S manželem se už můžeme alespoň vídat, řekla Zelenská listu The Guardian

Ukrajinská první dáma Olena Zelenská řekla v rozhovoru pro list The Guardian, že vzhledem ke zločinům, které páchají ruské invazní jednotky v její zemi, je možné, že jsou schopny všeho. Reagovala tak na dřívější slova svého manžela Volodymyra Zelenského, že terčem číslo jedna byl pro ruské síly on a druhým cílem jeho rodina. Ta podle Zelenské zůstává rozdělena, ale s mužem se už může alespoň vídat.

Brzy ráno 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, uslyšela v polospánku kdesi v dálce tlumené rány. Otevřela oči a zjistila, že je v posteli sama. Vyskočila a spěchala do vedlejšího pokoje, kde našla svého manžela v obleku a kravatě. „Co se děje?“ zeptala se. „Začalo to,“ odvětil. „Měla jsem pocit, že jsem v nějaké paralelní realitě, že se mi něco zdá,“ líčí Zelenská.

Její muž poté odjel do prezidentského areálu, aby předsedal bezpečnostní radě, která rozhodovala o první reakci na invazi. První dáma šla zkontrolovat devítiletého syna Kyryla a sedmnáctiletou dceru Oleksandru. Děti už byly vzhůru a zdálo se, že chápou, co se děje. Začala balit kufr. Vždy, když se dunění přiblížilo, spěchala s dětmi do sklepa.

Večer se znovu setkala s mužem a dozvěděla se od něj, že ji s dětmi odvedou na bezpečné místo. Objali se, ale na slzy nebo sentiment nebyl čas, popisuje. Teprve později si připustila myšlenku, že ho možná už nikdy neuvidí.

Všechno je možné

V prvních dnech ruské agrese panoval pocit, že je možné cokoli, píše The Guardian. Rakety dopadaly po celé zemi, ruská vojska postupovala ke Kyjevu ze tří směrů. Ukrajinský prezident prohlásil, že podle zpravodajských informací ho nepřítel označil za terč číslo jedna a jeho rodinu za cíl číslo dvě. „Když vidíte, jaké otřesné zločiny páchají, říkáte si, že jsou možná opravdu schopni všeho,“ řekla nyní Zelenská.

A tak zatímco prezident ignoroval návrhy Západu, aby opustil Kyjev a vytvořil vládu na západní Ukrajině nebo v Polsku, jeho žena a děti odjely do relativního bezpečí. Kam přesně, nechce první dáma prozradit ani teď. Pravidelně se ale podle svých slov přesouvala. Zároveň trvá na tom, že celou dobu zůstala na Ukrajině a děti se od ní nehnuly.

„Byly skvělé. Obvykle jim musíte říkat věci milionkrát, ale ten první den udělaly všechno superrychle a poslušně… Pak následovalo dlouhé období čekání. Sledovali jsme zprávy, čekali na telefonáty. Celou dobu jsme měli puštěnou televizi,“ popisuje Zelenská. „Ano měli jsme televizi, nebyla jsem v podzemí ani pod vodou,“ reagovala na novinářův dotaz.

Hlavně žádnou elektroniku

Občas se jí podařilo s manželem promluvit, i když skrze žádný obvyklý komunikační přístroj, upozorňuje deník. Ochranka jí řekla, aby si nebrala žádnou elektroniku a nepřihlašovala se na žádné sítě. Dny byly podle ní dlouhé; čas si krátila třeba tím, že pomáhala synovi s úkoly do školy.

Na veřejnosti se poprvé od začátku ruské invaze objevila po deseti týdnech, kdy se na západě Ukrajiny setkala s americkou první dámou Jill Bidenovou. Ruské jednotky se mezitím ze severu Ukrajiny zkraje dubna stáhly a díky zklidnění situace v této oblasti se mohla alespoň na čas vrátit do metropole, píše The Guardian. Zároveň nechce prozrazovat, kde nyní žije. S manželem to prý není, ale aspoň se teď mohou vídat.

„Objali jsme se, pozdravili a zeptali jeden druhého, jak se máme. Byly tam děti, které se k němu chvíli tiskly. Teď se můžeme vídat a ony se mohou táty fyzicky dotýkat, je to tak o něco jednodušší,“ popisuje shledání po odloučení.

V porovnání s mnoha Ukrajinci měla Zelenská v posledních měsících o něco snazší situaci, ale válka si vybrala daň i na její rodině, píše The Guardian. Například prezidentův syn by se rád setkal s kamarády. „Tři měsíce jsem si hrál jen se psy a bodyguardy,“ postěžoval si podle slov své matky.

„Každý Ukrajinec je nyní pod obrovským psychickým tlakem. Polovina naší populace je odloučena od rodiny,“ upozorňuje Zelenská s tím, že po skončení konfliktu bude zapotřebí vypracovat rozsáhlý program, aby se lidé v tomto ohledu dali do pořádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
před 5 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci.
před 21 mminutami

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 33 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun).
před 45 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
před 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 2 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 3 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 5 hhodinami
Načítání...