Trumpovi se bude hůře vládnout. Republikáni ztratili po osmi letech většinu ve Sněmovně reprezentantů

Nahrávám video
Události ČT: Sněmovnu přebírají demokraté, Senát si ale udrželi Trumpovi republikáni
Zdroj: ČT24

Republikáni v úterních volbách udrželi sice kontrolu nad Senátem Spojených států, přijdou ale o většinu ve Sněmovně reprezentantů, která po osmi letech připadne demokratům. Ve svých propočtech to uvádějí americká média – televize Fox News, CNN či ABC. Hlasování, všeobecně brané jako referendum o prezidentu Trumpovi, skončilo, poslední volební místnosti na Aljašce se uzavřely v sedm hodin středoevropského času.

V 435členném sboru Sněmovny reprezentantů obsadí demokraté nejméně 223 míst. Podle původního propočtu The New York Times měli získat nakonec 228 mandátů, a jejich převaha tak nemá být nijak drtivá. Pro srovnání, republikáni mají v současné době 235 sněmovních křesel.

Republikáni naopak obhájili většinu v Senátu. Podle dosavadních propočtů získali ze sta křesel nejméně 51, list The New York Times ale psal o konečném zisku 53 mandátů. Na Floridě je boj velmi těsný – demokratický senátor Bill Nelson proto požádal o přepočítání hlasů poté, co se vítězem prohlásil republikán Rick Scott. 

Trump mluví o úspěchu, varoval před falešnými zprávami

Obě dvě strany se výsledek voleb budou snažit prezentovat jako svůj úspěch. Úplně spokojená však nemůže být ani jedna strana.
David Miřejovský
zpravodaj ČT

Změna rozložení sil v Kongresu bude komplikací pro zbývající dva roky čtyřletého mandátu prezidenta Donalda Trumpa, který se o zákonodárný sbor opíral. Sám Trump označil na Twitteru výkon republikánů ve volbách za fantastický úspěch. Později dodal, že volby byly „velkým vítězstvím“ a že mu k výsledku republikánů pogratulovala řada lidí, a to i ze zahraničí. „Nyní se můžeme vrátit k práci,“ napsal. Vyjádřil také přesvědčení, že ti, kteří s ním v kampani spolupracovali, si vedli dobře a ti, kteří nespolupracovali, „říkají na shledanou!“

Prezident znovu zaútočil také na média. Volby byly podle něj velkou výhrou navzdory tomu, že byl „pod tlakem nestoudných a nepřátelských médií“. „Všem těm komentátorům a mluvícím hlavám, které nám nepřipisují patřičné zásluhy za tyto skvělé volby: Vzpomeňte si na dvě slova - FALEŠNÉ ZPRÁVY!,“ napsal prezident na Twitteru.

„Pro Donalda Trumpa bude vládnutí v následujících letech o dost složitější. Vypadá to ale, že ze Sněmovny reprezentantů vypadli takzvaní umírnění republikáni, tedy jeho kritici uvnitř strany,“ okomentoval výsledky zpravodaj České televize David Miřejovský.

Chci poděkovat prezidentovi, který nám v kampani opravdu pomohl. Pracoval pro nás naplno a určitě se to odrazilo na našem výsledku. Když teď bude dolní sněmovna demokratická, musíme my v Senátu pracovat o to tvrději. Příště se musíme zaměřit na ženy: abychom měli více kandidátek a ty byly úspěšnější ve volbách.
Mitch McConnell
předseda republikánských senátor

Vítězství demokratů ve Sněmovně reprezentantů a udržení republikánské většiny v Senátu předpokládaly před volbami průzkumy veřejného mínění.

Republikáni převzali senátorské žezlo přebrali od demokratických soupeřů ve státech Tennessee, Indianě a Severní Dakotě. V ostře sledovaném souboji v Texasu uhájil svůj post vlivný člen republikánské strany Ted Cruz.

Podle listu The New York Times byli republikáni úspěšní ve Wyomingu, Mississippi a především v Indianě, kde Mike Braun porazil dosavadního demokratického senátora Joea Donnellyho. Také v Severní Dakotě porazil republikánský kandidát Kevin Cramer demokratickou senátorku Heidi Heitkampovou. Republikánům se podařilo udržet i mandát v Tennessee. Dosavadní kongresmanka Marsha Blackburnová zde předčila ex-guvernéra Phila Bredesena.

