V Pekingu skončil 20. sjezd čínské komunistické strany, jejíž členové do bezprecedentního třetího funkčního období zvolili generálním tajemníkem Si Ťin-pchinga. Tomu se navíc podařilo obklopit ve vedení pouze spojenci, což podle asijské zpravodajky ČT Barbory Šámalové znamená mimo jiné to, že bude pokračovat mezi Číňany neoblíbená politika nulové tolerance vůči koronaviru. Jejím prostřednictvím Peking navíc kontroluje pohyb obyvatel.
Si například řekl, že se Peking nebude izolovat a bude navazovat globální ekonomické vazby. „Lze předpokládat, že je Čína bude navazovat s Jižní Amerikou, Afrikou, se středoasijskými státy, s Blízkým východem či Ruskem,“ domnívá se Šámalová.
Stranickým číslem dvě se stal šéf šanghajských komunistů Li Čchiang. „Nemá k tomu potřebnou kvalifikaci, nemá zkušenosti z centrální vlády ani ekonomický background a přeskočil kvalifikovanější kandidáty, kteří ale patřili ke konkurenční frakci (v rámci strany),“ vysvětlila zpravodajka vzestup šanghajského činovníka.
Li se navíc nejspíš na jaře stane novým čínským premiérem. A to navzdory tomu, že jeho administrativa selhala při zajišťování vleklého covidového lockdownu v Šanghaji. „Tehdy selhala logistika, úřady se nepoučily a frustrace ve společnosti byla veliká,“ připomněla Šámalová.
Si bez kritiků
V nejužším vedení strany jsou nyní jen spojenci či chráněnci Si Ťin-pchinga. „Ten tak nebude narážet na žádný odpor, nikdo nebude zpochybňovat jeho politické kroky včetně kontroverzní nulové tolerance vůči covidu, která čínskou společnost unavuje a s níž jsou lidé nespokojení,“ upozornila zpravodajka ČT. Zároveň také generálního tajemníka nikdo z vedení strany neupozorní v případě, že se zmýlí.
V čínské komunistické straně existuje několik frakcí, které v minulosti v dobách sjezdů mezi sebou vedly boje. Ty byly velmi silné i v roce 2012, kde se Si Ťin-pching ujal vlády. „Si si uvědomil, že strana byla oslabená korupcí a decentralizací a prostřednictvím protikorupční kampaně se zbavil největších rivalů,“ zdůraznila Šámalová. Změna ústavy navíc čínskému vůdci otevřela cestu k doživotní vládě.
Zpravodajka zmínila, že i když má politika nulové tolerance vůči koronaviru dle špiček strany chránit životy, je podle ní zjevné, že komunisté tím sledují i jiné cíle, především kontrolu společnosti. „Jsme sledováni na každém kroku. Jakmile odejdu z domu, musím se všude skenovat mobilní aplikací, takže úřady mají naprostý přehled o tom, kam lidé chodí, co dělají,“ uvedla Šámalová.
Závěrem řekla, že sjezd vyvolal i výrazný a ojedinělý protest, přestože se jednalo pouze o protest jednotlivce. Došlo k němu minulý týden a jeho protagonista v jedné z pekingských čtvrtí mimo jiné zapálil pneumatiky a pomocí přineseného reproduktoru kolemjdoucí vyzýval ke stávce a odstranění „diktátora a zrádce národa“ Si Ťin-pchinga.
„Nevíme, kdo ten muž je, jaká je jeho totožnost. Nevíme ani to, co se s ním stalo po zatčení, zcela jistě ho čeká velmi tvrdý trest. Ale byl to čin, který se zapíše do historie,“ nepochybuje zpravodajka s tím, že dotyčnému už se říká „Muž na mostě“ po vzoru demonstranta z náměstí Nebeského klidu z roku 1989.
Velký úkol: Jak udržet sociální stabilitu
Sinolog Ondřej Kučera z Univerzity Palackého v Olomouci se domnívá, že i když Si více koncentroval moc do svých rukou, a z velké části tak může určovat směřování Číny, přesto před ním leží jeden velký úkol.
„Přes velkou snahu se ani jemu nedaří zmírňovat obrovské příjmové rozdíly mezi bohatým východem a chudším západem (země) a bohatými městy a chudým venkovem. Leží před ním tak klíčový problém – jak udržet v Číně sociální stabilitu, aby ti chudší nakonec režim nesvrhli,“ řekl expert ve vysílání ČT24.
Proto podle něj Si například prosazuje, aby zemědělci, kterých je v zemi obrovské množství, prodávali své produkty přímo bez distribučního mezičlánku, což jim zvyšuje příjmy. „Díky tomu se daří udržovat v tomto sektoru sociální smír,“ popsal Kučera.
