S manželem se už můžeme alespoň vídat, řekla Zelenská listu The Guardian

Ukrajinská první dáma Olena Zelenská řekla v rozhovoru pro list The Guardian, že vzhledem ke zločinům, které páchají ruské invazní jednotky v její zemi, je možné, že jsou schopny všeho. Reagovala tak na dřívější slova svého manžela Volodymyra Zelenského, že terčem číslo jedna byl pro ruské síly on a druhým cílem jeho rodina. Ta podle Zelenské zůstává rozdělena, ale s mužem se už může alespoň vídat.

Brzy ráno 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, uslyšela v polospánku kdesi v dálce tlumené rány. Otevřela oči a zjistila, že je v posteli sama. Vyskočila a spěchala do vedlejšího pokoje, kde našla svého manžela v obleku a kravatě. „Co se děje?“ zeptala se. „Začalo to,“ odvětil. „Měla jsem pocit, že jsem v nějaké paralelní realitě, že se mi něco zdá,“ líčí Zelenská.

Její muž poté odjel do prezidentského areálu, aby předsedal bezpečnostní radě, která rozhodovala o první reakci na invazi. První dáma šla zkontrolovat devítiletého syna Kyryla a sedmnáctiletou dceru Oleksandru. Děti už byly vzhůru a zdálo se, že chápou, co se děje. Začala balit kufr. Vždy, když se dunění přiblížilo, spěchala s dětmi do sklepa.

Večer se znovu setkala s mužem a dozvěděla se od něj, že ji s dětmi odvedou na bezpečné místo. Objali se, ale na slzy nebo sentiment nebyl čas, popisuje. Teprve později si připustila myšlenku, že ho možná už nikdy neuvidí.

Všechno je možné

V prvních dnech ruské agrese panoval pocit, že je možné cokoli, píše The Guardian. Rakety dopadaly po celé zemi, ruská vojska postupovala ke Kyjevu ze tří směrů. Ukrajinský prezident prohlásil, že podle zpravodajských informací ho nepřítel označil za terč číslo jedna a jeho rodinu za cíl číslo dvě. „Když vidíte, jaké otřesné zločiny páchají, říkáte si, že jsou možná opravdu schopni všeho,“ řekla nyní Zelenská.

A tak zatímco prezident ignoroval návrhy Západu, aby opustil Kyjev a vytvořil vládu na západní Ukrajině nebo v Polsku, jeho žena a děti odjely do relativního bezpečí. Kam přesně, nechce první dáma prozradit ani teď. Pravidelně se ale podle svých slov přesouvala. Zároveň trvá na tom, že celou dobu zůstala na Ukrajině a děti se od ní nehnuly.

„Byly skvělé. Obvykle jim musíte říkat věci milionkrát, ale ten první den udělaly všechno superrychle a poslušně… Pak následovalo dlouhé období čekání. Sledovali jsme zprávy, čekali na telefonáty. Celou dobu jsme měli puštěnou televizi,“ popisuje Zelenská. „Ano měli jsme televizi, nebyla jsem v podzemí ani pod vodou,“ reagovala na novinářův dotaz.

Hlavně žádnou elektroniku

Občas se jí podařilo s manželem promluvit, i když skrze žádný obvyklý komunikační přístroj, upozorňuje deník. Ochranka jí řekla, aby si nebrala žádnou elektroniku a nepřihlašovala se na žádné sítě. Dny byly podle ní dlouhé; čas si krátila třeba tím, že pomáhala synovi s úkoly do školy.

Na veřejnosti se poprvé od začátku ruské invaze objevila po deseti týdnech, kdy se na západě Ukrajiny setkala s americkou první dámou Jill Bidenovou. Ruské jednotky se mezitím ze severu Ukrajiny zkraje dubna stáhly a díky zklidnění situace v této oblasti se mohla alespoň na čas vrátit do metropole, píše The Guardian. Zároveň nechce prozrazovat, kde nyní žije. S manželem to prý není, ale aspoň se teď mohou vídat.

„Objali jsme se, pozdravili a zeptali jeden druhého, jak se máme. Byly tam děti, které se k němu chvíli tiskly. Teď se můžeme vídat a ony se mohou táty fyzicky dotýkat, je to tak o něco jednodušší,“ popisuje shledání po odloučení.

V porovnání s mnoha Ukrajinci měla Zelenská v posledních měsících o něco snazší situaci, ale válka si vybrala daň i na její rodině, píše The Guardian. Například prezidentův syn by se rád setkal s kamarády. „Tři měsíce jsem si hrál jen se psy a bodyguardy,“ postěžoval si podle slov své matky.

„Každý Ukrajinec je nyní pod obrovským psychickým tlakem. Polovina naší populace je odloučena od rodiny,“ upozorňuje Zelenská s tím, že po skončení konfliktu bude zapotřebí vypracovat rozsáhlý program, aby se lidé v tomto ohledu dali do pořádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 3 mminutami

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 17 mminutami

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla Judy Weinsteinové-Hagiové a Gadiho Hagiho. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura AFP s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně deset životů.
08:51Aktualizovánopřed 43 mminutami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 2 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 3 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 4 hhodinami

Masakr na náměstí Nebeského klidu si Číňané připomínat stále nesmí

Před 36 lety čínská armáda na rozkaz komunistické strany krvavě potlačila prodemokratické demonstrace na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Počet obětí se odhaduje na tisíce. Výročí si připomněl tchajwanský prezident Laj Čching-te i americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle nichž svět na události nikdy nezapomene. Čínská veřejnost si je ale připomínat nesmí. Někteří lidé to tak dělají v soukromí. V diskusích na internetu používají kódovaná slova a obrázky, aby unikli cenzuře.
před 12 hhodinami

Kolín nad Rýnem zažil největší poválečnou evakuaci

Němečtí pyrotechnici zneškodnili tři letecké pumy z druhé světové války, kvůli kterým muselo více než dvacet tisíc lidí ve středu opustit centrum Kolína nad Rýnem. Město na západě Německa je na podobné evakuace sice zvyklé, podle radnice byla ale ta aktuální co do počtu evakuovaných největší od roku 1945. O úspěšné likvidaci bomb informovala večer agentura DPA.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...