Slovensko pozastaví dovoz obilí a dalších produktů z Ukrajiny. Česko to neplánuje

Slovenská vláda schválila návrh na časově neomezený zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin z Ukrajiny. Tranzit přes území Slovenska zůstane povolen. Opatření, které vstoupí v platnost v úterý, se bude vztahovat například na obilí a olejniny, řekl hlavní slovenský veterinář Jozef Bíreš. K podobnému zákazu už přistoupily Maďarsko a Polsko ve snaze ochránit domácí zemědělce před dovozem například levné ukrajinské pšenice. Česko se k tomuto kroku nechystá, podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) je v rozporu s pravidly unijního trhu.

Kabinet slovenského premiéra Eduarda Hegera neschvaloval seznam výrobků, jejichž dovoz bude zakázán. Například ministrovi zemědělství ale uložil, aby oznámil, kterých výrobků se restrikce dotknou. Materiál ministerstva zemědělství, který projednala vláda, počítá s tím, že opatření se bude vztahovat nejen na obilí a olejnatá semena, ale také například na kukuřici, ovoce, zeleninu, cukr, med a včelí produkty.

„Jde o opatření na ochranu slovenského agropotravinářského sektoru a ochranu zdraví spotřebitelů. Na rozdíl od Polska jsme nezakázali tranzit,“ řekl o rozhodnutí vlády ministr zemědělství Samuel Vlčan. Seznam produktů, na které se bude vztahovat slovenský zákaz dovozu, bude moci průběžně měnit ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem hospodářství.

Vlčan řekl, že Bratislava už dříve navrhla, aby Evropská komise zřídila finanční nástroj na výkup obilí přímo na Ukrajině a jeho prodej mimo EU.

Minulý týden Slovensko zakázalo zpracovávat už uskladněné ukrajinské obilí; toto zboží a z něj vyrobená mouka nesmí ani na trh. Učinilo tak poté, co v dovezeném ukrajinském obilí testy potvrdily výskyt pesticidu, který podle ministerstva zemědělství není v EU povolen a který má negativní vliv na lidské zdraví. Už dříve začalo Slovensko plošně kontrolovat obilí z Ukrajiny, které je určeno na slovenský trh nebo k tranzitu přes jeho území do jiných států.

Intenzivní kontroly v Česku

Česko kvůli možnému výskytu pesticidů zpřísnilo kontroly tranzitu zemědělských komodit. Testy zatím neodhalily žádný závadný vzorek, uvedlo v pondělí ministerstvo zemědělství. „Ochrana zdraví českých občanů je pro mě absolutní priorita, proto v intenzivních kontrolách budeme nadále pokračovat a v případě pozitivního nálezu budeme likvidovat celé zásilky,“ sdělil ministr Nekula.

Státy EU by podle něj měly co nejvíce přispět k vývozu ukrajinské zemědělské produkce do zemí mimo Unii. „Jednostranné zákazy jednotlivých zemí ale nic nevyřeší. Musíme najít shodu v celé EU na pravidlech, za jakých bude probíhat tranzit zemědělských komodit z Ukrajiny do evropských přístavů, a aby z nich produkce dále směřovala do zemí mimo EU, které jsou na ukrajinské produkci závislé,“ uvedl Nekula.

S ostatními unijními ministry zemědělství a Evropskou komisí chce proto řešit také podobu fungování koridorů solidarity, tzv. Solidarity Lanes.

Český premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že v Česku není problém tak intenzivní, protože obilí končí v zemích, které mají hranici s Ukrajinou. „Tyto státy se rozhodly přijmout opatření mimo jiné proto, že u nich to významně snižuje ceny a způsobuje to konkurenci jejich zemědělcům,“ míní premiér.

V Česku taková situace zatím nenastala. „My děláme naopak kroky k tomu, abychom snížili ceny potravin a dosáhli lepších cenových podmínek pro naše občany,“ dodal Fiala.

Zákaz bude řešit EU

Evropská komise o víkendu v reakci na rozhodnutí Polska a Maďarska zakázat dovoz některých zemědělských produktů z Ukrajiny uvedla, že jednostranné kroky týkající se obchodu podnikané jednotlivými členskými státy Evropské unie jsou nepřijatelné. Velvyslanci zemí Evropské unie tento týden kroky Varšavy a Budapešti projednají.

Kyjev při rozhovorech, které v pondělí začaly ve Varšavě, usiluje o obnovení tranzitu ukrajinských potravin a obilí přes Polsko jako o „první krok“ k ukončení zákazu jejich dovozu.

„Vše, co překročilo polskou hranici (z Ukrajiny) a šlo do polských společností nebo podniků nebo co bylo přes Polsko převáženo do jiných zemí EU či přes přístavy do jiných částí světa – to je asi deset procent všeho (potravinářského zboží), co Ukrajina vyvezla,“ uvedl ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj podle agentury Ukrinform. Dodávky do Maďarska podle něj představují zhruba šest procent vývozu.

Levná ukrajinská pšenice se dostala na trhy středoevropských zemí, když Kyjev po blokádě svých černomořských přístavů v souvislosti s ruskou invazí z konce loňského února začal při vývozu obilí využívat alternativní trasy. Ukrajina je jedním z největších světových vývozců obilí.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled