Rusko tvrdí, že čelilo útoku dronů, tři lidé zemřeli. Zásahy bezpilotními letouny hlásí i Ukrajina

Rusko v noci na neděli čelilo rozsáhlému útoku dronů, z nichž se 35 nad osmi různými regiony podařilo zničit, informovala ráno agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany. Při úderu v Krasnodarském kraji zemřel jeden člověk a ve zdejší rafinerii ve Slavjansku vypukl požár. V Bělgorodské oblasti podle tamního gubernátora Vjačeslava Gladkova zemřela šestnáctiletá dívka, následně informoval o druhém mrtvém. Útoky bezpilotními letouny jsou hlášeny i z Moskvy, kde se ale podle starosty Sergeje Sobjanina obešly bez následků. Úřady ale oznámily, že kvůli útokům byl omezen provoz na tamních letištích. Útoky hlásí i Ukrajina, která podle agentury Ukrinform sestřelila nad Oděskou a Mykolajivskou oblastí čtrnáct dronů.

„Podle předběžných informací v době útoku bezpilotních letounů zemřel jeden člověk, předběžná příčina smrti – infarkt,“ sdělilo operační velitelství Krasnodarského kraje, který sousedí s okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym.

Úřady také uvedly, že na rafinerii zaútočilo několik bezpilotních letounů, které se podařilo zničit. V důsledku pádu jednoho z nich ale v zařízení na zpracování ropy vypukl požár. Rafinerie byla evakuována a oheň se podle agentury Reuters podařilo uhasit kolem sedmé hodiny ranní středoevropského času.

Dalších několik bezpilotních strojů se pak podle ruského ministerstva obrany podařilo ruské protivzdušné obraně během dne sestřelit nad Bělgorodskou a také Kalužskou oblastí jihozápadně od Moskvy. Ruská armáda podle TASS také oznámila, že sestřelila ukrajinský vrtulník směřující do Bělgorodské oblasti.

Další útoky drony byly v noci na neděli zaznamenány u Moskvy či v Bělgorodské, Rostovské, Jaroslavské a Kalužské oblasti. Na Bělgorodskou oblast Ukrajinci v neděli ráno podle ruského ministerstva obrany vypálili nejméně dvanáct raket, které protivzdušná obrana zničila, píše Reuters. V oblasti zemřela 16letá dívka poté, co výbuch dělostřeleckého granátu vypáleného z Ukrajiny zapálil dům její rodiny, píše agentura Reuters s odkazem na vyjádření tamního gubernátora Gladkova. Ten odpoledne doplnil, že při novém ukrajinském ostřelování Bělgorodu zemřel muž a dalších 11 lidí bylo zraněno. Informace nebylo možné nezávisle ověřit.

Útok dronů podle Moskvy zasáhl také volební místnost v Záporožské oblasti na Ukrajině, kterou Rusko zčásti okupuje. Třetím a posledním dnem tam v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem pokračují ruské prezidentské „volby“. Podle agentury TASS začala budova hořet, nikdo však nebyl zraněn.

Omezení provozu na letištích

Ruské úřady v neděli z bezpečnostních důvodů krátkodobě omezily provoz na moskevských letištích Domodědovo a Vnukovo a také v Žukovském u Moskvy. Nad oblastí bylo sestřeleno pět ukrajinských dronů, uvedl podle agentury Reuters Sobjanin. Krátkodobě byla zastavena také silniční doprava na mostě spojujícím okupovaný ukrajinský poloostrov Krym s pevninským Ruskem.

„Aby byla zajištěna bezpečnost letů civilních letadel, byla dnes od 9:39 moskevského času (7:39 SEČ) zavedena omezení provozu letišť Vnukovo, Domodědovo a letiště v Žukovském,“ napsala v neděli ruská federální agentura pro leteckou dopravu. Zanedlouho oznámila, že byla opatření odvolána.

Rusko z útoků obviňuje Ukrajinu, proti níž už více než dva roky vede válku. Podle Moskvy chce Kyjev tímto způsobem narušit třídenní „volby“ ruského prezidenta, které dnes končí a mají vytvořit zdání legitimity pro další období Vladimira Putina.

Ruskojazyčný server BBC napsal, že za uplynulý týden drony zaútočily již na šest ruských rafinerií.

Útoky dronů hlásí i Ukrajina

Ukrajina nad Oděskou a Mykolajivskou oblastí v noci na neděli sestřelila čtrnáct dronů, uvedla agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinskou armádu.

„V noci ruské teroristické síly opět uskutečnily masivní útok dronů v Oděské oblasti. Intenzivní bojová činnost trvala asi tři hodiny,“ sdělily ozbrojené síly. Všechny drony kromě jednoho byly sestřeleny právě nad Oděskou oblastí.

Ani nasazení protivzdušné obrany však podle armády nezabránilo některým zásahům. V oblasti na jihu Ukrajiny tak byly poškozeny dva zemědělské podniky a zničeno několik průmyslových budov. Požáry se podařilo uhasit, zraněn nikdo nebyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...