S manželem se už můžeme alespoň vídat, řekla Zelenská listu The Guardian

Ukrajinská první dáma Olena Zelenská řekla v rozhovoru pro list The Guardian, že vzhledem ke zločinům, které páchají ruské invazní jednotky v její zemi, je možné, že jsou schopny všeho. Reagovala tak na dřívější slova svého manžela Volodymyra Zelenského, že terčem číslo jedna byl pro ruské síly on a druhým cílem jeho rodina. Ta podle Zelenské zůstává rozdělena, ale s mužem se už může alespoň vídat.

Brzy ráno 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, uslyšela v polospánku kdesi v dálce tlumené rány. Otevřela oči a zjistila, že je v posteli sama. Vyskočila a spěchala do vedlejšího pokoje, kde našla svého manžela v obleku a kravatě. „Co se děje?“ zeptala se. „Začalo to,“ odvětil. „Měla jsem pocit, že jsem v nějaké paralelní realitě, že se mi něco zdá,“ líčí Zelenská.

Její muž poté odjel do prezidentského areálu, aby předsedal bezpečnostní radě, která rozhodovala o první reakci na invazi. První dáma šla zkontrolovat devítiletého syna Kyryla a sedmnáctiletou dceru Oleksandru. Děti už byly vzhůru a zdálo se, že chápou, co se děje. Začala balit kufr. Vždy, když se dunění přiblížilo, spěchala s dětmi do sklepa.

Večer se znovu setkala s mužem a dozvěděla se od něj, že ji s dětmi odvedou na bezpečné místo. Objali se, ale na slzy nebo sentiment nebyl čas, popisuje. Teprve později si připustila myšlenku, že ho možná už nikdy neuvidí.

Všechno je možné

V prvních dnech ruské agrese panoval pocit, že je možné cokoli, píše The Guardian. Rakety dopadaly po celé zemi, ruská vojska postupovala ke Kyjevu ze tří směrů. Ukrajinský prezident prohlásil, že podle zpravodajských informací ho nepřítel označil za terč číslo jedna a jeho rodinu za cíl číslo dvě. „Když vidíte, jaké otřesné zločiny páchají, říkáte si, že jsou možná opravdu schopni všeho,“ řekla nyní Zelenská.

A tak zatímco prezident ignoroval návrhy Západu, aby opustil Kyjev a vytvořil vládu na západní Ukrajině nebo v Polsku, jeho žena a děti odjely do relativního bezpečí. Kam přesně, nechce první dáma prozradit ani teď. Pravidelně se ale podle svých slov přesouvala. Zároveň trvá na tom, že celou dobu zůstala na Ukrajině a děti se od ní nehnuly.

„Byly skvělé. Obvykle jim musíte říkat věci milionkrát, ale ten první den udělaly všechno superrychle a poslušně… Pak následovalo dlouhé období čekání. Sledovali jsme zprávy, čekali na telefonáty. Celou dobu jsme měli puštěnou televizi,“ popisuje Zelenská. „Ano měli jsme televizi, nebyla jsem v podzemí ani pod vodou,“ reagovala na novinářův dotaz.

Hlavně žádnou elektroniku

Občas se jí podařilo s manželem promluvit, i když skrze žádný obvyklý komunikační přístroj, upozorňuje deník. Ochranka jí řekla, aby si nebrala žádnou elektroniku a nepřihlašovala se na žádné sítě. Dny byly podle ní dlouhé; čas si krátila třeba tím, že pomáhala synovi s úkoly do školy.

Na veřejnosti se poprvé od začátku ruské invaze objevila po deseti týdnech, kdy se na západě Ukrajiny setkala s americkou první dámou Jill Bidenovou. Ruské jednotky se mezitím ze severu Ukrajiny zkraje dubna stáhly a díky zklidnění situace v této oblasti se mohla alespoň na čas vrátit do metropole, píše The Guardian. Zároveň nechce prozrazovat, kde nyní žije. S manželem to prý není, ale aspoň se teď mohou vídat.

„Objali jsme se, pozdravili a zeptali jeden druhého, jak se máme. Byly tam děti, které se k němu chvíli tiskly. Teď se můžeme vídat a ony se mohou táty fyzicky dotýkat, je to tak o něco jednodušší,“ popisuje shledání po odloučení.

V porovnání s mnoha Ukrajinci měla Zelenská v posledních měsících o něco snazší situaci, ale válka si vybrala daň i na její rodině, píše The Guardian. Například prezidentův syn by se rád setkal s kamarády. „Tři měsíce jsem si hrál jen se psy a bodyguardy,“ postěžoval si podle slov své matky.

„Každý Ukrajinec je nyní pod obrovským psychickým tlakem. Polovina naší populace je odloučena od rodiny,“ upozorňuje Zelenská s tím, že po skončení konfliktu bude zapotřebí vypracovat rozsáhlý program, aby se lidé v tomto ohledu dali do pořádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 28 mminutami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 2 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 3 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 5 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 8 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 9 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 17 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...