Kirilla Stremousova, zástupce vedoucího kolaborantské vojensko-civilní správy v Chersonské oblasti.
„Byla toho celá řada a byla tam priorita v chránění životů ukrajinských vojáků, protože Ukrajinci měli ztráty kvůli ruské artilerii. Teď, když se Rusové stahují, představují pro Ukrajince lákavý cíl, protože, jak už bylo naznačeno, v průběhu stahování budou velice zranitelní a ukrajinské síly se budou snažit, aby ztráty byly samozřejmě co nejvyšší.“
Krym v dostřelu
Zároveň je ale podle něj jasné, že Cherson jim do rukou padne. „A tím, že se dostanou Ukrajinci do Chersonu a obsadí celý západní břeh, tak to rozšiřuje perimetr dostřelu HIMARSů a dalších raketových systémů, čímž se otevírá prostor těsně na severní hranici Krymu. Ten bude podle mě cílem ještě letošního roku, nebo začátkem příštího roku,“ míní.
Bezpečnostní analytik v závěru vyjádřil domněnku, že ukrajinská armáda má síly a čas na to, aby podobně spektakulární operaci provedla ještě v tomto roce. „Myslím si to, i když neznáme podrobnosti. Dá se to nicméně odvozovat z koncentrace sil. Víme, že tam teď došlo k velkému soustředění kolových i pásových vozidel, jak dodaných Západem, tak i ukořistěných ze strany Rusů. Zdá se tedy, že by tento útok na jih a rozštípnutí skutečně mohlo být cílem. Skoro bych si tipl, že na to schopnosti mají už teď,“ uzavřel.
