Ruský voják dostal v Kyjevě za vraždu ukrajinského civilisty doživotí

Ukrajinský soud potrestal ruského vojáka doživotním vězením za zavraždění neozbrojeného civilisty, informovaly o tom tiskové agentury. Soud v Kyjevě byl prvním procesem za válečné zločiny od začátku ruské invaze na Ukrajinu na konci února. Doživotí navrhl prokurátor. Obhájce uvedl, že se jeho klient proti rozsudku odvolá.

Jednadvacetiletý seržant Vadim Šišimarin byl shledán vinným, že 28. února na rozkaz jiného ruského vojáka zastřelil z okna auta dvaašedesátiletého Ukrajince ve vsi Čupachivka na severovýchodě Ukrajiny. Svou vinu přiznal hned v první den procesu.

Šišimarin měl podle ukrajinské prokuratury na konci února spolu s dalšími čtyřmi ruskými vojáky ukradnout automobil, prchali jím poté, co na jejich kolonu zaútočily ukrajinské síly. Tímto automobilem dojeli do Čupachivky, kde uviděli na ulici neozbrojeného civilistu, který vedl kolo a telefonoval.

„Pak zřejmě kvůli tomuto telefonátu možná dostali podezření, že by tento muž mohl jejich současnou polohu oznámit ukrajinské armádě, to bylo totiž důvodem, proč Šišimarin dostal rozkaz od jiného vojáka tohoto muže zabít,“ vysvětlila redaktorka ČT Veronika Chraščová.

Nahrávám video

Podle obhajoby Šišimarin nejprve vystřelit odmítl, nicméně pak kvůli pohrůžce od nadřízeného vojáka rozkaz splnil, přes otevřené okno automobilu vypálil několik ran na muže, zasáhl ho do hlavy a ten na místě zemřel. Ukrajinská prokuratura o tom mluví tak, že porušil válečná pravidla a zvyklosti.

Šišimarin v pátek soudu řekl, že svého činu lituje a že neměl v úmyslu zabít. „Lituji toho, co jsem udělal. Byl jsem v té situaci nervózní. Nechtěl jsem zabít,“ dodal mladý muž s oholenou hlavou. O den dříve vypověděl, že jednal na přímý rozkaz vystřelit na civilistu, aby neprozradil přítomnost ruských vojáků. „Nechtěl jsem ho zabít. Vystřelil jsem, aby mi (ostatní vojáci) dali pokoj,“ vypověděl.

Zakrátko poté se vozidlo s ruskými vojáky dostalo pod palbu a vojáci se rozhodli vzdát.

Lítost se nezdála být upřímná

Soud podle listu Ukrajinska pravda odmítl tvrzení obhajoby, že Šišimarin jen plnil rozkaz. Ten totiž vydal voják, který nebyl Šišimarinovým velitelem, a sám rozkaz byl podle soudu zločinný. Ani projevená lítost se soudu nezdála upřímná. Šišimarina uznal vinným z porušení válečného práva a zvyklostí.

Vdova po Oleksandru Šapulinovi podle agentury Unian před soudem uvedla, že požaduje pro okupanta doživotí, ale že nebude proti, pokud ruského vojáka vymění za zajaté ukrajinské vojáky z oceláren Azovstal v Mariupolu. „Jestli (Šišimarina) vymění, a to i za naše obránce z Mariupolu, nebudu proti, budu pro,“ řekla.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, na jehož rozkaz válka proti Ukrajině před 89 dny začala, ještě před vynesením verdiktu řekl, že Rusko bude hledat způsoby, jak pomoci vojákovi souzenému v Kyjevě.

„Samozřejmě nás zajímá osud našeho občana,“ řekl Dmitrij Peskov podle agentury TASS. „Osud každého ruského občana má pro nás prvořadý význam,“ uvedl. Dodal, že Moskva bohužel prakticky nemá možnost, jak bránit zájmy vojáka na místě, protože ruské zastupitelské úřady na Ukrajině nefungují.

