Raketomety HIMARS rozšířily palebnou sílu Ukrajiny

Situace na ukrajinsko-ruské frontě zůstává neklidná. Obě strany jsou si vědomy, že důležitou roli mohou hrát americké salvové raketomety HIMARS. Osm se jich už zapojilo do bojů na Ukrajině a další dodávky se čekají, Kyjev vyhlíží také příslušnou munici s dostřelem 300 kilometrů. Ukrajinské velení těmto raketometům přičítá stabilizaci bojové situace, ruské velení pak vydalo rozkaz, aby byly prioritně ničeny.

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj sdělil šéfovi amerického sboru náčelníků štábů Marku Milleymu, že „situace na bojišti je stabilizovaná“, a to především díky tomu, že Ukrajina používá raketové systémy M142 HIMARS, které jí Američané poskytují. Zatím přislíbili, že Ukrajině dodají celkem dvanáct těchto systémů, uvedla nedávno agentura Reuters.

Díky novým zbraním jsme schopni přesných útoků na ruské muniční sklady, zásoby paliva či kontrolní centra, uvedl Kyjev, když hlásil Američanům své bojové úspěchy.

Důkaz, že Kreml vnímá přítomnost těchto systémů, pak poskytl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Při nedávné inspekci ruských vojsk ve východní oblasti Ukrajiny nařídil vojákům prioritně ničit vysoce přesnými zbraněmi ukrajinské raketové a dělostřelecké zbraně dalekého dosahu, kam patří i raketomety HIMARS.  

Americký Institut pro studium války uvedl, že první systémy HIMARS dorazily na Ukrajinu 23. června. Do bojů jsou pak nasazeny od 25. června. 

Úspěšně likvidují zejména ruské muniční sklady na okupovaném území, což podle Institutu pro studium války „pravděpodobně zhoršilo schopnost ruských sil udržet vysoké objemy dělostřelecké palby podél frontových linií“. 

Ukrajinci chtějí pro HIMARS větší dostřel

Salvové raketomety HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System – Vysoce mobilní dělostřelecký raketový systém) dostřelí standardně až do 300 kilometrů. Firma Lockheed Martin však vyvíjí střelu s doletem až 500 kilometrů.  

Ukrajina dostala podle dostupných informací rakety pro HIMARS s dostřelem 80 kilometrů, ale ministr obrany Oleksij Reznikov žádá po Američanech munici pro dostřel až 300 kilometrů.

Zvýšila by se tak vzdálenost, při které je možné zasáhnout současné bojové linie.

HIMARS jsou moderním pokračovatelem takzvaných kaťuší, tedy raketometů velmi úspěšně používaných sovětskou Rudou armádou za druhé světové války proti hitlerovskému Německu. Podobné zbraně – například BM-21 Grad – mají ve výzbroji i ruská a ukrajinská armáda, uvedla agentura ČTK.

Dodala, že v porovnání s původně sovětskými grady používanými od šedesátých let je však americký systém přesnější a používané rakety mohou mít mnohem větší dolet. 

Americká armáda používá HIMARS od roku 2005. Systém umístěný na standardním vojenském nákladním automobilu vznikl jako lehčí varianta pásového raketometu MLRS, který Američané zařadili do služby už v první polovině osmdesátých let.

Kromě pohonu a rychlosti je hlavním rozdílem mezi oběma systémy to, že HIMARS nese proti svému předchůdci jen poloviční náklad střel.

Ve standardní konfiguraci je v odpalovacím kontejneru šest raket, zatímco těžší MLRS nese ve dvou kontejnerech raket dvanáct. Kolový systém je ale výrazně lehčí a je možné ho přepravovat i letouny C-130 Hercules. 

Posun, nebo vleklý pat?

Experti očekávají další tuhé střety. Na jihu země je snaha o ukrajinskou protiofenzivu, když prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil osvobodit pobřeží. Zpět by chtěli především získat Cherson, který byl prvním velkým městem, které Rusové dobyli. Ukrajinci to přičítají i prorusky zaměřeným funkcionářům ve vlastních řadách. 

Stále však věří ve zvrat v současné válce, a to především díky dalším dodávkám zbraní ze Západu. V tom s nimi částečně souhlasí i někteří vojenští experti. „Údery pomocí systémů HIMARS a dalších zbraní dalekého dosahu Rusům nesmírně ztěžují další postup,“ uvedl na Substacku emeritní profesor válečných studií na King's College v Londýně Lawrence Freedman.

Zmínil také zprávy ze soboty, kdy došlo ke čtyřem zásahům rozprostřeným po Luhanské, Doněcké a také Chersonské oblasti (zde bylo cílem letiště). „Způsobují vážné problémy ruské logistice, která je již tak pomalá a neefektivní,“ napsal Freedman. 

Mnozí odborníci však mírní nadšení z HIMARSů coby snad zázračné zbraně, která rozhodne ukrajinsko-ruskou válku. A to (nehledě na nízký počet těchto systémů) i přes výbuchy ruských muničních skladů, přes zhoršení výkonů ruského týlu či přes ničení velitelských center. 

Domnívají se, že nové americké zbraně pravděpodobně jen posílí status quo na zemi, tedy vleklý pat. „Tím, že zasáhnete velení a řízení, tím, že zasáhnete muniční sklady, uděláte mnohem pravděpodobnější, že se ruská ofenziva zadrhne,“ řekl pro americký časopis Foreing Policy spolupracovník Foreign Policy Research Institute Rob Lee, který dříve sloužil u americké námořní pěchoty. „Ale to nutně neznamená, že HIMARS dají Ukrajincům možnost znovu dobýt území.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 2 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 3 hhodinami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 9 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 13 hhodinami
Načítání...