Šéfkou americké Sněmovny reprezentantů je po osmi letech znovu demokratka Pelosiová

Americká Sněmovna reprezentantů si na prvním zasedání v novém složení zvolila za předsedkyni demokratku Nancy Pelosiovou. Její návrat média hodnotí jako historický, protože je po více než 60 letech první, kdo předsednické křeslo ve sněmovně po návratu z opozice opět získal.

Osmasedmdesátiletá Pelosiová se do funkce předsedkyně Sněmovny reprezentantů vrátila po osmi letech. Je zatím jedinou ženou, která tento vrcholný ústavní post zastávala, poprvé do něj byla zvolena v lednu 2007.

Naposledy se vrátil do předsednického křesla po pauze v opozici demokrat Sam Rayburn, kterému se to podařilo hned dvakrát. Tento post zastával nejprve do roku 1947, poté znovu od roku 1949 do ledna 1953 a naposledy pak od ledna 1955 do listopadu 1961. V době, kdy byl Rayburn v opozici, sněmovně opakovaně předsedal republikán Joseph Martin.

„Je to opravdu, ale opravdu skvělý úspěch. Doufejme, že spolu budeme spolupracovat a že dokončíme řadu věcí,“ pogratuloval Pelosiové americký prezident Donald Trump na narychlo svolané tiskové konferenci v Bílém domě, kde zároveň znovu zopakoval důvody, proč Spojené státy potřebují zeď na hranici s Mexikem.

Krátce po listopadových volbách se několik demokratických kongresmanů sice vyslovilo proti znovuzvolení Pelosiové do čela sněmovny, kongresmance se ale podařilo nespokojence přesvědčit. Ne všichni demokraté ji však nakonec podpořili. Z 235 demokratů tak učinilo 220. Republikáni proti ní postavili vůdce sněmovní menšiny Kevina McCarthyho, který získal 192 hlasů.

Podle redaktora serveru Aktuálně.cz Daniela Anýže je Pelosiová nesmírně zkušená, situaci ale bude mít trochu složitější, protože se po listopadových volbách dolní komora Kongresu výrazněji personálně obměnila. „Noví levicovější a progresivnější kongresmani ji budou tlačit k radikálnějším postojům,“ uvedl Anýž.

V Senátu mezitím republikánský viceprezident Mike Pence, který je z titulu funkce nevoleným předsedou této kongresové komory, přijal přísahu nově zvolených senátorů.

V listopadových volbách Američané vybírali nové složení celé 435členné Sněmovny reprezentantů a také 35 nových zákonodárců ze stočlenného Senátu. Demokraté získali ve sněmovně většinu 235 křesel, republikáni naopak svou kontrolu Senátu rozšířili na 53 mandátů.

Analytici nové rozložení sil v americkém zákonodárném sboru považují za komplikaci pro zbývající dva roky mandátu republikánského prezidenta Trumpa, jehož administrativa bude nucena hledat kompromisy s demokraty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 39 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 48 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...