Skončilo referendum o povaze a osobnostních kvalitách Donalda Trumpa, jehož výsledek až do příštích prezidentských voleb v roce 2020 zablokuje politickou situaci ve Spojených státech. Tak alespoň okomentovali výsledky senátních, sněmovních a guvernérských voleb experti ve vysílání ČT24. Myslí si, že pokud chce Trump mandát obhájit, měl by se politicky posunout více do středu. Upozorňují také, že demokraty čeká nejen výběr Trumpova protikandidáta, ale i vnitrostranická diskuse o tom, jakou politiku chtějí prosazovat.
Republikáni v úterních volbách udrželi kontrolu nad Senátem Spojených států, přijdou ale o většinu ve Sněmovně reprezentantů, která po osmi letech připadne demokratům. Američané tak rozhodli ve volbách, které se všeobecně interpretovaly jako „referendum o Donaldu Trumpovi“, což ostatně připustil i sám americký prezident.
Komentátor a publicista Jefim Fištejn souhlasí, že se voliči nerozhodovali podle programů, které jim strany nabízely. Příliš je nezajímala ani skutečná politika, kterou prezident vykonává. „Hlasovalo se o povaze Donalda Trumpa,“ uvedl Fištejn s tím, že podle průzkumu mínění od Harvard-Harris 57 procent Američanů souhlasí se skutky Donalda Trumpa, ale jenom pro 27 procent je sympatický.
Spíše než referendum o Trumpově politice tak volby Amerika pojala jako referendum o jeho osobnostních kvalitách. „To není optimální ani pro republikány, ani pro demokraty,“ varoval před takovým pojetím Fištejn.
Dvouletý pat
Amerikanista Kryštof Kozák se domnívá, že demokraté po volbách získávají možnost zabrzdit „kreativnější nápady“ Donalda Trumpa. „Spousta amerických voličů si nepřeje, aby republikáni kontrolovali jak prezidentství, tak obě komory Kongresu a ještě měli velký vliv v Nejvyšším soudu,“ čte výsledky voleb Kozák.
„Američané jsou v rámci demokratického procesu pořád ještě schopni reflektovat, že je dobré jednotlivé složky moci vyvažovat. To je důležitá zpráva,“ hodnotí amerikanista výsledky. Takový vývoj Kozáka nepřekvapil, neboť je obvyklé, že prezidenti ve volbách uprostřed mandátu ztrácí.
I Jefim Fištejn si všiml prohlášení demokratů, že vítězství ve Sněmovně reprezentantů jim dává možnost politickou situaci zablokovat, čehož hodlají využít. Taková situace jim ale nemusí nutně nahrávat, uvedl komentátor.
„Buďto převládne teze, že jde o neschopnost Donalda Trumpa něco prosadit, nebo jeho teze o tom, že mu demokraté svázali ruce a nedovolí mu nic podniknout,“ argumentoval Fištejn. Čí interpretace se prosadí, ten bude mít výhodu při příštích prezidentských volbách v roce 2020, dodal.
Ředitel Občanského institutu Roman Joch podoktnul, že pokud chce Trump v příštích prezidentských volbách uspět, udělal by dobře, kdyby se politicky posunul více do středu. „Musí být méně konfrontační a usilovat alespoň o některé voliče, kteří letos volili demokraty,“ konstatoval.
Podle Jocha však taková změna není pravděpodobná. „Myslím si, že ještě přitlačí na plyn, že vyhrotí svou rétoriku a bude se snažit mobilizovat tvrdé jádro svých stoupenců spíše než usilovat o centristické voliče,“ předpokládá.
Rovněž politolog Jakub Dopieralla očekává styl „maximální konfrontace“. „Donald Trump se cítí nejpohodlněji, když má proti sobě někoho, proti komu se může vymezit, koho může očerňovat, proti komu může vést negativní kampaň,“ popsal způsoby amerického prezidenta.
Kam kráčí demokraté?
Amerikanista Kozák poznamenal, že do Kongresu se dostaly nové tváře z řad demokratů, které se podle něj budou stranu pokoušet posunout více do leva. „Někam k demokratickému socialismu Bernieho Sanderse,“ popsal, které křídlo má nyní navrch. Není ale jediné, zastoupeni zůstanou i umírnění demokraté.
Kozák proto v táboře demokratů očekává i vnitrostranicky ožehavé dva roky. „Bude zajímavé sledovat, jak budou probíhat primárky a jak budou demokraté schopni vytvořit jednotnou, koherentní strategii,“ těší se amerikanista. Mediální konzultant Brady Clough doplnil, že demokraty také čeká výběr lídra, který stranu do prezidentských voleb povede.
