Americký prezident Donald Trump je přesvědčený, že vměšování Ruska do prezidentských voleb v roce 2016 nezměnilo jejich výsledek. V příspěvku na Twitteru ve čtvrtek večer zároveň obvinil svého předchůdce Baracka Obamu, že o aktivitách Ruska věděl, ale nic proti nim nepodnikl. Trump se tak vyjádřil v den, kdy americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo zprávu zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který se zabýval vlivem Ruska na poslední prezidentské volby a možným bráněním průchodu spravedlnosti ze strany prezidenta Trumpa.
„Vše, co Rusové dělali ohledně voleb v roce 2016, bylo činěno v době, kdy byl prezidentem Obama. Dostával o tom informace a neudělal nic! Nejdůležitější je, že hlasování nebylo ovlivněno,“ napsal šéf Bílého domu.
V dalším tweetu Trump odmítl obvinění, že chtěl bránit zvláštnímu vyšetřování ruského vlivu na prezidentské volby. „Kde není zásadní trestný čin, pokud jde o tajné spolčení (ve skutečnosti byla celá ta věc podvod), je těžké říct, že někdo něčemu brání,“ zdůraznil Trump.
Ministr spravedlnosti William Barr před zveřejněním zprávy o výsledcích Muellerova vyšetřování uvedl, že Rusové se volby pokusili ovlivnit, nynější prezident s nimi ale v této věci nespolupracoval. Žádný důkaz podle Barra ani nepotvrzuje, že by Trump bránil spravedlnosti. Demokraté s tím ale nesouhlasí.
Ve čtvrtek Trump na Twitteru také poznamenal, že měl právo celý „hon na čarodějnice“, jak vyšetřování nazývá, ukončit, kdyby chtěl. „Mohl jsem vyhodit kohokoli, včetně Muellera, kdybych chtěl. Rozhodl jsem se to neudělat,“ napsal Trump.
Moskva odmítla tvrzení zprávy
Moskva v pátek důrazně odmítla dlouho očekávanou zprávu amerického zvláštního vyšetřovatele. „Zpráva potvrzuje, že neexistuje vůbec žádný argument týkající se údajného zasahování Ruska do amerických voleb,“ řekl podle ruských agentur ředitel odboru Severní Ameriky na ministerstvu zahraničí Georgij Borisenko. „Není tam přítomen jediný důkaz. Autoři zprávy fakticky potvrdili to, že žádnou takovou zprávu nemají,“ dodal.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov k Muellerově zprávě podle agentury TASS posměšně poznamenal, že američtí daňoví poplatníci by se zcela oprávněně mohli zajímat o to, na co byly použity státní peníze, které se utrácely za práci vyšetřovatele Roberta Muellera. „Je nám líto, že dokumenty takovéto kvality mají přímý dopad na vývoj rusko-amerických vztahů, které již beztak nejsou v nejlepším stavu,“ poznamenal Peskov.
Trump byl podle tisku v ruské kauze sám sobě nepřítelem
Konzervativní magazín Washington Examiner napsal, že je sice teoreticky možné, že Trump s Ruskem spolupracoval, pravděpodobnější scénář je ale ten, že byl kvůli vyšetřování naštvaný, chtěl ho zastavit a nutil své poradce lhát.
Muellerova zpráva také ukázala u Trumpa na některé nedostatky, které měla i jeho neúspěšná demokratická rivalka Hillary Clintonová a které u ní republikáni považovali za neslučitelné s prezidentskou funkcí.
Prezident se podle Washington Examiner během vyšetřování choval, jako by byl vinný, ačkoli pak vyšetřování nic nezjistilo. „Trump byl sám sobě nejhorším nepřítelem,“ poznamenal magazín, který jako špatné kroky připomněl propuštění šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho, pokusy zasáhnout do vyšetřování přes někdejšího ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse či snahu přinutit poradce ke lživým či zavádějícím výpovědím.
Washington Examiner je přesvědčen, že Kongres USA se jistě chopí těchto případů vměšování, aby v kauze možného bránění průchodu spravedlnosti pokračoval tam, kde Mueller skončil.
