Rajoy: Když Puigdemont zůstane v Bruselu, necháme si kontrolu nad Katalánskem

Vláda v Madridu bude podle španělského premiéra Mariana Rajoye dál řídit Katalánsko, pokud Carles Puigdemont povede regionální vládu z Bruselu. Tamní předseda vlády podle něj musí úřadovat ve své vlasti. Centrální kabinet už v pátek rozhodl, že pokud se o to šéf katalánských separatistů pokusí, napadne Madrid kroky u soudu.

Puigdemontovi hrozí v případě návratu do Španělska zadržení. „Pokud se někdo má ujmout úřadu, musí to udělat fyzicky. A pokud tak neučiní, článek 155 zůstane v platnosti až do chvíle, než vládu převezme nový premiér,“ řekl podle zpravodajského webu 20minutos.es Rajoy v projevu na shromáždění vedení vládnoucí Lidové strany (PP).

Zmíněný článek španělské ústavy umožnil Madridu loni v říjnu převzít správu nad katalánskými úřady, když separatisté disponující parlamentní většinou jednostranně vyhlásili nezávislost regionu.

Centrální vláda pak vyhlásila v Katalánsku předčasné volby s tím, že se vedení regionu vzdá, až z nich vzejde nová vláda. Tu však hodlají vzhledem k vítězství v prosincových volbách zformovat opět zastánci nezávislosti Katalánska a do jejího čela navrhují Puigdemonta.

Španělská prokuratura viní šest bývalých členů vedení katalánského parlamentu ze vzpoury, za kterou jim hrozí až 25 let vězení. Trestného činu se měli dopustit mimo jiné tím, že přijali k projednávání v plénu několik textů, které odporují španělské ústavě.

V září navíc umožnili hlasování o zákonu o referendu o nezávislosti a o zákonu o přechodu k nezávislosti. Kvůli snahám o nezávislost Katalánska jsou obviněni také všichni členové katalánské vlády, kterou Madrid koncem října sesadil.

Boj o absolutní většinu

Separatisté získali v prosincových volbách 70 křesel ve 135členném parlamentu, čímž by tedy opět měli mít teoreticky absolutní většinu (minimálně 68 hlasů). Bez pěti uprchlíků v Bruselu a třech ve vazbě ji ale nemají.

Pokud ale dva katalánští exministři Oriol Junqueras a Joaquim Forn i katalánský aktivista Jordi Sánchez delegují svůj hlas na zástupce, budou mít separatisté v parlamentu jistých 65 hlasů.

Pro absolutní většinu jim budou chybět tři hlasy, které mohou získat například tak, že se některý z pěti poslanců v Bruselu vzdá mandátu ve prospěch jiného na kandidátce.

Turisty politická nejistota neodradila

Španělsko loni navštívil již pátým rokem rekordní počet turistů. Stalo se tak druhou nejnavštěvovanější zemí světa po Francii. Navzdory islamistickým útokům v Katalánsku a politické nejistotě v souvislosti se zdejším hnutím za nezávislost jich bylo 82 milionů, meziročně o 8,9 procenta více, uvedlo před pár dny tamější ministerstvo turistiky s odvoláním na španělský statistický úřad INE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16AktualizovánoPrávě teď

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 7 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...