Ruské ministerstvo obrany se k případu dosud nevyjádřilo, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Moskva tvrdí, že ruští vojáci neútočí na civilisty a nemíří na civilní objekty, ačkoliv existuje množství důkazů svědčících o opaku. Dřívější obvinění ruských vojáků z válečných zločinů Moskva odmítala jako nepřátelskou propagandu a důkazy popírala jako zinscenované.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČeští hasiči pomáhali po zemětřesení ve Venezuele

S odklízením sutin po ničivém zemětřesení ve Venezuele pomáhal pět dnů také český USAR tým. Hasiči, kynologové se psy i statici se zapojili do průzkumu zřícených budov a pátrali po přeživších i obětech. Zpět do Česka se vrátí v neděli. Kromě tropických teplot a nestability sutin komplikovala situaci na místě i velká prašnost. Záchranáři se proto museli častěji střídat. Celkem jich do Venezuely z Česka vyrazilo 69, vedle hasičů též zdravotníci, členové logistické podpory nebo chemik a tlumočnice. Tým využíval i různou techniku. Například statik měl k dispozici speciální čidla, která snímají náklon objektů, nebo drony. Při pátrání po přeživších pomáhaly i takzvané seizmické geofony, jež dokážou zachytit slabé zvuky nebo otřesy vycházející z prostoru pod sutinami.
před 52 mminutami

Ukrajina navrhla urovnat vztahy s Polskem, uvedl její ministr zahraničí

Ukrajina navrhla kroky k normalizaci vztahů s Polskem, včetně konzultací o sporných historických otázkách. Napsala to agentura Reuters s odkazem na vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy po setkání s protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Obě země mimo jiné vedou spor o rozhodnutí Kyjeva pojmenovat ukrajinskou vojenskou jednotku po armádě, která se za druhé světové války podílela na vraždění Poláků.
před 2 hhodinami

Klienti finančních institucí v Irsku získávají právo hovořit s člověkem místo chatbota

V Irsku v pátek začlenili do národního práva nová pravidla, která spotřebitelům zaručují možnost hovořit při nákupu finančních produktů či služeb on-line nebo po telefonu s člověkem namísto chatbota využívajícího umělou inteligenci.
před 5 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 6 hhodinami

Při ruském útoku v noci na čtvrtek se v kyjevském metru ukrylo rekordních 52 tisíc lidí

V noci na čtvrtek 2. července se během rozsáhlého ruského útoku na Kyjev ukrylo v metru 52 500 lidí, mezi nimi téměř 4500 dětí. Kyjevský dopravní podnik uvedl, že šlo o nejvyšší počet lidí, kteří se během nočního leteckého poplachu v posledních letech ukryli ve stanicích podzemní dráhy.
před 6 hhodinami

Albánská policie použila k rozehnání demonstrantů slzný plyn a vodní děla

V Tiraně se již více než měsíc konají každodenní protesty kvůli údajné korupci spojené s různými rozvojovými projekty podél pobřeží a v blízkosti chráněných oblastí. Vlna protestů nejprve cílila proti plánované výstavbě luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Jde o plán Jareda Kushnera, zetě prezidenta USA Donalda Trumpa. Následně se protesty rozšířily i na další projekty plánované podél pobřeží. Vláda korupci popírá. Ve čtvrtek se protestující sešli před budovou parlamentu a po přicházejících zákonodárcích házeli vejce a mouku. Někteří se obrátili i proti zasahujícím policistům, kteří nakonec použili k rozehnání demonstrantů vodní děla a slzný plyn. Osmnáct protestujících bylo zatčeno.
před 6 hhodinami

Interpol pátrá po Ukrajince podezřelé z bombového útoku v Monaku

Mezinárodní policejní organizace Interpol pátrá po devětatřicetileté Ukrajince Anastasiji Berezovské. Oznámila to na svém webu. Žena je podezřelá z bombového útoku, který v pondělí v Monaku zranil ukrajinského oligarchu Vadyma Jermolajeva a další dva lidi. Vyšetřovatelé podle médií nevylučují, že za útokem stála cizí mocnost. Berezovská žije ve Frankfurtu nad Mohanem, kde byla dle Reuters po útoku spatřena. Tamní policie provedla prohlídku domu a potvrdila, že je žena stále na útěku.
12:44Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie, Belgie a Nizozemsko hlásí kvůli červnové vlně veder tisíce mrtvých

Během červnové vlny veder ve Francii, Belgii a Nizozemsku zemřelo nejméně o 3700 více lidí, než je v tomto období obvyklé. Úřady všech tří zemí v pátek upozornily, že jde o předběžné údaje a že skutečné číslo může být ještě vyšší. Informovala o tom agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Evropský pohled