Romney je zpět

Mitt Romney
Zdroj: ČTK/AP/Gene Sweeney Jr.

Zajímavý comeback se povedl Mittu Romneymu. Někdejší republikánský vyzyvatel Baracka Obamy v klání o Bílý dům (volby v roce 2012) získal v aktuálním hlasování senátorský post v Utahu. Nahradí svého spolustraníka Orrina Hatche, který se po dvaačtyřiceti letech, kdy nepřetržitě zasedal v Senátu, rozhodl již nekandidovat.

Křeslo v Senátu bez problémů uhájil další z někdejších uchazečů o Bílý dům, nezávislý senátor Bernie Sanders, který však hlasuje s demokraty. Za domovský Vermont byl zvolen do horní komory Kongresu potřetí v řadě.

Vedle kompletní obměny Sněmovny reprezentantů a třetiny stočlenného Senátu vybírali Američané také guvernéry ve 36 státech a třech teritoriích, starostu Washingtonu či nové zástupce ve státních zákonodárných sborech.

Hlasovalo se o povaze Donalda Trumpa. Voliči se nerozhodovali podle programů, které jim strany nabízely.
Jefim Fištejn
politický komentátor

Na Floridě, kde jsou šance obou stran tradičně velmi vyrovnané, triumfoval v souboji o místo guvernéra hlasitý zastánce Trumpovy politiky Ron DeSantis, byť průzkumy mírně favorizovaly jeho demokratického soupeře Andrewa Gilluma. Naopak v Kansasu blízký spojenec současné americké hlavy státu, Kris Kobach, musel přiznat porážku od Laury Kellyové. Demokraté zaznamenali velký úspěch v Novém Mexiku, Kansasu, Illinois a Michiganu, kde dosud vládli republikánští guvernéři. 

Zmiňovaných volebních klání se účastnil rekordní počet kandidátek a řada z nich slavila úspěch. Alexandria Ocasio-Cortezová se stala v 29 letech nejmladší členkou Kongresu, jaká byla kdy do této instituce zvolena. Charismatická aktivistka s přehledem zvítězila v newyorském okrsku 14.

Ve Sněmovně reprezentantů s ní zasednou – poprvé v historii – dvě představitelky původního obyvatelstva, Sharice Davidsová a Deb Haalandová, a také dvě zástupkyně muslimské komunity, Ilhan Omarová a Rashida Tlaibová.

„Je to reakce na Trumpovo zvolení prezidentem a jeho působení v Bílém domě,“ popsal trend expert na sněmovní volby David Wasserman z Cook Political Report. Potvrzují to i čísla. Počet žen zastoupených v obměněném Kongresu bude rekordní – stoupne ze 107 na minimálně 112.

Povzbuzení pro demokraty

Podle vůdkyně nynější demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiové nešlo v kongresových volbách jen o demokraty a republikány, ale především o obnovu ústavnosti a zavedení rovnováhy vůči Trumpově administrativě. Trump již Pelosiové telefonicky pogratuloval k ovládnutí Sněmovny reprezentantů. 

Pelosiová zdůraznila, že její strana chce sněmovní vítězství využít i k tomu, aby odrazila útoky republikánů na sociální programy a na také na zdravotní reformu Trumpova demokratického předchůdce Baracka Obamy. Demokraté jsou podle Pelosiové připraveni hledat kompromis všude tam, kde to bude možné, a trvat na svém postoji, kde to bude nezbytné.

Jak se vyjádřil zpravodajský web Vox, pro demokraty je směrem k jejich šancím na znovudobytí Bílého domu v roce 2020 pozitivní zprávou zejména to, že v klíčových státech – Michigan, Wisconsin nebo Pensylvánie – tentokráte jejich kandidáti uspěli. Na rozdíl od předloňska, kdy zde v prezidentském klání dobyl těsnou většinu Trump. „Je to důležitý signál odolnosti demokratů v těchto velmi důležitých regionech,“ napsal Vox.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...