Rusové zaútočili na energetickou infastrukturu. Poškodili největší vodní elektrárnu na Ukrajině

Rusko v noci na pátek podniklo rozsáhlý vzdušný úder na ukrajinský energetický sektor, jde o jeden z největších takových útoků v poslední době, informoval ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko. Na některých místech jsou přerušené dodávky proudu. Rusové udeřili i na Dněperskou vodní elektrárnu (DniproHES). Rusko na Ukrajinu zaútočilo pomocí více než šedesáti dronů a téměř devadesáti střel, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pět lidí zemřelo.

„Bohužel byla zasažena i největší ukrajinská vodní elektrárna DniproHES,“ sdělila ukrajinská státní společnost Ukrhidroenerho. V zařízení podle ní vypukl požár, se kterým bojovali hasiči. „Protržení (hráze přehrady) nehrozí. Situace na přehradě je pod kontrolou,“ dodala firma. Místní úřady uvedly, že útok zasáhl i trolejbus s pracovníky elektrárny.

Ředitel společnosti Ukrhidroenerho Ihor Syrota Rádiu Svoboda řekl, že není jasné, zda bude možné v jednom ze dvou energetických bloků vodní elektrárny obnovit provoz. Poškozena je i hráz, píše server Ukrajinska pravda. Ukrajinská prokuratura uvedla, že Rusko v noci zasáhlo elektrárnu DniproHES osmkrát.

7 minut
Události: Ruské vzdušné údery na ukrajinskou energetiku
Zdroj: ČT 24

Ukrajinští energetici po několika hodinách obnovili hlavní vnější napájení Záporožské jaderné elektrárny, oznámila v pátek dopoledne ukrajinská společnost Enerhoatom. Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po útoku uvedl, že jaderná elektrárna přišla o připojení k hlavnímu vysokonapěťovému vedení, ale fungovalo záložní napájení.

Ruskem dosazené vedení původně tvrdilo, že jedno ze dvou vysokonapěťových vedení, která zásobují Záporožskou jadernou elektrárnu elektřinou, je mimo provoz. Ruskojazyčný server BBC napsal, že za výpadek může ruské ostřelování.

Haluščenko obvinil Moskvu z nové snahy způsobit Ukrajině „rozsáhlé selhání energetického systému“. Podle něj Rusové zasáhli například výrobní zařízení nebo distribuční systémy v různých oblastech, proto dochází k výpadkům v dodávkách elektrického proudu. Energetici pracují na jejich obnovení. Společnost Ukrenerho později podle Reuters oznámila, že sousední Polsko, Rumunsko a Slovensko poskytují ukrajinské energetické síti nouzovou pomoc.

Bez elektřiny se ocitl jeden milion lidí. „Ukrajinský premiér Denis Šmyhal kolem čtvrté hodiny odpoledne informoval, že bude potřeba minimálně čtyřiadvacet hodin na to, aby se dodávky elektřiny povedlo obnovit po celé zemi. Práce na opravách probíhají ve třech fázích. Zaměřují se na kritickou infrastrukturu, aby byly obnoveny dodávky vody a tepla. V druhé fázi se zaměří na samotné obyvatele a potom na průmyslovou infrastrukturu a průmyslové objekty,“ řekla v Událostech zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na pátek sestřelila 92 ze 151 ruských střel a dronů, oznámil velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Počet obětí nočních ruských úderů stoupl na pět, napsala kolem poledne AFP. V Záporoží jsou hlášeni tři zabití, ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko dříve informoval o dvou mrtvých ve městě Chmelnyckyj. Další lidé jsou zranění nebo pohřešovaní.

9 minut
Zpravodajka ČT Stomatová o situaci na Ukrajině (22. března 2024)
Zdroj: ČT24

Ostřelování ukrajinských měst

Šéf Ukrenerho Volodymyr Kudryckyj uvedl, že Rusové útočili na tepelné i vodní elektrárny a na hlavní rozvodny na různých místech země. V Charkově je rozsah škod větší než v jiných regionech, podotkl. Druhé největší ukrajinské město je podle médií „prakticky bez elektřiny“ a podle starosty Ihora Terechova tam nefungují semafory. Už dříve z něj byly hlášeny i problémy s dodávkami vody.

„Charkov je pod palbou. Buďte opatrní,“ vyzval tamní občany starosta Ihor Terechov, podle něhož exploze ve druhém největším ukrajinském městě způsobily několik požárů. Kvůli výpadkům elektrické sítě má město potíže i se zásobováním pitnou vodou.

„Předběžně bylo zničeno sedm domů a 35 jich bylo poškozeno. Jsou zranění,“ napsal na Telegramu šéf vojenské správy v Záporožské oblasti Ivan Fedorov, podle něhož Rusové na Záporoží zaútočili dvanácti raketami.

Ve městě Kryvyj Rih byla rovněž zasažena zařízení kritické infrastruktury. Pod ruským útokem se ocitla Záporožská, Chmelnycká, Oděská, Dněpropetrovská, Poltavská, Mykolajivská, Vinnycká, Lvovská a Ivano-Frankivská oblast.

Pokud Ukrajina musí používat svoji protivzdušnou obranu na ochranu kritické infrastruktury, tak ji nemůže nasadit u svých bojových jednotek. Ruské letectvo kvůli tomu může operovat blíž fronty, vysvětlil Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií. „Nelze očekávat, že by s koncem zimy tyto útoky zcela přestaly,“ dodal.

9 minut
Ředitel Centra pro výzkum míru Michal Smetana o rozsáhlém ruském útoku na ukrajinu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25AktualizovánoPrávě teď

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 13 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...