Bezpodmínečné vítězství Ukrajiny je jediným možným koncem války, řekla vicepremiérka Stefanišynová

Nahrávám video

Na vypracování dokumentů pro žádost Ukrajiny o členství v Evropské unii pracovali úředníci během ostřelování v krytech. Ke vstupu musí země přijmout řadu reforem, což je během zuřících bojů komplikované. Ukrajincům ale nechybí „kozácký zápal“, popsala ukrajinská vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová. Konflikt podle ní musí skončit vítězstvím Ukrajiny, které povede k její integraci na Západ. V rozhovoru pro ČT24 uvedla, že ani vstup do NATO není „mimo hru“.

Udělení kandidátského statusu Ukrajiny do EU podle vicepremiérky znamená zásadní zvrat nejen pro napadenou zemi, ale i pro Evropu jako celek. „Vrátilo Unii do globální a geopolitické arény,“ uvedla. „Požádali jsme o členství pět dní od začátku invaze, protože věříme v evropský projekt,“ dodala Stefanišynová.

Země je podle ní připravena přijmout potřebné reformy pro rozšíření Unie, a to dokonce víc, než v době míru. „Samozřejmě nelze všechno udělat v době války, protože teď jde primárně o přežití, ale ta dynamika a jakýsi kozácký zápal, jak my Ukrajinci říkáme, je zřejmý,“ poznamenala. 

Na vypracování dotazníku, který byl třeba k podání žádosti o členství, pracovaly stovky lidí v provizorních válečných podmínkách. „Pracovali jsme na tom doslova během bombardování, během ostřelování v krytech. Někteří doma vedle svých dětí,“ popsala. „Věděli, že každé příští ráno se už možná neprobudí, a proto musí něco udělat ještě dnes,“ dodala. Podání přihlášky do EU podle ní byl zároveň i závazek politiků vůči Ukrajincům, že potřebné reformy dokončí. 

„Mimo hru“ podle ní stále není ani členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Připomněla, že získali status partnerské země NATO, účastnili se vojenských cvičení a mají přístup i ke zpravodajským informacím Aliance. „Všechny prvky této spolupráce bychom mohli přetavit v členství. Rozhodnutí by bylo pouze politické, ale nikdy nebylo přijato, i když jsme naše snahy dávali jasně najevo,“ řekla.

„Pokud Ukrajina bude vítězit na bojišti, pokud Ukrajina posílí své obranné kapacity, tón diskuze by mohl být jiný. A pokud se pro Ukrajinu naskytne příležitost ke vstupu do NATO, vyzývám spojence, aby na to byli připraveni,“ dodala.

Někteří přišli nejen o své domy, ale i vesnice nebo města

Aktuálně pro napadenou zemi není nic potřebnějšího než dodávky zbraní. „Mění poměry na bojišti, což nutí Ruskou federaci upravovat své plány každých 24 hodin,“ poznamenala. Klíčová ale podle ní bude také obnova osvobozených území.  „Většina z těch šesti a půl milionu lidí, kteří uprchli, jsou zoufalí a ochotní se vrátit, ale někteří už nemají nejen domy, ve kterých žili, ale nemají ani vesnice či města, kde žili,“ popsala následky ruské agrese. 

Vyzbrojenost západní vojenskou technikou by podle ní mohla přispět i lepší pozici Ukrajiny během mírových jednání s Kremlem. Ta teď ovšem neprobíhají. „Ze strany Ruska přicházejí jen ultimáta. Oni od toho neustoupí, nikdy nezvažovali možnost stáhnout své jednotky,“ řekla Stefanišynová.  

Jediným možným koncem konfliktu je podle ní „bezpodmínečné vítězství Ukrajiny“. Podotkla, že vítězstvím by byla zejména atlantická integrace z politického hlediska. „Všechny další scénáře povedou k nekonečným válkám na území Ukrajiny, nekonečné agresi a nekonečným okupacím,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
20:34Aktualizovánopřed 19 mminutami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
20:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 1 hhodinou

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
13:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 4 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 4 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
12:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.