„Status: Unknown“. Od katastrofy letu MH17 uplynulo pět let, vyšetřovatelé ukázali na čtyři podezřelé

Přesně před pěti lety, 17. července 2014, odstartoval krátce po poledni z amsterdamského mezinárodního letiště Schiphol letoun Malaysia Airlines. Letadlo s 298 lidmi na palubě mířilo do Kuala Lumpuru. Do cíle ovšem nikdy nedorazilo. Tři hodiny po vzletu ho nad východní Ukrajinou sestřelila raketa země-vzduch vypálená z území ovládaného proruskými separatisty. Neštěstí nikdo nepřežil. Minulý měsíc vyšetřovatelé oznámili, že kvůli katastrofě budou souzeni Rusové Igor Girkin, známý jako Strelkov, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov a Ukrajinec Leonid Charčenko.

Letadlo Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines se zřítilo blízko ukrajinské vesnice Hrabove v Doněcké oblasti. Na palubě bylo 298 lidí (283 cestujících a 15 členů posádky) z deseti zemí. Kromě 193 Nizozemců spojem letěli i občané Austrálie, Británie, Malajsie, Belgie, Kanady, Indonésie, Německa, Nového Zélandu a Filipín. 

Černé skříňky z letounu se nejprve dostaly do rukou vzbouřenců, kteří je 22. července, asi tři dny po nalezení, předali malajsijským vyšetřovatelům. Skříňky byly mírně poškozené, jejich záznamové nosiče ale byly údajně neporušené. Ve stejný den povstalci ustoupili mezinárodnímu tlaku a vypravili z povstaleckých území vlak s těly obětí katastrofy.

Při následném vyšetřování Ukrajina a Spojené státy tvrdily, že boeing sestřelili separatisté raketou Buk dodanou z Ruska, zatímco Moskva z neštěstí obviňovala ukrajinskou armádu.

Nahrávám video

Raketa vyšla z území ovládaného povstalci

Jelikož dvě třetiny obětí tvořili Nizozemci, mezinárodní vyšetřovací tým vedou nizozemští vyšetřovatelé. V týmu jsou rovněž experti z Austrálie, Belgie, Malajsie a Ukrajiny. První konzultace s ruskými experty se uskutečnila až letos v březnu.

Vyšetřovatelé v říjnu 2015 podle očekávání oznámili, že boeing sestřelila raketa Buk, dodaná z Ruska a odpálená z pozic proruských separatistů. Povstalci jakýkoli podíl na sestřelení odmítají, závěry mezinárodního vyšetřování se snaží vyvrátit i Moskva.

Loni v květnu vyšetřovatelé uvedli, že raketový systém použitý při sestřelení letadla byl součástí ruských ozbrojených sil. Ruské ministerstvo obrany vzápětí reagovalo, že s incidentem nemá nic společného, a v září oznámilo, že letoun sestřelila ukrajinská raketa Buk.

obrázek
Zdroj: ČT24

Soud čeká trojici Rusů a jednoho Ukrajince

Letos v červnu zveřejnil Společný vyšetřovací tým (JIT) čtyři jména, která mají nést za pád MH17 odpovědnost. Jsou jimi Rusové Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov a Ukrajinec Leonid Charčenko. Čtveřice bude obžalována z vraždy, soud se bude konat v Nizozemsku a začne 9. března 2020. Vyšetřovatelé hodlají ruské úřady oficiálně požádat, aby umožnily výslech podezřelých.

Girkin je bývalým důstojníkem ruské kontrarozvědky FSB a v povstaleckém Donbasu v době neštěstí působil jako „ministr obrany“. Velkoruský monarchista a pravoslavný fundamentalista se později Moskvě znelíbil a byl povolán zpět do Ruska. Podle některých ruských médií nyní organizuje nábor Rusů pro ozbrojené jednotky separatistů.

