Spolupracovat při vyšetřování Trumpa odmítl i viceprezident Pence

Viceprezident Mike Pence nevyhoví žádosti výborů americké Sněmovny reprezentantů o vydání dokumentů v rámci vyšetřování prezidenta Donalda Trumpa kvůli ukrajinské aféře. S odvoláním na Penceova poradce Matthewa E. Morgana o tom informovala agentura AP. Požadované dokumenty se zdráhá zaslat také Pentagon. Už na počátku října odmítl spolupracovat s výbory také Bílý dům.

Podle agentury AP Morgan v dopise zaslaném demokratickým kongresmanům opakuje námitku Bílého domu, že zahájení procesu vedoucího k podání ústavní žaloby je nelegitimní, neboť o něm nehlasovala celá Sněmovna reprezentantů. Vyšetřování podle Morgana vyvolává pochyby o tom, zda jsou lidé, kteří za ním stojí, oddáni „základní spravedlnosti“.

Interní vyšetřování zahájily tři výbory sněmovny poté, co 24. září její demokratická předsedkyně Nancy Pelosiová oznámila, že sněmovna zahájí proces přípravy ústavní žaloby na šéfa Bílého domu.

Nyní Pelosiová uvedla, že Sněmovna reprezentantů zatím nemá v plánu o takzvaném impeachmentu formálně hlasovat. „Neexistuje požadavek, že bychom museli hlasovat, a tak v tomto okamžiku hlasovat nebudeme,“ řekla.

Odmítnutí spolupráce se řetězí

Poradce Morgan rovněž uvedl, že je úřad amerického viceprezidenta připraven s výbory Sněmovny reprezentantů spolupracovat, pokud budou jejich žádosti „přiměřené“ a budou se týkat informací, které jsou „výhradně v péči úřadu viceprezidenta“.

Také ministerstvo obrany výborům Sněmovny reprezentantů v úterý v dopise napsalo, že jim nemůže „v současnosti“ poskytnout požadované dokumenty. Pentagon rovněž uvedl, že hodlá se Sněmovnou reprezentantů spolupracovat, až bude k dispozici „příslušná rezoluce“.

V úterý oznámil také Trumpův osobní právník Rudy Giuliani, že nevyhoví obsílce demokratů ve Sněmovně reprezentantů. Vyšetřování prezidenta označil za „nelegitimní“. Sám Trump už dříve označil vyšetřování za politicky motivované a podezření za vykonstruovaná.

„Důkazů o pohrdání Kongresem přibývá,“ reagoval na oznámení Pence, Giulianiho a Pentagonu předseda výboru pro kontrolu zpravodajských služeb, demokrat Adam Schiff.

Rozruch vznikl kolem telefonátu se Zelenským

O podání ústavní žaloby na Trumpa se začalo hovořit v souvislosti s kauzou, která vypukla kvůli stížnosti whistleblowera. Ten upozornil na červencový telefonát Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Pracovník amerických zpravodajských služeb ve své stížnosti uvedl, že Trump vyvíjel na Zelenského nátlak, aby ukrajinská justice začala vyšetřovat Trumpova politického rivala Joea Bidena kvůli dřívějšímu působení jeho syna Huntera v ukrajinské energetické firmě.

Krátce před telefonátem Trump zablokoval peníze na vojenskou pomoc Ukrajině, čímž chtěl podle některých na Zelenského vyvíjet nátlak.

Podle průzkumu agentury Ipsos, který zveřejnila agentura Reuters, si podání ústavní žaloby na prezidenta Trumpa přeje 43 procent dospělých Američanů, opačného názoru je 42 procent. Zbytek si není jistý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zastavte sankce a vzdáme se jaderných ambicí, zní z Íránu do USA

Írán je připraven podepsat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jadernou dohodu výměnou za zrušení sankcí. Stanici NBC News to ve středu řekl poradce íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Poradce pro politické, vojenské a jaderné záležitosti Alí Šamchání je patrně nejvýše postaveným činitelem z Chameneího okruhu, který o možnosti uzavření dohody otevřeně hovoří.
před 16 mminutami

V Turecku se sešli šéfové diplomacie USA a Ukrajiny. Jednat mají i zástupci Kyjeva a Moskvy

V Istanbulu se očekává jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Personální složení delegací obou zemí bylo dlouhou dobu nejisté. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k přímému jednání ruského vládce Vladimira Putina, ve středu večer však Kreml oznámil, že ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij. V Turecku se setkali ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha a jeho americký protějšek Marco Rubio.
06:21Aktualizovánopřed 30 mminutami

Mnohé principy vojenství jsou nadčasové, shodují se odborníci

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.
před 1 hhodinou

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provázejí nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 12 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 13 hhodinami
Načítání...