Slovenskou vládní stranu HLAS – sociálna demokracia (Hlas) povede po zvoleném prezidentovi země Peteru Pellegrinim podle očekávání její dosavadní generální manažer a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Rozhodl o tom v sobotu sněm strany, na kterém Pellegrini oficiálně rezignoval na funkci jejího předsedy. Šutaj Eštok byl jediným kandidátem na nového šéfa Hlasu, získal 750 z 795 platných hlasů delegátů.
Pellegrini v dubnu vyhrál rozhodující kolo přímé volby hlavy státu, před kterým ho podpořily také zbylé dvě vládní strany, SMER – sociálna demokracia (Smer) premiéra Roberta Fica a Slovenská národní strana. Prezidentského úřadu se Pellegrini ujme za dva týdny.
„Ať liberálové klidně otevírají svá témata sexuálních menšin či legalizace drog. Ať konzervativci neustále mluví o potratech. My jako sociální demokraté budeme dělat všechno pro to, aby se lidem na Slovensku žilo lépe. Kulturní války ať si řeší lidé ve svém soukromí,“ řekl v projevu Šutaj Eštok po zvolení předsedou Hlasu.
Sedmatřicetiletý Šutaj Eštok je nejmladším členem vlády a podle slovenských médií je dlouhodobě jedním z nejbližších spolupracovníků Pellegriniho. „Matúš Šutaj Eštok začal jakožto vysoce postavený úředník na ministerstvu školství v době, kdy tam byl Peter Pellegrini, posléze si ho dnes už minulý předseda strany Hlas vzal na Úřad vlády, kde Matúš Šutaj Eštok vedl jeho kabinet, jeho úřad vlády. A nakonec s ním odešel po neúspěšných volbách strany Smer, kdy se tato strana (Hlas) odštěpila od strany Roberta Fica a založila novou politickou frakci, novou politickou stranu,“ připomněl zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan.
Šilhan poznamenal, že ani při volbě místopředsedů nedošlo k žádnému velkému překvapení. Své posty obhájili dosavadní místopředsedové Zuzana Dolinková, Denisa Saková, Richard Raši a Erik Tomáš. „A přibyl k nim nově také pátý místopředseda, a to současný ministr školství Tomáš Drucker,“ uvedl zpravodaj.
Slovenský tisk uvedl, že na rozdíl od Pellegriniho vystupuje Šutaj Eštok agresivněji a je zástupcem radikálnějšího křídla strany. Jeho zvolení do čela Hlasu minulý týden doporučilo předsednictvo této druhé nejsilnější vládní strany.
Po atentátu na premiéra Fica z poloviny května Šutaj Eštok kritizoval opoziční hnutí OĽaNO za výzvu jeho předsedy a expremiéra Igora Matoviče, aby kvůli postřelení ministerského předsedy rezignoval na funkci ministra vnitra. Šutaj Eštok v reakci označil Matovičovo hnutí za extremistickou skupinu.
Z útoku na Fica nepřímo obvinil média a opozici
Šutaj Eštok v projevu na sněmu odpovědnost za atentát na Fica, který byl ve čtvrtek propuštěn z nemocnice do domácí péče, nepřímo připsal opozici a mediím. „Kvůli legislativním změnám jsme byli svědky organizování masových protestů, toho, jak opozice pomlouvala Slovensko v zahraničí a mnoho deníků vycházelo s černými titulními stránkami. I atentátník od mnoha politiků i médií poslouchal, jaká katastrofa se na Slovensku děje. A rozhodl se, že ji sám zastaví, výstřely do těla předsedy vlády,“ tvrdil nový předseda Hlasu.
Opoziční strany na Slovensku dříve organizovaly sérii demonstrací proti vládě kvůli změnám ve slovenském trestním právu či kvůli novému zákonu o veřejnoprávní televizi a rozhlasu, které kritizovaly také evropské instituce.
„Naše cesty se rozcházejí, protože nám tak velí tradice. Nikdy nepřestanu být sociálním demokratem, to je mé hodnotové ukotvení,“ řekl v projevu Pellegrini. Dodal, že bude mít pozastaveno členství v Hlasu, byť slovenské zákony umožňují hlavě státu být členem i předsedou politické strany. Dosluhující slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se po zvolení do této vrcholné politické funkce v roce 2019 vzdala členství v tehdy neparlamentním hnutí Progresivní Slovensko (PS), které je v současnosti nejsilnější opoziční stranou.
Hlas vznikl v roce 2020 poté, co Pellegrini a dalších deset poslanců parlamentu včetně Šutaje Eštoka opustili tehdy opoziční Smer. Pellegrini se pak stal šéfem Hlasu. Tato strana se po svém založení dostala do čela žebříčku popularity politických formací v zemi, později ale začala ztrácet a v loňských předčasných parlamentních volbách skončila na třetím místě se ziskem 14,7 procenta hlasů. Volby vyhrál Smer a Fico se následně stal počtvrté ministerským předsedou; na druhém místě skončilo PS.
