Rusko vyzvalo Ukrajince v Severodoněcku, aby se vzdali

Nahrávám video

Rusko sdělilo ukrajinským silám, které se skrývají v chemickém závodě Azot ve městě Severodoněck, aby do středečního rána složily zbraně. Ukrajina tvrdí, že v průmyslovém areálu je také kolem pěti set civilistů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že bránící se armáda má těžké ztráty v Charkovské oblasti a Luhanské oblasti. Ukrajinci ale podle Zelenského vyvíjejí tlak na ruské vojáky s cílem osvobodit okupované město Cherson na jihu země. Ukrajinci si také stěžují, že dostali jen deset procent zbraní, o které žádali spojence.

Bojovníci by měli „zastavit svůj nesmyslný odpor a složit zbraně,“ prohlásil šéf ruského Národního centra řízení obrany Michail Mizincev. Ukrajince vyzval, aby se vzdali do osmi hodin ráno moskevského času (pět hodin středoevropského času). Slíbil také, že civilisté budou z města vyvedeni bezpečným koridorem, ovšem do oblastí, které kontroluje Rusko.

Obránci města zatím nejeví známky toho, že by uposlechli ruské ultimátum, konstatovala ve středu dopoledne agentura Reuters. Starosta Oleksandr Strjuk podle ní uvedl, že ruské invazní síly pokračují v útocích a ukrajinské jednotky se dál brání, přičemž podle něj nejsou zcela odříznuty.

Rusko pravděpodobně nečekalo, že v Severodoněcku narazí okupační vojska na tak silný odpor ukrajinských obránců, uvedlo ve své pravidelné zprávě britské ministerstvo obrany, které vychází z informací rozvědky. Po měsíci tvrdých bojů však invazní síly ovládají většinu města, doplňuje.

Ukrajinští vojáci i civilisté se skrývají v továrně Azot. Podle hlavy Luhanské oblasti Serhije Hajdaje bylo ruské ostřelování chemičky tak silné, že lidé už v krytech nemohou vydržet. Jejich psychický stav je podle něj na hraně.

Ruské jednotky se nyní budou pravděpodobně soustředit právě u areálu Azotu, a jejich velení tak nebude mít možnost nasadit je jinde na frontě, podotýká britské ministerstvo obrany. Ruská dobývací taktika, která je závislá na použití dělostřelectva, způsobila ve městě rozsáhlé škody.  

Zelenskyj přiznal značné ztráty

Všechny mosty, které vedou do města přes řeku Severní Doněc, byly zničeny a ukrajinským silám hrozí obklíčení. Obránci se přesto stále snaží civilisty evakuovat.

Podle ukrajinského prezidenta za posledních čtyřiadvacet hodin nedošlo v Donbasu k žádným zásadním změnám. „Nejtvrdší boje probíhají v Severodoněcku a okolních městech a obcích, což přináší značné ztráty. Musíme ale vytrvat. Toto je náš stát, Donbas je životně důležitý. Vývoj situace v Donbasu ukáže, jakým směrem se bude válka v nadcházejících týdnech ubírat,“ zdůraznil Zelenskyj v úterý večer.

Situace na jižní frontě

Ukrajinský prezident rovněž znovu připomenul, že je připraven jednat se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Dodal také, že ukrajinská armáda vyvíjí tlak na ruské okupační síly s cílem osvobodit okupovaný Cherson. Podle informací amerického Institutu pro studium války se ukrajinským silám podařilo postoupit o osmnáct kilometrů do okupovaných částí Chersonské oblasti.

Postup Ukrajinců na jižní frontě se ale v úterý zpomalil. „Rusové, podle informací z vojenských zdrojů, velmi silně zaminovávají přístupová pole směrem na Cherson,“ vysvětluje zpravodaj ČT Jakub Szántó. Podle něj se ukrajinské armádě podařilo postoupit do vzdálenosti osmi až deseti kilometrů od města.

Nahrávám video

„Začíná se mluvit o tom, že by bylo možné zahájit operaci na osvobození Chersonu. Ovšem to by znamenalo, že ukrajinští obránci by se najednou ocitli v obrácené pozici, než jsou u Severodoněcku. Že by teď byli útočníky, kteří budou bojovat proti pravděpodobně dobře zakopaným Rusům,“ nastiňuje zpravodaj.

