Šest milionů lidí a nejvyšší budova Afriky. Egyptské úřady se začnou stěhovat do nové metropole

Nahrávám video
Horizont ČT24: Nová egyptská metropole
Zdroj: ČT24

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí nařídil vládě, aby začala stěhovat úřady do nové metropole. Přesun aparátu včetně desítek tisíc zaměstnanců začne v prosinci. Nové hlavní město má ulehčit už tak přelidněné Káhiře, jejíž populace se do dvaceti let zřejmě zdvojnásobí. Velkolepý projekt budovaný šest let slibuje město založené na technologiích. Čím dál víc ale odhaluje i své problémy.

„Tady se buduje budoucnost Egypta. Bude to významné pro celý Blízký východ,“ říká viceprezident investorské společnosti Amir Karmel. Jedna z budov má být nejvyšší v Africe – skoro čtyři sta metrů nad povrchem (Iconic Tower).

Domácí média líčí projekt jako triumf prezidenta Sísího. Celková cena činí 60 miliard dolarů. Součástí Nové správní metropole má být letiště, školy, univerzity, nemocnice, ale hlavně obří rezidenční čtvrť pro šest milionů lidí.

„Toto je první fáze projektu bydlení pro státní zaměstnance v Nové správní metropoli, která zahrnuje 376 budov a 9024 jednotek,“ vysvětluje vedoucí úřadu městského rozvoje Ammar Mandour.

  • Místo označované jako Nové administrativní hlavní město zatím nemá jméno a lidé mohou své návrhy na jeho pojmenování posílat do 18. listopadu. Spolu s tím mohou rozhodnout také o logu a mottu.
  • Součástí nové metropole bude vládní čtvrť, obchodní a diplomatická část a mnoho parků. Projekt byl zahájen v roce 2015. Nové město vzniklo na ploše 700 hektarů čtverečních 45 kilometrů východně od Káhiry. Leží poblíž káhirského vnějšího obchvatu a je na půl cesty do přístavu Suez. Poskytne zázemí hlavním vládním institucím, ministerstvům a ambasádám. Počítá se s tím, že postupně tam bude žít až sedm milionů lidí.
  • Zdroj: ČTK

Město stojí necelých padesát kilometrů od současné metropole. Právě Káhiřanům slibuje klidnější prostředí, prodchnuté technologiemi. Nejmíň šest tisíc kamer k regulacii provozu i k hlášení podezřelých aktivit.

Podle jedněch západní standard, podle jiných hlavně nástroj, jak potírat možné příští protesty.

Tohle město nebude pro každého

Zatím jsou vidět hlavně dělnicí a jejich těžká práce. Zanedlouho tu má ale život ulehčit třeba jednotná aplikace pro komunikaci s úřady i nakupování. Tohle všechno ale mají kritici za elitní klub pro privilegované, který nebude kým naplnit. „Ceny bytů a domů přesahují možnosti většiny občanů. Pokud je cílem nové metropole ubytovat šest milionů lidí, o jakých lidech se tu vlastně bavíme?“ ptá se politolog Káhirské univerzity Mustafa Kalim al-Sajíd.

Dvoupokojový byt stojí v přepočtu přes milion korun. Ani desetinu z toho ale většina občanů nevydělá za rok. Vláda slibuje zahrnout i sociální bydlení, o detailech ale zatím mlčí. Mluvčí hlavní konstrukční firmy Chalíd al-Husejní vidí věci jednoduše: „Ten, kdo si bude moci dovolit v novém hlavním městě bydlet, tak může učinit. Kdo si to nebude moci dovolit, bydlet v něm nebude. To je zkrátka normální věc.“

Bude metropole samostatná, nebo ji pohltí Káhira?

Urbanisté ale dodávají, že dvacetimilionová Káhira může blízké město brzy pohltit a nechat splynout. I proto ho nechtějí srovnávat například s novou metropolí Brazílie.

O investice a vliv v Egyptě se zajímá i zahraničí. Centrální finanční čtvrť roste z velké části díky čínským penězům. Peking láká nejlidnatější africká země, její relativní stabilita i ochota budovat města. A to nejen na zelené louce, ale i ve vyprahlé poušti. 

Velkorysý projekt má svá rizika

Historik architektury a publicista Zdeněk Lukeš ocenil velkorysost projektu, jehož součástí má být největší letiště i nejvyšší budova v Africe. Do budoucna se dokonce počítá s výstavbou nejvyšší budovy na světě, která má přesáhnout jeden tisíc metrů.

Zmínil však i rizika, kdy u takto velkého města pro miliony lidí hrozí, že bude převládat jen jedna funkce, například administrativní. K tomu, aby se tam lidé cítili dobře, by však měly fungovat i další funkce. Lukeš dodal, že u těcho projektů je možné čerpat poučení i pro nás. Jako příklad zmínil chystaný vznikl vládní čtvrti v pražských Letňanech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...