  • Víc než stovka vyšetřovatelů z pěti zemí kousek po kousku analyzovala celkem 1448 úlomků letadla, prověřila na 5 milionů internetových stránek, zkoumala na půl milionu videí a množství dat ze satelitů od USA a Evropské vesmírné agentury. Prověřili i odposlechy 35 tisíc rozhovorů.
Tragédie MH17
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people/imago stock&people

Dubinskij, údajný agent ruské tajné služby GRU a šéf povstalecké rozvědky, si podle investigativní platformy Bellingcat objednal dodání komplexu Buk povstalcům. Zajišťoval jeho přepravu na Ukrajinu a transport zpět do Ruska. Dubinského skupina údajně sehrála klíčovou roli v rozhodnutí sestřelit letadlo, které považovali povstalci za nepřátelské. Pulatov byl podle vyšetřovatelů jedním z velitelů rozvědky separatistů a Charčenko velel průzkumnému praporu.

Už v červenci 2015 podali pozůstalí osmnácti obětí u amerického soudu na Girkina žalobu a požadují po něm 900 milionů dolarů. Žaloba se podle tisku opírá o vyjádření Girkinovy jednotky na ruské sociální síti po sestřelu: „Varovali jsme je – nelítejte po našem nebi“.

Povstalci se tehdy údajně zprvu domnívali, že sestřelili transportní letoun ukrajinského letectva. Vzkaz byl vymazán hned poté, co se ukázalo, že rebelové nejspíše omylem sestřelili dopravní letadlo Boeing místo stroje Antonov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
07:30Aktualizovánopřed 16 mminutami

Za požár rozvodny v německém Reutlingenu zřejmě může žhář, uvedli vyšetřovatelé

Za požárem elektrické rozvodny v Reutlingenu na jihozápadě Německa v noci na pondělí stál nejspíš žhářský útok. Podle agentury DPA z toho vycházejí vyšetřovatelé. Požár připravil dočasně na dvacet tisíc domácností o dodávky elektřiny a způsobil škody ve výši několika milionů eur.
před 28 mminutami

Německo na muniční iniciativu přispěje dalších tři sta milionů eur, řekl Pistorius

Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími třemi sty miliony eur (asi 7,2 miliardy korun), řekl v úterý při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou (za SPD) německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi padesáti tisíc kusů munice pro Ukrajinu. Německý ministr rovněž sdělil, že bundeswehr v Česku nakoupí asi dvě stě tisíc pistolí za 56 milionů eur (více než 1,35 miliardy korun).
13:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ovlivňování arménských voleb Rusku vyšlo, v parlamentu bude zastoupeno

Současný arménský premiér Nikol Pašinjan bude po parlamentních volbách, které se konaly o víkendu, ve funkci pokračovat ještě minimálně dalších pět let. Jeho Občanská smlouva porazila proruské opoziční síly, a země tak bude moci pokračovat ve směřování do Evropské unie (EU). Pašinjan si ale dle odborníka Slavomíra Horáka uvědomuje, že vstup do EU je dlouhodobá záležitost, a zdůrazňuje proto i rozvíjení vztahů s Moskvou. Ta však arménskou spolupráci se Západem nepřipouští.
před 2 hhodinami

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
13:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 4 hhodinami

Izraelský úder na město Súr zabil osm lidí, uvedly libanonské úřady

Úterní izraelský úder na město Súr na jihu Libanonu zabil osm lidí, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Podle něj Izrael udeřil před vydáním varování civilnímu obyvatelstvu, píše agentura AFP. Údery, které zasáhly rezidenční čtvrť, podle ministerstva také na tři desítky lidí zranily.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Loni bylo ve světě nejvíc válek od konce druhé světové

V roce 2025 probíhalo nejvíc ozbrojených konfliktů od druhé světové války, uvedla v úterý zveřejněná zpráva norského mírového institutu PRIO. Konfliktů s účastí alespoň jednoho státu bylo 65. Střetů se státními aktéry na obou stranách bylo osm, tedy dvojnásobek oproti předchozímu roku. Minulý rok byl podle zprávy třetí nejsmrtelnější od konce studené války, přímých obětí bojů či politicky motivovaného násilí bylo okolo 245 tisíc.
před 4 hhodinami
Načítání...