Ruská federace řadu let porušuje podmínky smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) a dohoda tak nemůže být funkční. Řekl to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Spojené státy, které oznámily záměr od smlouvy odstoupit, podle něj podmínky plní. NATO ve čtvrtek v Norsku uspořádá letos největší alianční cvičení. Námětem akce Trident Juncture 2018 je „obnova suverenity spojenecké země po vnější agresi“. Do manévrů se zapojí přes padesát tisíc vojáků z jednatřiceti zemí.
„Aby mohly být efektivní, musí být dohody o kontrolách zbraní respektovány všemi stranami. Problém s INF byl, že ji respektovala jen jedna strana,“ upozornil Stoltenberg s tím, že tato situace není novinkou a upozorňovala na ni už administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy.
INF zakazuje pozemní balistické rakety a řízené střely s dosahem 500 až 5500 kilometrů. Spojené státy a NATO míní, že ruský systém označovaný jako Novator 9M729 do této kategorie patří.
Situaci kolem INF řešili počátkem října v Bruselu ministři obrany Aliance. Reakci na vývoj budou také ještě tento týden probírat velvyslanci členských zemí NATO, uvedl Stoltenberg.
Poté, co americký prezident Donald Trump před několika dny oznámil, že Spojené státy od dohody INF odstupují, jednal jeho bezpečnostní poradce John Bolton v pondělí a v úterý v Moskvě, kde se mimo jiné sešel s prezidentem Vladimirem Putinem. S Putinem se setká také Trump, a to 11. listopadu v Paříži na okraj oslav konce první světové války.
V Norsku se připravuje letošní největší alianční cvičení
- Kdy: Od 25. října do 7. listopadu 2018.
- Kdo: Přibližně 50 tísíc účastníků z 29 zemí NATO a dvou partnerských zemí Švédska a Finska.
- Vybavení: Kolem 250 letadel, 65 plavidel a až 10 tisíc vozidel.
- Lokalita: Střední a východní Norsko; okolní oblasti severního Atlantiku a Baltského moře včetně Islandu a vzdušného prostoru Finska a Švédska.
- Cíl: Zajistit, aby síly NATO byly vycvičeny, schopny pracovat společně a připraveny reagovat na jakoukoli hrozbu z jakéhokoli směru.
- Velitel: Admirál James G. Foggo, velitel spojeneckých velitelských sil NATO v Neapoli, je zodpovědný za provádění cvičení.
- Zdroj: Nato.int
Ve čtvrtek v Norsku začne vůbec největší letošní společné cvičení NATO. Zasáhne i do vzdušného a námořního prostoru Švédska a Finska, které sice nepatří k členům NATO, ale jsou součástí Partnerství pro mír. Aliance svojí akcí v severní části Evropy reaguje mimo jiné na aktivity Ruska v tomto regionu, stejně jako na největší ruské vojenské cvičení od konce studené války – Východ 2018. Toho se účastnily i elitní jednotky z Číny.
Podle Stoltenberga je už na místě potřebných 65 lodí, 250 letadel, 10 tisíc vozidel a kolem 50 tisíc vojáků. „Dnes máme všechny na místě, od největší lodě až po nejmenší dron,“ oznámil generální tajemník NATO. Oním největším plavidlem je USS Harry S. Truman, první americká letadlová loď v norských vodách od roku 1987.
„Je to silná ukázka našich schopností a našeho odhodlání spolupracovat,“ podotkl Stoltenberg. Připomněl, že Aliance reagovala na změněnou bezpečnostní situaci v Evropě největšími změnami za posledních několik desítek let. Cvičení Trident Juncture podle něj tyto změny představuje.
Účastníci cvičení budou rozděleni na „jižní“ a „severní“ síly a budou se střídat v rolích „fiktivního agresora“ a bránících se aliančních sil. Procvičovat se bude schopnost rychlého přesouvání sil a vybavení přes Atlantik a napříč Evropou.
