Za újmy při očkování zaplatí stát odškodné včetně ztráty výdělku. Poslanci přistoupili na požadavky Senátu

Komu způsobí povinné očkování zvlášť závažné potíže, dostane od státu odškodnění. Poslanci schválili pozměňovací návrhy, které k dříve schválené novele připojil Senát – podle nich se bude hradit také bolestné a ztráta na výdělku. Poslanci také debatovali o pomoci Řecku, které čelí náporu migrantů. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) by měla humanitární pomoc z Česka odjet do Řecka do konce týdne.

Debatu o situaci na řecko-turecké hranici prosadila opoziční ODS. Napětí se tam vyhrotilo poté, co Ankara oznámila, že už nebude bránit migrantům v odchodu do Evropské unie. Přestala tím dodržovat dohodu s Bruselem z roku 2016, v níž slíbila zastavit migrační vlnu do Unie výměnou za miliardovou finanční pomoc.

Hamáček na plénu zopakoval, že Česko nabídlo Aténám okamžitou finanční pomoc jeden milion eur a poskytnout může také dalších dvacet policistů do Evropské pohraniční agentury Frontex, kde jich nyní slouží osmnáct. „Řecká strana odsouhlasila materiál, který potřebuje a který je ochotna si převzít. Česká republika udělá maximum pro to, aby se neopakovala migrační krize z roku 2015,“ tvrdí ministr vnitra.

Zdůraznil, že současné napětí na řecko-tureckých hranicích není důsledkem migrace ze Sýrie, protože syrsko-turecká hranice je uzavřena. Podle předsedy ČSSD je u řeckých hranic momentálně deset až patnáct tisíc migrantů z Íránu, Iráku, Pákistánu či Afghánistánu.

Sněmovna v usnesení snahu vlády pomoci Řecku podpořila. Postavila se také za návrh na zvýšení objemu peněz na ochranu vnějších hranic Unie a vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby jej při vyjednávání o víceletém unijním rozpočtu podpořil. Strakovu akademii dolní komora vyzvala také k tomu, aby podnítila nová jednání o funkčních opatřeních k ochraně vnějších hranic schengenského prostoru.

„Turecko zcela otevřeně doprovází migranty na hranice s Řeckem a tím destabilizuje a ohrožuje celou Evropskou unii,“ upozornila Jana Černochová z ODS. Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček zase zdůraznil, že na turecko-řecké hranici se možná bojuje o budoucnost EU.

Šéf poslanců SPD Radim Fiala osočil Brusel z podpory migrace, Unie podle něj vydává běžencům karty nabité penězi. „Hodně strašíte lidi a hodně si vymýšlíte a hodně šíříte nepravdivé informace,“ reagoval poslanec ANO Jaroslav Bžoch.

Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová a ANO Helena Válková soudí, že diskusi chybí humanitární rozměr, když na severu Sýrie a na řeckých ostrovech jsou v táborech statisíce uprchlíků.

Problémy při očkování stát vynahradí

Při hlasování o odškodňování za vážné komplikace způsobené očkováním prošly návrhy předložené Senátem. Ty podle senátora Lumíra Kantora (za KDU-ČSL) předlohu obsahově vrací k původní vládní verzi. Obsahuje podle něho i pojistky, aby institut odškodnění nebyl zneužíván. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) pozměňovací návrh horní komory podpořil. 

Do sněmovny poslala vláda návrh na odškodnění za majetkovou a nemajetkovou újmu. Ze sněmovny potom odešel předpis v podobě, podle které by stát nahrazoval ztížení společenského uplatnění očkovaného a náklady na péči o něj, jeho zdraví nebo domácnost.

Stát bude odškodnění proplácet, pokud potíže pacientovi nezpůsobil očkující lékař nebo výrobce vakcíny. Žádost musí poškození podat do tří let od problematické vakcinace. Podle odborníků na něj bude mít nárok méně než deset případů ročně. Maximální výši náhrady norma nestanoví, zřejmě ji ale určí ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. 

Změny v odvodech sněmovna zamítla

Ve třetím čtení schválila sněmovna novelu, která by měla lépe ochránit spotřebitele při přeshraničních nákupech. Legislativa má zpřesnit a sjednotit pravomoci a postupy úřadů zemí EU tak, aby mohly účinně odhalovat a trestat poškozování spotřebitelů.

Naopak záporně se poslanci postavili k předloze KSČM, která by zavedla automatický mechanismus plateb státu zdravotním pojišťovnám za jeho pojištěnce. Zamítnutí, které už dříve doporučil zdravotnický výbor, prosadilo vládní hnutí ANO. Poslankyně hnutí Andrea Brzobohatá odmítnutí zdůvodnila tím, že přesnější úpravu chystá Babišův kabinet.

Sněmovna opět zachovala nulovou toleranci k alkoholu u cyklistů

Navrhované nové podmínky pro šlechtitele a pěstitele chmele jsou ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci podali ve druhém čtení jediný pozměňovací návrh, jenž podle autora Josefa Kotta (ANO) dává zákon o oběhu a sadby do souladu zejména s evropskou směrnicí o uvádění osiva pícnin na trh. Dolní komora by mohla o novele hlasovat ještě v březnu. Některé úpravy v ní už dřív navrhl zemědělský výbor.

Pro cyklisty bude i nadále platit nulová tolerance k alkoholu. Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který by jim umožnil jezdit s nejvýše 0,5 promile alkoholu v krvi na cyklostezkách, místních a účelových komunikacích. Odpovídá to zhruba dvěma decilitrům vína nebo dvěma desetistupňovým pivům.

Senátoři chtěli návrh vložit do novely zákona o silničním provozu, která má hlavně liberalizovat pravidla taxislužby ve prospěch alternativních služeb. Sněmovna ji stvrdila v původně přijatém znění. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Pro senátní návrh hlasovalo 55 přítomných poslanců, ale zapotřebí jich bylo alespoň 72. Pro prolomení nulové tolerance hlasovali poslanci ODS, Pirátů, část poslanců SPD, někteří komunisté, poslanci TOP 09 a STAN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 55 mminutami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled