Rusko pořádá manévry na Kurilských ostrovech, o které vede spor s Japonskem

Rusko pořádá vojenské cvičení na ostrovech, které si nárokuje Tokio. Moskva před několika dny zastavila mírové rozhovory s Japonskem kvůli sankcím, které vůči Rusku východoasijská země zavedla v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Ruská armáda pořádá manévry i v Kaliningradu, nejzápadnější výspě federace na březích Baltu.

Do cvičení v Kaliningradu je zapojen systém protivzdušné obrany S-400, uvedla baltská flotila. Armáda do manévrů nasadila také stíhačky Su-27.

Ruský Východní vojenský okruh uvedl, že na Kurilských ostrovech provádí vojenské cvičení s více než třemi tisíci vojáky a stovkami kusů armádní techniky. Dotčené vulkanické souostroví čítající přes padesát ostrovů spojuje ruský poloostrov Kamčatka a nejsevernější japonský hlavní ostrov Hokkaidó.

Agentura Interfax neuvedla, kde na souostroví se cvičení koná. Japonská média informovala, že probíhá na území, které Sovětský svaz zabral na konci druhé světové války a na které si činí nárok Tokio.

Cvičení zahrnuje obranu před obojživelnou operací. Testují se mimo jiné systémy protitankových řízených střel. Jednotky sil protivzdušné obrany cvičí odhalovaní, identifikaci a ničení letadel, napsala agentura Interfax.

Moskva a Tokio už desítky let jednají s cílem uzavřít mírovou smlouvu po druhé světové válce. Hlavní překážkou zůstávají neshody ohledně jižní části Kurilských ostrovů Kunašir, Iturup a Šikotan a ostrůvků Habomaj. Sovětští vojáci je po kapitulaci Japonska na sklonku druhé světové války obsadili a souostroví se připojilo k SSSR. Japonsko si jižní část, kterou nazývá Severní území, nárokuje. Moskva tvrdí, že jde o nedílnou součást Ruské federace.

Tokio zmrazilo Putinovi majetek

Japonsko podobně jako řada dalších států světa zavedlo přísné sankce proti Rusku, když jeho jednotky vpadly na konci února na Ukrajinu. Zmrazilo mimo jiné jmění ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a dalším ruským činitelům, uvalilo sankce na ruskou centrální banku a připojilo se k USA a EU ve vyloučení některých ruských bank z platebního systému SWIFT.

Kromě ukončení mírových rozhovorů nebudou moci japonští občané bez víza cestovat na jihokurilské ostrovy. Moskva také rozhodla o ukončení společných hospodářských aktivit na ostrovech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Hizballáh se obviňují z porušování příměří

Izraelská armáda podnikla několik úderů na Libanon, informovala agentura AFP. Dva lidé podle AFP zemřeli po útoku na vozidlo u obce Tírí na jihu Libanonu, další oběť měl úder v libanonském údolí Bikáa. Teroristické hnutí Hizballáh naopak podle agentury Reuters provedlo dronový útok na izraelské jednotky poblíž jiholibanonského města Súr. Tvrdí, že útok byl reakcí na porušování příměří ze strany Izraele. Armáda židovského státu později sdělila, že dron zneškodnila.
21:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina má na bojišti nejsilnější pozici za poslední rok, tvrdí Sybiha

Kyjev má proti Rusku na bojišti nejsilnější pozici za poslední rok, a to díky dronům, protivzdušné obraně a asymetrickým krokům. Na setkání s novináři to prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, jak informují ukrajinská média včetně agentur Ukrinform či Interfax-Ukrajina. Moskva v současné době okupuje asi devatenáct procent ukrajinského území.
před 2 hhodinami

Írán hlásí zabavení lodí v Hormuzském průlivu

Íránské revoluční gardy podle oficiálních médií oznámily zabavení dvou nákladních lodí, které se snažily proplout Hormuzským průlivem, informují agentury. Podle stanice BBC jde o dvě ze tří plavidel, na která během středy zaútočily. Britská vojenská námořní služba UKMTO ráno uvedla, že obdržela zprávy o útoku íránského dělového člunu na obchodní loď v průlivu, asi 28 kilometrů severovýchodně od ománských břehů. Posádka je v pořádku.
13:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Půjčování času.“ Rusko zkresluje svá ekonomická data, říká šéf švédské rozvědky

Rusko manipuluje se svými ekonomickými statistikami, aby přesvědčilo spojence Ukrajiny, že jeho ekonomika odolává západním sankcím a že ji neovlivňují vysoké vojenské výdaje, prohlásil šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Situace je však pro Moskvu nepříznivá. Podle Nilssona tamní ekonomice nepomáhají ani vyšší příjmy z ropy způsobené válkou na Blízkém východě. Na nepříznivou situaci už upozornil i sám šéf Kremlu Vladimir Putin, kritika přichází také z nižších pater.
před 5 hhodinami

K údajně nebezpečně schopné AI Mythos získali přístup neznámí lidé, tvrdí Anthropic

Umělá inteligence (AI) Mythos od firmy Anthropic existuje teprve dva týdny. Ale už vyvolala svými údajnými schopnostmi obavy u bankéřů i odborníků na kybernetickou bezpečnost. Teď je zvýšila informace o tom, že se k uzavřenému modelu dostali i lidé, kteří se k němu dostat neměli.
před 5 hhodinami

Extrémní vedra ohrožují zemědělství i ekosystémy, varuje zpráva WMO a organizace OSN

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.
před 6 hhodinami

Na ukrajinské straně začalo napouštění ropovodu Družba, oznámila Bratislava

Na ukrajinské straně začalo ve středu tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnost Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává ve čtvrtek ráno. Premiér Robert Fico (Smer) řekl, že je narušena důvěra mezi Slovenskem a Ukrajinou, a vyjádřil pochybnosti ohledně provozu uvedeného ropovodu.
10:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Slovensko a Maďarsko odvolaly blokaci balíku sankcí proti Rusku

Zástupci států EU ve středu podpořili přijetí dvacátého balíku sankcí vůči Rusku za jeho agresi proti Ukrajině. Maďarsko a Slovensko odvolaly svou blokaci. Podpořili i schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). I v tomto případě Budapešť přestala krok blokovat a dle ČTK uvedla, že souhlasí se zahájením takzvané písemné procedury. Tou by měla být obě opatření finálně schválena.
13:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...