Severní Korea vyvezla v období od ledna do září loňského roku výrobky zakázané sankcemi OSN v odhadované hodnotě za téměř 200 milionů dolarů (čtyři miliardy korun). Tajné služby západoevropských zemí koncem ledna informovaly, že KLDR vyvážela uhlí hlavně do Ruska, odkud pak mířilo do Jižní Koreje a Japonska. Severní Korea také údajně využívala ambasádu v Berlíně k nákupu technologií, které potřebuje pro svůj raketový a jaderný program.
Severní Korea vyvezla tajně zboží za miliardy korun. Využívala falešné lodě i dokumentaci
Podle zprávy vydané patnácti členům Rady bezpečnosti OSN Pchjongjang vyvážel uhlí pomocí lodí plujících pod falešnými vlajkami a pomocí podvodné dokumentace.
Rada bezpečnosti OSN zakázala Severní Koreji export uhlí loni 5. srpna. Cílem přísnějších sankcí bylo odříznout režim severokorejského diktátora Kim Čong-una od důležitých devizových zdrojů, které Pchjongjang potřebuje na rozvoj svých zbrojních programů.
Podle odhadů vyveze Severní Korea každoročně suroviny v hodnotě tří miliard dolarů. Tyto sankce měly škrtnout zhruba miliardu.
Sankce se od loňského roku stupňují
Už na začátku loňského roku přitom Čína výrazně pozastavila dovoz uhlí, aby zvýšila tlak na Pchjongjang. Peking prakticky byl vždy jediným zahraničním spojencem KLDR a v minulosti často chránil Pchjongjang před tvrdšími dopady sankcí. V srpnu ale ve prospěch rezoluce hlasoval.
Rada bezpečnosti OSN pak 11. září odhlasovala další přísnější sankce, a to v reakci na šestou severokorejskou jadernou zkoušku. Čínské ministerstvo obchodu oznámilo, že v souladu s novými sankcemi Rady bezpečnosti OSN bude uzavřena většina severokorejských firem působících v Číně. Opatření se týká také společných čínsko-severokorejských podniků.
Čína pak v souladu s tím oznámila, že uzavře většinu severokorejských firem působících v zemi, včetně společných čínsko-severokorejských podniků a od října omezila i vývoz některých ropných produktů do KLDR a zakázala i export zkapalněného zemního plynu do sousední země.
Peking také zároveň na základě sankcí přijatých Radou bezpečnosti OSN vyhlásil okamžitý zákaz dovozu textilu z KLDR, což mělo podle odhadů připravit KLDR o roční příjmy ve výši 700 milionů dolarů (15,2 miliardy korun). Textil je totiž druhou největší severokorejskou vývozní položkou.
Sankce vůči Severní Koreji stupňují i USA. Ty je naposledy rozšířily na konci ledna a postihují osoby a společnosti podílející se na jaderném programu KLDR. Na sankčním seznamu USA se nově ocitlo také severokorejské ministerstvo ropného průmyslu a šest lodí plujících pod severokorejskou vlajkou.
Loni v prosinci pak znova ještě rozšířila sankce proti Pchjongjangu i Rada bezpečnosti OSN kvůli zkouškám mezikontinentálních balistických raket. Opakované sankce ale Koreu od vývoje raket zatím nedokázaly odradit.
Kim Čong-un sleduje start rakety Hwasong-12
KLDR zřejmě využívala velvyslanectví v Berlíně pro získávání technologií
Šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu funkci kontrarozvědky, Hans-Georg Maassen navíc nyní přišel s další informací. Rádiu NDR řekl, že KLDR využívala své velvyslanectví v Berlíně k tomu, aby si obstarávala součástky, které potřebuje pro svůj raketový a jaderný program. BfV podle něj tyto aktivity zastavila.
„Bohužel jsme zjistili, že odtamtud vycházely aktivity směřující k pořízení věcí, které měly z našeho pohledu sloužit v raketovém a částečně i jaderném programu,“ řekl Maassen o velvyslanectví KLDR, které stojí v těsné blízkosti české ambasády v centru Berlína.
Podle Maassena lidé ze severokorejského zastupitelského úřadu nakupovali nejčastěji zboží, které je možné použít pro civilní, ale zároveň i vojenské účely, takzvané technologie dvojího použití (dual use).
„Pokud něco takového zjistíme, zamezíme tomu,“ vysvětlil Maassen, jak jeho úřad v takových případech postupuje. „Nemůžeme ale zajistit, že se nám to podaří odhalit a zabránit tomu ve všech případech,“ dodal s tím, že lze předpokládat, že součástky potřebné pro raketový program si KLDR obstarává „i na jiných trzích“.