Řecká policie ve středu opět použila slzný plyn, aby zastavila davy migrantů snažících se dostat přes plot z Turecka. U hranic aktuálně čeká na 12 500 běženců, píše agentura DPA s odvoláním na řeckou televizi Skai. Slzný plyn prý používají i někteří migranti. Turecko obvinilo řeckou policii ze zabití dalšího běžence. Atény už dříve obvinily Ankaru ze lživé kampaně. EU oznámila, že Řecko podpoří při ochraně jeho hranice přijetím „všech nutných opatření“.
Na hranici zuří informační válka
Turecké místní úřady neuvedly jméno ani národnost běžence, který podle nich ve středu podlehl střelným zraněním. Už v úterý informovala turecká média, že řecká policie zabila tři migranty snažící se dostat do Řecka z Turecka.
I tyto zprávy Atény označily za lživé. Server Greek Reporter pro změnu zveřejnil video, které podle něj dokládá, že i turečtí policisté na hranici použili slzné granáty.
„Stále dochází ke střetům. Stovky lidí se snažily prorazit hraniční plot. Na druhé straně byli řečtí pohraničníci, hasiči, armáda, která se snažila odstrašit migranty pomocí slzného plynu, kouřových ran, zazněly také varovné výstřely. Není možné potvrdit, zda výstřely byly z turecké, nebo řecké strany. Zatím se ale řeckým ozbrojeným silám daří udržet migranty na turecké straně, prošly jen desítky lidí, kteří okamžitě putovali do speciálních zařízení nebo do vězení,“ informoval spolupracovník ČT Thomas Kulidakis.
Řecká vláda v úterý schválila opatření, jež na měsíc pozastavuje přijímání žádostí o azyl od lidí, kteří nelegálně překročí řeckou hranici. Tento krok kritizoval úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR), podle něhož to odporuje mezinárodnímu právu.
Atény také oznámily, že během několika dnů postaví na severu země uzavřené uprchlické centrum pro migranty, kteří od 1. března vstoupí na řeckou půdu ilegálně. Tito běženci podle vlády nebudou registrováni a budou okamžitě vraceni do místa jejich původu, napsal deník Kathimerini.
EU přijme „všechna nutná opatření“, Ankaře pošle 170 milionů eur
Vyhrocené situaci na řecké hranici se na odpolední schůzce v Bruselu věnovali i unijní ministři vnitra. „Podpoříme všechny jejich (řecké) snahy o vlastní ochranu, ilegální přechody (hranic) nebudou tolerovány,“ řekl novinářům před začátkem jednání chorvatský ministr Davor Božinović. Podobně se vyjadřovali také zástupci dalších vlád včetně ministrů visegrádských zemí.
Podle návrhu závěrů schůzky dají unijní země najevo podporu Aténám a zavážou se k přijetí „všech nutných opatření“, která zajistí bezpečnost řecké hranice. Vyzvou také Turecko, aby se vrátilo k dodržování migrační dohody.
Český zástupce na jednání Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že EU musí udržet svou vnější hranici uzavřenou, aby zabránila opakování migrační vlny z roku 2015, kdy se takzvanou balkánskou cestou dostalo na území EU přes 800 tisíc lidí. Na případnou řeckou žádost o převzetí části migrantů, k němuž vyzývají někteří evropští politici, podle českého ministra Praha zareaguje odmítavě.
Česko pošle Řecku humanitární i finanční pomoc. Na řecko-turecké hranici už v rámci Frontexu působí 18 policistů, Praha nabídla jako posilu dalších dvacet.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem slíbil Ankaře dalších 170 milionů eur na pomoc s uprchlíky a vyzval ji, aby nepodněcovala vlnu migrantů mířící k hranici.
Erdogan otevření hranic zdůvodňuje tím, že i ostatní země, včetně EU, musí nést část starostí o uprchlíky, kterých Turecko jen ze Sýrie kvůli tamní válce přijalo na 3,7 milionu.
Napětí stoupá i na řeckých ostrovech
Poté, co turecká média minulý týden informovala o otevření řecko-turecké hranice, vzrostly počty běženců mířících z Turecka na řecké ostrovy v Egejském moři, kde již v předchozích týdnech probíhaly protesty obyvatel proti budování nových větších uprchlických táborů.
Řecká média o víkendu uvedla, že skupiny místních obyvatel se shromáždily na pobřeží a bránily několika běžencům ve vylodění.
V úterý se na ostrově Lesbos rozšířila poplašná zpráva, že z tamního přístavu odplouvá přívoz, jenž má odvézt migranty na řeckou pevninu. Z přeplněného tábora Moria, kde pobývá na dvacet tisíc běženců, se tak vydalo přes dva tisíce lidí pěšky asi deset kilometrů do města Mytilini, kde zaplnili přístaviště a okolní ulice.
Španělský deník La Vanguardia s odvoláním na svůj zdroj z ostrova Lesbos informoval, že někteří humanitární pracovníci už kvůli napětí na ostrově odjeli na pevninu. Organizace Lékaři bez hranic prý z bezpečnostních důvodů dočasně uzavřela pediatrickou polikliniku u tábora Moria.
Balkánská trasa byla pro uprchlíky a migranty z asijských a afrických zemí hlavní vstupní branou do Evropy i předtím, než Turecko přestalo bránit přechodům běženců do Řecka, vyplývá z nejnovějších údajů evropské pohraniční agentury Frontex.
Letos v lednu se pokusilo přes balkánské země nelegálně dostat na území Evropské unie více než pět tisíc lidí. Jen za poslední týden se jejich počet v reakci na rozhodnutí Ankary výrazně znásobil.
Po moři se v lednu snažilo proniknout do Řecka 3382 lidí, zatímco přes pevninské hranice jich do balkánských zemí mířilo 2035. Většinou to byli uprchlíci ze Sýrie či Afghánistánu.
