Raketomety HIMARS rozšířily palebnou sílu Ukrajiny

Situace na ukrajinsko-ruské frontě zůstává neklidná. Obě strany jsou si vědomy, že důležitou roli mohou hrát americké salvové raketomety HIMARS. Osm se jich už zapojilo do bojů na Ukrajině a další dodávky se čekají, Kyjev vyhlíží také příslušnou munici s dostřelem 300 kilometrů. Ukrajinské velení těmto raketometům přičítá stabilizaci bojové situace, ruské velení pak vydalo rozkaz, aby byly prioritně ničeny.

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj sdělil šéfovi amerického sboru náčelníků štábů Marku Milleymu, že „situace na bojišti je stabilizovaná“, a to především díky tomu, že Ukrajina používá raketové systémy M142 HIMARS, které jí Američané poskytují. Zatím přislíbili, že Ukrajině dodají celkem dvanáct těchto systémů, uvedla nedávno agentura Reuters.

Díky novým zbraním jsme schopni přesných útoků na ruské muniční sklady, zásoby paliva či kontrolní centra, uvedl Kyjev, když hlásil Američanům své bojové úspěchy.

Důkaz, že Kreml vnímá přítomnost těchto systémů, pak poskytl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Při nedávné inspekci ruských vojsk ve východní oblasti Ukrajiny nařídil vojákům prioritně ničit vysoce přesnými zbraněmi ukrajinské raketové a dělostřelecké zbraně dalekého dosahu, kam patří i raketomety HIMARS.  

Americký Institut pro studium války uvedl, že první systémy HIMARS dorazily na Ukrajinu 23. června. Do bojů jsou pak nasazeny od 25. června. 

Úspěšně likvidují zejména ruské muniční sklady na okupovaném území, což podle Institutu pro studium války „pravděpodobně zhoršilo schopnost ruských sil udržet vysoké objemy dělostřelecké palby podél frontových linií“. 

Ukrajinci chtějí pro HIMARS větší dostřel

Salvové raketomety HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System – Vysoce mobilní dělostřelecký raketový systém) dostřelí standardně až do 300 kilometrů. Firma Lockheed Martin však vyvíjí střelu s doletem až 500 kilometrů.  

Ukrajina dostala podle dostupných informací rakety pro HIMARS s dostřelem 80 kilometrů, ale ministr obrany Oleksij Reznikov žádá po Američanech munici pro dostřel až 300 kilometrů.

Zvýšila by se tak vzdálenost, při které je možné zasáhnout současné bojové linie.

HIMARS jsou moderním pokračovatelem takzvaných kaťuší, tedy raketometů velmi úspěšně používaných sovětskou Rudou armádou za druhé světové války proti hitlerovskému Německu. Podobné zbraně – například BM-21 Grad – mají ve výzbroji i ruská a ukrajinská armáda, uvedla agentura ČTK.

Dodala, že v porovnání s původně sovětskými grady používanými od šedesátých let je však americký systém přesnější a používané rakety mohou mít mnohem větší dolet. 

Americká armáda používá HIMARS od roku 2005. Systém umístěný na standardním vojenském nákladním automobilu vznikl jako lehčí varianta pásového raketometu MLRS, který Američané zařadili do služby už v první polovině osmdesátých let.

Kromě pohonu a rychlosti je hlavním rozdílem mezi oběma systémy to, že HIMARS nese proti svému předchůdci jen poloviční náklad střel.

Ve standardní konfiguraci je v odpalovacím kontejneru šest raket, zatímco těžší MLRS nese ve dvou kontejnerech raket dvanáct. Kolový systém je ale výrazně lehčí a je možné ho přepravovat i letouny C-130 Hercules. 

Posun, nebo vleklý pat?

Experti očekávají další tuhé střety. Na jihu země je snaha o ukrajinskou protiofenzivu, když prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil osvobodit pobřeží. Zpět by chtěli především získat Cherson, který byl prvním velkým městem, které Rusové dobyli. Ukrajinci to přičítají i prorusky zaměřeným funkcionářům ve vlastních řadách. 

Stále však věří ve zvrat v současné válce, a to především díky dalším dodávkám zbraní ze Západu. V tom s nimi částečně souhlasí i někteří vojenští experti. „Údery pomocí systémů HIMARS a dalších zbraní dalekého dosahu Rusům nesmírně ztěžují další postup,“ uvedl na Substacku emeritní profesor válečných studií na King's College v Londýně Lawrence Freedman.

Zmínil také zprávy ze soboty, kdy došlo ke čtyřem zásahům rozprostřeným po Luhanské, Doněcké a také Chersonské oblasti (zde bylo cílem letiště). „Způsobují vážné problémy ruské logistice, která je již tak pomalá a neefektivní,“ napsal Freedman. 

Mnozí odborníci však mírní nadšení z HIMARSů coby snad zázračné zbraně, která rozhodne ukrajinsko-ruskou válku. A to (nehledě na nízký počet těchto systémů) i přes výbuchy ruských muničních skladů, přes zhoršení výkonů ruského týlu či přes ničení velitelských center. 

Domnívají se, že nové americké zbraně pravděpodobně jen posílí status quo na zemi, tedy vleklý pat. „Tím, že zasáhnete velení a řízení, tím, že zasáhnete muniční sklady, uděláte mnohem pravděpodobnější, že se ruská ofenziva zadrhne,“ řekl pro americký časopis Foreing Policy spolupracovník Foreign Policy Research Institute Rob Lee, který dříve sloužil u americké námořní pěchoty. „Ale to nutně neznamená, že HIMARS dají Ukrajincům možnost znovu dobýt území.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 4 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.