Mueller zahájil podle pravicového magazínu National Review vyšetřování, protože byl vidět či spíše cítit kouř, žádný oheň ale neobjevil. National Review se domnívá, že celý případ byl politickým projektem, do kterého se liberálové zapojili, aby se lépe vyrovnali s Trumpovým vítězstvím v prezidentských volbách.
„Zdá se, že šlo spíše o demokraty, kteří si dále sami sobě vykládali utěšující báchorky o tom, proč v roce 2016 prohráli,“ napsal National Review. Magazín dospěl k závěru, že už jde jen o politický boj a že je nyní na demokraty ovládané Sněmovně reprezentantů, zda se rozhodne se přes věc přenést, nebo zda zahájí kroky k Trumpovu sesazení. „Jste na tahu, madam předsedající,“ vyzval National Review demokratickou šéfku sněmovny Nancy Pelosiovou.
Ta možnost, že by se Kongres pokusil Trumpa sesadit, odmítla komentovat. Řekla ale, že Kongres má odpovědnost za dohled nad americkou demokracií a že této povinnosti bude dbát. „Nezáleží na problému či výzvě, kterým budeme čelit, Kongres Spojených států své přísaze chránit a bránit ústavu Spojených států a chránit naši demokracii dostojí,“ řekla.
Demokratický předseda právního výboru sněmovny Jerrold Nadler obsílkou požádal o předání plné verze Muellerovy zprávy. Zdůvodnil to tím, že začerněné pasáže ponechávají většinu Kongresu v temnotě. Deník The New York Times spočítal, že zatmaveno je zhruba deset procent 448stránkového dokumentu. Většina nečitelného textu je utajována kvůli neskončenému vyšetřování (69 procent), dále jsou neveřejné výpovědi před velkou porotou (18 procent), utajované informace (osm procent) a informace týkající se ochrany soukromí (pět procent).
Televize Fox News, jejíž zpravodajství Trump chválí, uvedla, že poslední dva a půl roku ruské aféry ukázaly jen to, že demokraté nepřijmou žádný výsledek, který nepovede k Trumpovu odvolání. „Jakkoli velký rozsah právního očištění nezastaví politický hon na čarodějnice,“ použil Joseph diGenova z Fox News oblíbený termín, kterým Trump vyšetřování označoval.
Levicový webový magazín Salon kritizuje způsob, jakým ministr spravedlnosti William Barr zveřejnil Muellerovu zprávu. Podle Salonu se choval spíše jako Trumpův obhájce, což jen liberály povede k přesvědčení, že prezident něco skrývá.
Podobný názor zastává i sociálněliberální portál The Root, podle kterého se původně zamýšlené nadstranické vyšetřování změnilo v politické divadlo. „A tam někde sedí ruský prezident Vladimir Putin, sleduje své dílo a všemu tomuhle se směje,“ poznamenal. Dodal, že zpráva liberály nepotěšila, neboť se nedočkali potvrzení toho, o čem byli přesvědčení.
Středový deník The New York Post kritizoval Muellerův bezstarostný přístup k hranici toho, kde začíná maření vyšetřování, neboť v této věci nedokázal rozhodnout. Pokud se Mueller na základě důkazů domníval, že se Trump tohoto činu dopustil, tak měl mít kuráž prezidenta obvinit a navrhnout jeho stíhání. Jestli k tomu žádné důkazy nenašel, měl to rovněž přímo říci. „Všechno ostatní bylo a je špínou,“ napsal The New York Post. „Nejhorší na tom je, že je to opovrhování ústavou,“ dodal.
Deník USA Today, který rovněž cílí na centristické čtenáře, konstatoval, že Rusko se snažilo volby ovlivnit stejným způsobem, jakým během studené války rozsévalo dezinformace. „Nepotřebovalo k tomu v roce 2016 pomoc od Trumpovy kampaně. A nebude ji potřebovat ani v roce 2020,“ uvedl deník. Poukázal také na to, že povolební politický rozkol vedl některé konzervativce jen k tomu, že ruskou agresi považují za kachnu, ačkoli snahy Moskvy hlasování a mínění v USA ovlivnit jsou skutečné a dějí se po desetiletí.
