Raketomety HIMARS rozšířily palebnou sílu Ukrajiny

Situace na ukrajinsko-ruské frontě zůstává neklidná. Obě strany jsou si vědomy, že důležitou roli mohou hrát americké salvové raketomety HIMARS. Osm se jich už zapojilo do bojů na Ukrajině a další dodávky se čekají, Kyjev vyhlíží také příslušnou munici s dostřelem 300 kilometrů. Ukrajinské velení těmto raketometům přičítá stabilizaci bojové situace, ruské velení pak vydalo rozkaz, aby byly prioritně ničeny.

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj sdělil šéfovi amerického sboru náčelníků štábů Marku Milleymu, že „situace na bojišti je stabilizovaná“, a to především díky tomu, že Ukrajina používá raketové systémy M142 HIMARS, které jí Američané poskytují. Zatím přislíbili, že Ukrajině dodají celkem dvanáct těchto systémů, uvedla nedávno agentura Reuters.

Díky novým zbraním jsme schopni přesných útoků na ruské muniční sklady, zásoby paliva či kontrolní centra, uvedl Kyjev, když hlásil Američanům své bojové úspěchy.

Důkaz, že Kreml vnímá přítomnost těchto systémů, pak poskytl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Při nedávné inspekci ruských vojsk ve východní oblasti Ukrajiny nařídil vojákům prioritně ničit vysoce přesnými zbraněmi ukrajinské raketové a dělostřelecké zbraně dalekého dosahu, kam patří i raketomety HIMARS.  

Americký Institut pro studium války uvedl, že první systémy HIMARS dorazily na Ukrajinu 23. června. Do bojů jsou pak nasazeny od 25. června. 

Úspěšně likvidují zejména ruské muniční sklady na okupovaném území, což podle Institutu pro studium války „pravděpodobně zhoršilo schopnost ruských sil udržet vysoké objemy dělostřelecké palby podél frontových linií“. 

Ukrajinci chtějí pro HIMARS větší dostřel

Salvové raketomety HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System – Vysoce mobilní dělostřelecký raketový systém) dostřelí standardně až do 300 kilometrů. Firma Lockheed Martin však vyvíjí střelu s doletem až 500 kilometrů.  

Ukrajina dostala podle dostupných informací rakety pro HIMARS s dostřelem 80 kilometrů, ale ministr obrany Oleksij Reznikov žádá po Američanech munici pro dostřel až 300 kilometrů.

Zvýšila by se tak vzdálenost, při které je možné zasáhnout současné bojové linie.

HIMARS jsou moderním pokračovatelem takzvaných kaťuší, tedy raketometů velmi úspěšně používaných sovětskou Rudou armádou za druhé světové války proti hitlerovskému Německu. Podobné zbraně – například BM-21 Grad – mají ve výzbroji i ruská a ukrajinská armáda, uvedla agentura ČTK.

Dodala, že v porovnání s původně sovětskými grady používanými od šedesátých let je však americký systém přesnější a používané rakety mohou mít mnohem větší dolet. 

Americká armáda používá HIMARS od roku 2005. Systém umístěný na standardním vojenském nákladním automobilu vznikl jako lehčí varianta pásového raketometu MLRS, který Američané zařadili do služby už v první polovině osmdesátých let.

Kromě pohonu a rychlosti je hlavním rozdílem mezi oběma systémy to, že HIMARS nese proti svému předchůdci jen poloviční náklad střel.

Ve standardní konfiguraci je v odpalovacím kontejneru šest raket, zatímco těžší MLRS nese ve dvou kontejnerech raket dvanáct. Kolový systém je ale výrazně lehčí a je možné ho přepravovat i letouny C-130 Hercules. 

Posun, nebo vleklý pat?

Experti očekávají další tuhé střety. Na jihu země je snaha o ukrajinskou protiofenzivu, když prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil osvobodit pobřeží. Zpět by chtěli především získat Cherson, který byl prvním velkým městem, které Rusové dobyli. Ukrajinci to přičítají i prorusky zaměřeným funkcionářům ve vlastních řadách. 

Stále však věří ve zvrat v současné válce, a to především díky dalším dodávkám zbraní ze Západu. V tom s nimi částečně souhlasí i někteří vojenští experti. „Údery pomocí systémů HIMARS a dalších zbraní dalekého dosahu Rusům nesmírně ztěžují další postup,“ uvedl na Substacku emeritní profesor válečných studií na King's College v Londýně Lawrence Freedman.

Zmínil také zprávy ze soboty, kdy došlo ke čtyřem zásahům rozprostřeným po Luhanské, Doněcké a také Chersonské oblasti (zde bylo cílem letiště). „Způsobují vážné problémy ruské logistice, která je již tak pomalá a neefektivní,“ napsal Freedman. 

Mnozí odborníci však mírní nadšení z HIMARSů coby snad zázračné zbraně, která rozhodne ukrajinsko-ruskou válku. A to (nehledě na nízký počet těchto systémů) i přes výbuchy ruských muničních skladů, přes zhoršení výkonů ruského týlu či přes ničení velitelských center. 

Domnívají se, že nové americké zbraně pravděpodobně jen posílí status quo na zemi, tedy vleklý pat. „Tím, že zasáhnete velení a řízení, tím, že zasáhnete muniční sklady, uděláte mnohem pravděpodobnější, že se ruská ofenziva zadrhne,“ řekl pro americký časopis Foreing Policy spolupracovník Foreign Policy Research Institute Rob Lee, který dříve sloužil u americké námořní pěchoty. „Ale to nutně neznamená, že HIMARS dají Ukrajincům možnost znovu dobýt území.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 40 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 1 hhodinou

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 4 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 4 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...