„Status: Unknown“. Od katastrofy letu MH17 uplynulo pět let, vyšetřovatelé ukázali na čtyři podezřelé

Přesně před pěti lety, 17. července 2014, odstartoval krátce po poledni z amsterdamského mezinárodního letiště Schiphol letoun Malaysia Airlines. Letadlo s 298 lidmi na palubě mířilo do Kuala Lumpuru. Do cíle ovšem nikdy nedorazilo. Tři hodiny po vzletu ho nad východní Ukrajinou sestřelila raketa země-vzduch vypálená z území ovládaného proruskými separatisty. Neštěstí nikdo nepřežil. Minulý měsíc vyšetřovatelé oznámili, že kvůli katastrofě budou souzeni Rusové Igor Girkin, známý jako Strelkov, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov a Ukrajinec Leonid Charčenko.

Letadlo Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines se zřítilo blízko ukrajinské vesnice Hrabove v Doněcké oblasti. Na palubě bylo 298 lidí (283 cestujících a 15 členů posádky) z deseti zemí. Kromě 193 Nizozemců spojem letěli i občané Austrálie, Británie, Malajsie, Belgie, Kanady, Indonésie, Německa, Nového Zélandu a Filipín. 

Černé skříňky z letounu se nejprve dostaly do rukou vzbouřenců, kteří je 22. července, asi tři dny po nalezení, předali malajsijským vyšetřovatelům. Skříňky byly mírně poškozené, jejich záznamové nosiče ale byly údajně neporušené. Ve stejný den povstalci ustoupili mezinárodnímu tlaku a vypravili z povstaleckých území vlak s těly obětí katastrofy.

Při následném vyšetřování Ukrajina a Spojené státy tvrdily, že boeing sestřelili separatisté raketou Buk dodanou z Ruska, zatímco Moskva z neštěstí obviňovala ukrajinskou armádu.

Nahrávám video

Raketa vyšla z území ovládaného povstalci

Jelikož dvě třetiny obětí tvořili Nizozemci, mezinárodní vyšetřovací tým vedou nizozemští vyšetřovatelé. V týmu jsou rovněž experti z Austrálie, Belgie, Malajsie a Ukrajiny. První konzultace s ruskými experty se uskutečnila až letos v březnu.

Vyšetřovatelé v říjnu 2015 podle očekávání oznámili, že boeing sestřelila raketa Buk, dodaná z Ruska a odpálená z pozic proruských separatistů. Povstalci jakýkoli podíl na sestřelení odmítají, závěry mezinárodního vyšetřování se snaží vyvrátit i Moskva.

Loni v květnu vyšetřovatelé uvedli, že raketový systém použitý při sestřelení letadla byl součástí ruských ozbrojených sil. Ruské ministerstvo obrany vzápětí reagovalo, že s incidentem nemá nic společného, a v září oznámilo, že letoun sestřelila ukrajinská raketa Buk.

obrázek
Zdroj: ČT24

Soud čeká trojici Rusů a jednoho Ukrajince

Letos v červnu zveřejnil Společný vyšetřovací tým (JIT) čtyři jména, která mají nést za pád MH17 odpovědnost. Jsou jimi Rusové Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov a Ukrajinec Leonid Charčenko. Čtveřice bude obžalována z vraždy, soud se bude konat v Nizozemsku a začne 9. března 2020. Vyšetřovatelé hodlají ruské úřady oficiálně požádat, aby umožnily výslech podezřelých.

Girkin je bývalým důstojníkem ruské kontrarozvědky FSB a v povstaleckém Donbasu v době neštěstí působil jako „ministr obrany“. Velkoruský monarchista a pravoslavný fundamentalista se později Moskvě znelíbil a byl povolán zpět do Ruska. Podle některých ruských médií nyní organizuje nábor Rusů pro ozbrojené jednotky separatistů.

  • Víc než stovka vyšetřovatelů z pěti zemí kousek po kousku analyzovala celkem 1448 úlomků letadla, prověřila na 5 milionů internetových stránek, zkoumala na půl milionu videí a množství dat ze satelitů od USA a Evropské vesmírné agentury. Prověřili i odposlechy 35 tisíc rozhovorů.
Tragédie MH17
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people/imago stock&people

Dubinskij, údajný agent ruské tajné služby GRU a šéf povstalecké rozvědky, si podle investigativní platformy Bellingcat objednal dodání komplexu Buk povstalcům. Zajišťoval jeho přepravu na Ukrajinu a transport zpět do Ruska. Dubinského skupina údajně sehrála klíčovou roli v rozhodnutí sestřelit letadlo, které považovali povstalci za nepřátelské. Pulatov byl podle vyšetřovatelů jedním z velitelů rozvědky separatistů a Charčenko velel průzkumnému praporu.

Už v červenci 2015 podali pozůstalí osmnácti obětí u amerického soudu na Girkina žalobu a požadují po něm 900 milionů dolarů. Žaloba se podle tisku opírá o vyjádření Girkinovy jednotky na ruské sociální síti po sestřelu: „Varovali jsme je – nelítejte po našem nebi“.

Povstalci se tehdy údajně zprvu domnívali, že sestřelili transportní letoun ukrajinského letectva. Vzkaz byl vymazán hned poté, co se ukázalo, že rebelové nejspíše omylem sestřelili dopravní letadlo Boeing místo stroje Antonov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii pátrá po strůjci útoku, který je na útěku.
před 27 mminutami

Moskva tvrdí, že v noci čelila rozsáhlému dronovému útoku. Údery hlásí i Ukrajina

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli dva lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm, oznámil šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných, včetně dvou dětí, uvedl náčelník regionální správy Oleh Syněhubov.
07:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 14 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 14 hhodinami

Evropský pohled