Cvičení je také velkou logistickou akcí. Už od srpna na lodích a v letadlech přijížděli do Norska vojáci s technikou z tak vzdálených míst, jako je San Diego v Kalifornii či Izmir v Turecku. Českou republiku zastupují vojáci z 25. raketového pluku ze Strakonic s asi 70 kusy techniky.
Významná část manévrů se odehraje na moři, Atlantik je pro bezpečnost Evropy zásadní a klíčový pro podporu a zásobování, upozornil Stoltenberg. Síly NATO ale podle něj budou nacvičovat práci ve všech „operačních prostředích“, tedy včetně kyberprostoru.
Cvičení, kterému bude velet americký generál James Foggo z paluby lodi USS Mount Whitney, skončí 7. listopadu. „Scénář je fiktivní, ale získané zkušenosti budou skutečné,“ dodal Stoltenberg.
Podle webu Natoaktual.cz uspořádala Aliance srovnatelně velké cvičení naposledy v roce 2015 v Portugalsku. Podobně rozsáhlé vojenské cvičení se v Norsku konalo naposledy v 80. letech minulého století.
Cvičení předcházelo vylodění na Islandu
Přibližně devadesát amerických mariňáků z 24. expedičního útvaru pro námořní dopravu přistálo už ve středu (17. října 2018) v islandském Keflavíku, což odstartovalo počáteční fázi cvičení NATO 2018 na Islandu. Ta předcházela hlavní fázi Trident Junction 2018.
Po přistání vrtulníků MV-22 Osprey a CH-53 Sea Stallion, které vysadily vojáky v islandské pustině, přistála u břehu ostrova výsadková loď Iwo Jima. Američtí mariňáci se ve spolupráci s islandskou policií chopili zabezpečení letiště a klíčové infrastruktury.
„Na Islandu je unikátní a krásná příroda. Spousta mírných kopců a různé druhy terénu, na které v USA běžně nenarazíme,“ uvedl k cvičení poručík Rex Vankoevering z americké námořní pěchoty. Island vlastní armádu nemá a je pouze hostitelem cvičení.
Americké námořnictvo nasadilo do Keflavíku i dva špičkové letouny P-8A Poseidon, kam je přemístilo z jejich současného zázemí v městě Sigonella v Itálii. Velitel amerického námořnictva v Evropě a Africe admirál James G. Foggo vyzdvihl klíčovou roli letounů P-8A v protiponorkových operacích. Zdůraznil, že letadla mají schopnosti dozoru a zpravodajství, které jsou důležité pro NATO v severním Atlantiku.
„Arktida je oblast charakteristická stabilitou a mírem a my to tak chceme udržet. Chceme zůstat pevně zakotveni v NATO a mezi západními zeměmi, ale zároveň spolupracovat s Ruskem, se kterým máme společné zájmy,“ komentovala cvičení norská ministryně zahraničí Ine Eriksen Soereide.
Země NATO znepokojují aktivity Ruska na severu a v Pobaltí
Členské země NATO znepokojují aktivity Ruska v oblasti, patří k nim například rozsáhlá cvičení i posilování jeho vojenských zařízení jak na poloostrově Kola, tak v jeho baltské exklávě kolem Kaliningradu. Nedávno pořízené satelitní snímky odhalily, že Rusko v těchto oblastech rozšiřuje vojenské základny a přesouvá tam nejmodernější techniku.
„Přesouvají spoustu moderních zbraňových systémů. Protilodní rakety, radary, staví opevnění a přiváží protiletadlové systémy S-300 a S-400,“ říká velitel amerického námořnictva v Evropě a Africe admirál James G. Foggo.
Právě oblast Severního a Baltského moře je pro Alianci mimořádně důležitá. Narušení námořních tras nebo vzdušného prostoru by pro řadu zemí znamenalo odříznutí od světa.
