Raketomety HIMARS rozšířily palebnou sílu Ukrajiny

Situace na ukrajinsko-ruské frontě zůstává neklidná. Obě strany jsou si vědomy, že důležitou roli mohou hrát americké salvové raketomety HIMARS. Osm se jich už zapojilo do bojů na Ukrajině a další dodávky se čekají, Kyjev vyhlíží také příslušnou munici s dostřelem 300 kilometrů. Ukrajinské velení těmto raketometům přičítá stabilizaci bojové situace, ruské velení pak vydalo rozkaz, aby byly prioritně ničeny.

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj sdělil šéfovi amerického sboru náčelníků štábů Marku Milleymu, že „situace na bojišti je stabilizovaná“, a to především díky tomu, že Ukrajina používá raketové systémy M142 HIMARS, které jí Američané poskytují. Zatím přislíbili, že Ukrajině dodají celkem dvanáct těchto systémů, uvedla nedávno agentura Reuters.

Díky novým zbraním jsme schopni přesných útoků na ruské muniční sklady, zásoby paliva či kontrolní centra, uvedl Kyjev, když hlásil Američanům své bojové úspěchy.

Důkaz, že Kreml vnímá přítomnost těchto systémů, pak poskytl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Při nedávné inspekci ruských vojsk ve východní oblasti Ukrajiny nařídil vojákům prioritně ničit vysoce přesnými zbraněmi ukrajinské raketové a dělostřelecké zbraně dalekého dosahu, kam patří i raketomety HIMARS.  

Americký Institut pro studium války uvedl, že první systémy HIMARS dorazily na Ukrajinu 23. června. Do bojů jsou pak nasazeny od 25. června. 

Úspěšně likvidují zejména ruské muniční sklady na okupovaném území, což podle Institutu pro studium války „pravděpodobně zhoršilo schopnost ruských sil udržet vysoké objemy dělostřelecké palby podél frontových linií“. 

Ukrajinci chtějí pro HIMARS větší dostřel

Salvové raketomety HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System – Vysoce mobilní dělostřelecký raketový systém) dostřelí standardně až do 300 kilometrů. Firma Lockheed Martin však vyvíjí střelu s doletem až 500 kilometrů.  

Ukrajina dostala podle dostupných informací rakety pro HIMARS s dostřelem 80 kilometrů, ale ministr obrany Oleksij Reznikov žádá po Američanech munici pro dostřel až 300 kilometrů.

Zvýšila by se tak vzdálenost, při které je možné zasáhnout současné bojové linie.

HIMARS jsou moderním pokračovatelem takzvaných kaťuší, tedy raketometů velmi úspěšně používaných sovětskou Rudou armádou za druhé světové války proti hitlerovskému Německu. Podobné zbraně – například BM-21 Grad – mají ve výzbroji i ruská a ukrajinská armáda, uvedla agentura ČTK.

Dodala, že v porovnání s původně sovětskými grady používanými od šedesátých let je však americký systém přesnější a používané rakety mohou mít mnohem větší dolet. 

Americká armáda používá HIMARS od roku 2005. Systém umístěný na standardním vojenském nákladním automobilu vznikl jako lehčí varianta pásového raketometu MLRS, který Američané zařadili do služby už v první polovině osmdesátých let.

Kromě pohonu a rychlosti je hlavním rozdílem mezi oběma systémy to, že HIMARS nese proti svému předchůdci jen poloviční náklad střel.

Ve standardní konfiguraci je v odpalovacím kontejneru šest raket, zatímco těžší MLRS nese ve dvou kontejnerech raket dvanáct. Kolový systém je ale výrazně lehčí a je možné ho přepravovat i letouny C-130 Hercules. 

Posun, nebo vleklý pat?

Experti očekávají další tuhé střety. Na jihu země je snaha o ukrajinskou protiofenzivu, když prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil osvobodit pobřeží. Zpět by chtěli především získat Cherson, který byl prvním velkým městem, které Rusové dobyli. Ukrajinci to přičítají i prorusky zaměřeným funkcionářům ve vlastních řadách. 

Stále však věří ve zvrat v současné válce, a to především díky dalším dodávkám zbraní ze Západu. V tom s nimi částečně souhlasí i někteří vojenští experti. „Údery pomocí systémů HIMARS a dalších zbraní dalekého dosahu Rusům nesmírně ztěžují další postup,“ uvedl na Substacku emeritní profesor válečných studií na King's College v Londýně Lawrence Freedman.

Zmínil také zprávy ze soboty, kdy došlo ke čtyřem zásahům rozprostřeným po Luhanské, Doněcké a také Chersonské oblasti (zde bylo cílem letiště). „Způsobují vážné problémy ruské logistice, která je již tak pomalá a neefektivní,“ napsal Freedman. 

Mnozí odborníci však mírní nadšení z HIMARSů coby snad zázračné zbraně, která rozhodne ukrajinsko-ruskou válku. A to (nehledě na nízký počet těchto systémů) i přes výbuchy ruských muničních skladů, přes zhoršení výkonů ruského týlu či přes ničení velitelských center. 

Domnívají se, že nové americké zbraně pravděpodobně jen posílí status quo na zemi, tedy vleklý pat. „Tím, že zasáhnete velení a řízení, tím, že zasáhnete muniční sklady, uděláte mnohem pravděpodobnější, že se ruská ofenziva zadrhne,“ řekl pro americký časopis Foreing Policy spolupracovník Foreign Policy Research Institute Rob Lee, který dříve sloužil u americké námořní pěchoty. „Ale to nutně neznamená, že HIMARS dají Ukrajincům možnost znovu dobýt území.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 3 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 5 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 9 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 9 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 10 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 10 hhodinami

Evropský pohled