Noc ze čtvrtka na pátek na východě Ukrajiny opět provázely těžké boje. Rusům stále vzdorují v mariupolské ocelárně Azovstal, kam se kromě posledních obránců města stáhli i místní obyvatelé. Ruský armádní činitel Rustam Minněkajev tvrdí, že cílem útoku je ovládnout celý Donbas a jih země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vystoupení před portugalskými poslanci zopakoval, že se Rusko dopouští válečných zločinů. Na zločiny upozorňuje i Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Moskva přístavní město Mariupol na břehu Azovského moře považuje za zcela dobyté. To však rozporuje Kyjev i západní tajné služby. Poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko navíc na sociální síti Telegram napsal, že se bojuje také o tramvajové depo, které je od oceláren Azovstal dosti vzdálené.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek zřejmě nařídil blokádu oceláren namísto jejich obsazení, čímž chce uvolnit síly pro boje na jiných místech, uvádí ve svém pravidelném hlášení britské ministerstvo obrany. Plnohodnotný útok na hutní areál by totiž pravděpodobně způsobil invazním jednotkám velké ztráty.
Přestože se ruská armáda nyní soustředí na nové cíle, stále pociťuje již dříve utrpěné škody – ve snaze obnovit svoji bojeschopnost proto posílá nefunkční vojenskou techniku na opravy do Ruska, stojí dále v hlášení britského ministerstva.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS přiznalo poprvé od potopení ruského křižníku z minulého týdne ztráty. „Zahynul námořník a 27 dalších členů posádky se pohřešuje,“ uvedl resort v prohlášení a ujistil, že rodinám a blízkým poskytuje veškerou potřebnou podporu. Dalších 396 členů posádky se podle něj z plavidla podařilo evakuovat.
Moskva tvrdí, že křižník, vlajkovou loď ruské Černomořské flotily, před zkázou vážně poškodil požár a výbuch munice. Ukrajinské úřady tvrdí, že ho zasáhly ukrajinské síly protilodními střelami. Tvrzení ani jedné ze stran nelze nezávisle ověřit.
Agentura AP připomněla, že krátce po potopení lodi ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se podařilo zachránit celou posádku. Na plavidle bylo podle prvotních odhadů médií okolo pěti set lidí. Ministerstvo v pátek nevysvětlilo, proč si v hlášeních odporuje.
Na začátku tohoto týdne nezávislý ruský list Novaja Gazeta Europe napsal s odvoláním na matku jednoho z námořníků, že při incidentu zahynulo 40 vojáků a desítky dalších se pohřešují.
Boje na frontové linii
Ruské síly obléhají i dvaačtyřicet obcí v Doněcké oblasti. Podle Kyjeva se o ně vedou těžké boje a je možné, že je ukrajinské síly brzy získají zpět. Frontová linie na východě Ukrajiny je dlouhá zhruba 480 kilometrů a od 19. dubna, kdy oficiálně začala nová ruská ofenziva, se bojuje na celé její délce.
Těžké ostřelování podle Londýna pokračuje ve východní části Donbasu. Okupanti se snaží o postup na obce Barvinkove, Lyman, Popasna a Buhajivka v Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti. Generální štáb ukrajinské armády uvádí, že na východní Ukrajině zesílily boje u města Doněck a vesnice Tavryčeske ležící asi padesát kilometrů severovýchodně od Mariupolu.
O postup se Rusové podle štábu snaží také u měst Rubižne v Luhanské oblasti a Marjinka v Doněcké oblasti, kterou tento týden znovu ovládly ukrajinské síly. Dřívější zprávu americké stanice CNN, že Rubižne padlo do rukou útočníků, vyvrátil gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj, píše agentura Unian.
Rusko podle štábu shromáždilo u města Izjumu v Charkovské oblasti až pětadvacet praporů. Velikost těchto jednotek se pohybuje přibližně od šesti do osmi stovek vojáků.
Podle západních vojenských analytiků okupanti zatím provádí pouhý průzkum bojem, jehož cílem je odhalit rozestavění ukrajinských obranných linií. Hlavní útok invazních jednotek má prý teprve přijít. Rozhodující by mohl být teprve příští týden, tvrdí analytici.
Zástupce velitele ruského Centrálního vojenského okruhu, generálmajor Rustam Minněkajev podle agentury TASS tvrdí, že ve druhé fázi útoku, která již začala, má armáda za cíl získat úplnou kontrolu nad Donbasem a nad jižní Ukrajinou.
Minněkajev prohlásil, že ovládnutí jihu Ukrajiny poskytne další spojení se separatistickou moldavskou oblastí Podněstří pod kontrolou ruských vojsk, odkud podle jeho tvrzení přicházejí zprávy o pronásledování rusky hovořících obyvatel.