Dva američtí vojáci v zajetí

U Charkova upadli do ruského zajetí dva bývalí příslušníci amerických ozbrojených sil, napsal ve středu britský server The Telegraph. Jsou to podle něj patrně první Američané v ruském zajetí. Oba muži, devětatřicetiletý Alexander Drueke a sedmadvacetiletý Andy Huynh, sloužili jako dobrovolníci v ukrajinské pravidelné armádě. 

Dvojice se přidala k rostoucímu počtu vojenských dobrovolníků ze Západu, které zajaly ruské síly, včetně přinejmenším dvou Britů, Aidena Aslina a Shauna Pinnera. Ty soud samozvané Doněcké lidové republiky jako „žoldnéře“ odsoudil k trestu smrti.

Zajetí Američanů může podle serveru posloužit Kremlu jako důkaz, že se Spojené státy přímo zapojují do války, a Putin zřejmě bude požadovat od Ameriky významné ústupky za osvobození zajatců.

Ukrajinci prý dostali jen desetinu požadovaných zbraní

Ukrajinci si stěžují, že zatím dostali jen deset procent zbraní, o které žádali své spojence. Podle Pavla Macka, generálporučíka ve výslužbě, je za tím více důvodů. „Tím první je, že na začátku jsme dávali techniku, která byla rychle použitelná ukrajinskými silami. Byla to technika bývalé sovětské provenience a bylo jí málo,“ uvedl Macko ve vysílání ČT.

„Ukazuje se, že velmi pomalu reagujeme. Jednak není jednoduché dostat techniku, munici a další vybavení na ukrajinské území a potom ke koncovým uživatelům,“ dodává generálporučík. Rusové podle něj totiž přerušují dodávky zbraní ostřelováním klíčových dopravních uzlů.

Moskva například ve středu sdělila, že za poslední den raketovým úderem zničila u obce Zoločiv ve Lvovské oblasti na západě země sklad munice, kterou Ukrajině předaly země NATO, a to včetně munice do houfnic M777.

Kromě toho „bylo zničeno velké množství zbraní a vojenské techniky z USA a evropských zemí dodaných ukrajinským jednotkám na Donbase,“ prohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury Interfax s tím, že tyto dodávky byly zničeny u obce Orlivščyna v Dněpropetrovské oblasti a u Dobropillje a Pokrovsku v Doněcké oblasti.

NATO se těžce vzdává zásob

Macko doplňuje další důvody. „Ukrajinské síly potřebují na využití techniky nějaký čas. Něco se umí naučit rychle, něco trvá delší dobu. Například Němci nyní oznámili, že dokončují výcvik na ovládání samohybných houfnic PzH 2000.“

Dodání protitankových střel typu Javelin a podobných bylo podle něj mnohem jednodušší v porovnání s exportem bojové techniky. „Je tu problém, že naše skladové zásoby všeobecně v rámci Aliance nejsou tak velké. Země se zásob vzdávají velmi těžko, i když progres vidíme, bude to chvíli trvat,“ dodává generálporučík. Ukrajina má navíc velké ztráty.

Nahrávám video

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg třeba ve středu slíbil, že členské země Aliance poskytnou Ukrajině další zbraně včetně těžké techniky, kterou potřebuje. Spojenci jsou podle něj také připraveni odsouhlasit balík dlouhodobé pomoci na aliančním summitu za dva týdny v Madridu.

Macko ale říká, že vše není jen o technice. „Ani ten prostor není dobrý na nějakou velkou protiofenzivu. (Na Donbase) Ukrajinci potřebují v maximální možné míře ruské síly opotřebovávat. (…) Budou muset udělat něco i na jiných směrech, aby rozptýlili ruské jednotky. Proto i útoky na Cherson a v jiných oblastech,“ shrnuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
před 8 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Rusko tvrdí, že zneškodnilo 660 ukrajinských dronů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku války.
08:11Aktualizovánopřed 50 mminutami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 1 hhodinou

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 2 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
10:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 3 hhodinami

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k deportaci statisíců Haiťanů a Syřanů

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám. Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany (TPS) 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení TPS i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí, píší agentury.
před 3 hhodinami
Načítání...