Skandály britských poslanců zmizely před volbami z Wikipedie

Londýn - Podrobnosti o zatčení, volebním podvodu, podezřelém čerpání peněz nebo využívání automobilu s osobním řidičem – všechny tyto informace zmizely z profilů britských poslanců na Wikipedii před parlamentními volbami. Úpravy byly podle britského Telegraphu udělány z IP adres přímo v budově Westminsteru.

Hesla na Wikipedii může upravovat každý, nicméně pokud ke změně dojde, lze pak vysledovat IP adresu, z níž uživatel psal. Díky tomu šlo dohledat, že k editaci více než dvanácti životopisů britských poslanců došlo na počítačích uvnitř Westminsterského paláce. 

Podle Telegraphu se dotyční snažili před voliči ukrýt nejrůznější prohřešky politiků. Ze stránky bývalého ministra a konzervativce Stephena Hammonda zmizela třeba informace o tom, že často využíval automobily s osobním řidičem. U dalšího konzervativce Roberta Blackmana byly zase smazány všechny odkazy na novinové články, které uváděly, že byl „chycen s kalhotami dole“. 

Logo Wikipedie
Zdroj: ČT24/Wikipedie

Smazána byla rovněž informace o zatčení konzervativce Craiga Whittakera, který měl před třemi lety napadnout svého syna. U labouristy Geraint Davies se pak neobjevovala skutečnost, že utratil přes 2000 liber za kuchyň a 1500 liber za obývací pokoj z peněz daňových poplatníků prostřednictvím parlamentních nákladů. 

Mluvčí stran mlčí

Provedeny byly i desítky menších změn, včetně přidávání odkazů na články, jež se k poslancům vyjadřovaly pozitivně. Některé informace pak uvedli do původní podoby jiní uživatelé, píše Telegraph. Prokázat, že změny udělali politici nebo jejich zaměstnanci, podle něj není možné. Mluvčí všech tří předních stran – konzervativců, liberálních demokratů i labouristů – odmítli celou záležitost komentovat.

Ministerský předseda Spojeného království Velké Británie a Severního Irska David Cameron
Zdroj: ČTK/AP/Kirsty Wigglesworth

V nedávných parlamentních volbách zvítězili konzervativci, kteří mají v britském parlamentu většinu poprvé od roku 1992. Volby přinesly historický triumf Skotské národní straně (SNP), která je co do počtu poslanců třetí nejsilnější stranou celého Spojeného království. Hlasy sebrala labouristům a liberálním demokratům. Vedle čtyř zmíněných stran a jednoho poslance UKIP stráví dalších pět let ve Westminsterském paláci také zástupci severoirských Demokratické unionistické strany, Sociálně demokratické strany práce a Ulsterské unionistické strany, velšské Plaid Cymru a anglické Strany zelených. Severoirská Sinn Féin získala čtyři mandáty, její poslanci se však tradičně zasedání neúčastní.

Zisk jednotlivých stran podle křesel

  • Konzervativní strana: 331
  • Strana práce: 232
  • Skotská národní strana: 56
  • Liberální demokraté: 8
  • Demokratická unionistická strana: 8
  • Sinn Féin: 4
  • Plaid Cymru: 3
  • Sociálně demokratická strana práce: 3
  • Ulsterská unionistická strana: 2
  • Strana nezávislosti Spojeného království: 1
  • Strana zelených: 1
  • Konzervativní strana: 36,9
  • Strana práce: 30,4
  • Strana nezávislosti Spojeného království: 12,6
  • Liberální demokraté: 7,9
  • Skotská národní strana: 4,7
  • Strana zelených: 3,8

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...