Podněstří, které v roce 1990 vyhlásilo nezávislost na Moldavské SSR, sousedí s jihozápadní Ukrajinou. Kyjev se obává, že se Rusko chystá používat jeho území k podnikání dalších útoků na zemi.
Ukrajinské ministerstvo obrany v reakci na oznámení na Twitteru napsalo, že Rusku zjevně na Ukrajině nejde v rozporu s tím, co dříve tvrdilo, o vyšší cíle, ale jen o okupaci jejího území. Avizované plány ruské armády označilo za ruský imperialismus.
„Už to nezakrývají. Velení ruských lupičů, násilníků a vrahů dnes přiznalo, že cílem druhé fáze války není vítězství nad mytickými nacisty, ale prostě jen okupace východní a jižní Ukrajiny. Jednoduše imperialismus,“ okomentovalo ohlášené plány ukrajinské ministerstvo obrany.
Také Moldavsko vyjádřilo své znepokojení nad Minněkajevovými výroky, kvůli kterým si předvolalo ruského velvyslance. „Moldavsko tyto výroky považuje za ničím nepodložené a v rozporu s ruskou podporou suverenity a územní integrity naší země,“ píše v prohlášení moldavská diplomacie.
„Moldavsko je neutrální země,“ dodalo ministerstvo a Moskvu vyzvalo, aby tento princip respektovala.
Mariupol je spálené město, varuje Zelenskyj
Zelenskyj ve videohovoru před portugalským parlamentem zopakoval, že se Rusové v Mariupolu, ale i v jiných částech země dopouští válečných zločinů. „V Mariupolu neexistuje jediná budova, která by nebyla zničená. Je to doslova spálené město. Rusové ho obléhají víc než měsíc a nedovolují ani vznik humanitárních koridorů,“ prohlásil.
Ve městě je podle Zelenského stále uvězněno sto dvacet tisíc civilistů, kteří více než padesát dní přežívají v podmínkách neustálého ostřelování bez dodávek jídla, vody nebo elektřiny. Ruská letadla se podle něj přitom zaměřují na civilní kryty.
Kyjev ale kvůli nebezpečím na silnicích na pátek žádné koridory pro evakuaci civilistů nedohodl, uvedla na Facebooku místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková.
Zpravodaj ČT v Kyjevě Martin Jonáš také upozorňuje na zveřejněné satelitní snímky, které naznačují, že v okolí Mariupolu vzniká masový hrob, který by mohl pojmout až devět tisíc těl. Vzhledem k masakrům civilistů v Buče a Borodjance se může jednat o pokus Rusů zakrýt další podobné činy.
Moskva v pátek navrhla dočasné příměří, pokud se vojáci z Azovstalu vzdají. Podle ujištění ruského generála Michaila Mizinceva je ruská strana na dočasný klidový režim ochotna přistoupit kdykoli a umožnit, aby se po složení zbraní z oceláren evakuovali vojáci i civilisté.
Mizincev kromě toho označil za nepodložená obvinění, že síly Ruské federace nebo samozvané Doněcké lidové republiky brání civilistům v odjezdu z Mariupolu, napsala agentura TASS. Mizincev, který opakovaně dával ukrajinským obráncům města ultimáta, si vysloužil například od Británie označení mariupolský řezník.
OSN: Množí se indicie o páchání válečných zločinů na Ukrajině
O válečných zločinech hovoří také Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Podle něj přibývá indicií o jejich páchání ruskou stranou. Ruské ozbrojené síly bez rozlišování cílů bombardují obydlené oblasti, a zabíjejí tak civilisty a ničí nemocnice, školy a další civilní objekty, upozornil úřad komisařky Michelle Bacheletové.
Kromě bezhlavých útoků a upírání lékařské pomoci přišly stovky zpráv o svévolném zabíjení a také o sexuálním násilí. Takové skutky lze podle OHCHR označit za válečné zločiny. „Krveprolití se už odehrává,“ upozornila mluvčí úřadu Ravina Shamdasaniová. „S obavami vyhlížíme to, co přijde příště. I války mají pravidla a ta musí být respektována,“ řekla.
Útok na nádraží v Kramatorsku v Doněcké oblasti, kde bylo 8. dubna zabito téměř šedesát civilistů, podle Bacheletové ukazuje, že zásady humanitárního mezinárodního práva jsou ignorovány. Existuje také stále více indicií o svévolném zabíjení, mimo jiné na kyjevském předměstí Buča.
Civilisté jsou zadržováni proti své vůli a jsou zprávy o mučení, špatném zacházení a odvlékání lidí. Pět odvlečených už údajně bylo nalezeno mrtvých.
