Maltský arcibiskup Charles Scicluna, považovaný za vatikánského prokurátora pro sexuální zločiny, naléhal na polské katolické biskupy, aby přešli „od papírů k činům“ při ochraně dětí a mládeže před sexuálním zneužíváním duchovními. Scicluna přijel na pozvání polské biskupské konference v době, kdy téma krytí pedofilů v církvi rozvířil dokument Jen to nikomu neříkej.
„Neexistuje žádný souhlas s jakýmkoli utajováním případů sexuálního zneužívání nezletilých,“ prohlásil Scicluna na tiskové konferenci po dvoudenním zasedání polského episkopátu ve Walbrzychu. Biskup Piotr Libera označil Sciclunovy poznámky ohledně ochrany dětí a mládeže za „mimořádně zajímavé“.
Scicluna řekl novinářům, že by rád „povzbudil polské biskupy, aby uskutečnili velmi dobré pokyny, které sami přijali“ v roce 2013. Dodal přitom, že pouhé pokyny nestačí, musí se také naplnit. „Je třeba přejít od papíru k činům. V každé farnosti musí lidé vědět, na koho se mají obrátit, pokud mají problém,“ zdůraznil.
Poznamenal také, že je snadné na někoho ukázat prstem, ale je těžší podezření vyšetřit. „Výlučně vnitřním vyšetřováním nepřesvědčíme nikoho,“ dodal.
Zlomový film
Sciclunu do Polska pozvala tamní biskupská konference, a to ještě před květnovým uvedením dokumentu Jen to nikomu neříkej. Ten přinesl zpovědi obětí a především ukázal, že církev některé pachatele pedofilních činů nechala dál pracovat s dětmi. V tradičně katolické zemi vyvolal nebývalý rozruch. Je volně dostupný na internetu a viděly ho miliony lidí.
Zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé považuje film za zásadní zlom. „Do té doby se v Polsku o zneužívání sice mluvilo, ale bylo to téma okrajové a především tabuizované,“ říká Mathé a pokračuje: „Ihned po zveřejnění dokumentu se církev omluvila a o tématu začala sama aktivněji mluvit. Dala najevo, že se bude sama snažit problém řešit a nebude ho zametat pod koberec, jak tomu možná trochu dřív bylo.“
Církev slíbila, že už nikdy nebude viníky krýt a dva kněží, o kterých se ve filmu mluví, klér opustili. Z prostranství před bazilikou v Lichni zase mizí pomník tamnímu dlouholetému kustodovi Eugeniuszi Makulskému, kterého dokument zmiňuje jako agresora. Tamní Bazilika Matky Boží Bolestné Královny Polska, která byla postavena na venkově ve středním Polsku v letech 1994 až 2004, a je největším polským kostelem, hraje mimo jiné pro svou fotogeničnost v dokumentu významnou roli.
Polští biskupové už v březnu přiznali, že měli ve svých řadách téměř čtyři sta sexuálních predátorů. Jen zlomek případů se dostal před soud. Ten v jednom případě nařídil církevnímu řádu vyplatit odškodnění ve výši milion zlotých (asi šest milionů korun) ženě, kterou kněz jako třináctiletou dívku unesl, zadržoval a zneužíval.
Papežův čistič
Scicluna, kterému se říká papežův čistič, sehrál pro papeže Františka klíčovou roli při odhalování faktů o sexuálním zneužívání a utajování případů v Chile. Jeho tým o tom vypracoval více než dvoutisícistránkovou zprávu, po níž rezignovalo všech 34 biskupů v zemi.
V únoru ve Vatikánu hovořil o prevenci sexuálního zneužívání na summitu církevních představitelů. Tu svolal František v reakci na krizi, kterou vyvolaly sexuální zločiny duchovních a jejich utajování.
