Rajoy: Když Puigdemont zůstane v Bruselu, necháme si kontrolu nad Katalánskem

Vláda v Madridu bude podle španělského premiéra Mariana Rajoye dál řídit Katalánsko, pokud Carles Puigdemont povede regionální vládu z Bruselu. Tamní předseda vlády podle něj musí úřadovat ve své vlasti. Centrální kabinet už v pátek rozhodl, že pokud se o to šéf katalánských separatistů pokusí, napadne Madrid kroky u soudu.

Puigdemontovi hrozí v případě návratu do Španělska zadržení. „Pokud se někdo má ujmout úřadu, musí to udělat fyzicky. A pokud tak neučiní, článek 155 zůstane v platnosti až do chvíle, než vládu převezme nový premiér,“ řekl podle zpravodajského webu 20minutos.es Rajoy v projevu na shromáždění vedení vládnoucí Lidové strany (PP).

Zmíněný článek španělské ústavy umožnil Madridu loni v říjnu převzít správu nad katalánskými úřady, když separatisté disponující parlamentní většinou jednostranně vyhlásili nezávislost regionu.

Centrální vláda pak vyhlásila v Katalánsku předčasné volby s tím, že se vedení regionu vzdá, až z nich vzejde nová vláda. Tu však hodlají vzhledem k vítězství v prosincových volbách zformovat opět zastánci nezávislosti Katalánska a do jejího čela navrhují Puigdemonta.

Španělská prokuratura viní šest bývalých členů vedení katalánského parlamentu ze vzpoury, za kterou jim hrozí až 25 let vězení. Trestného činu se měli dopustit mimo jiné tím, že přijali k projednávání v plénu několik textů, které odporují španělské ústavě.

V září navíc umožnili hlasování o zákonu o referendu o nezávislosti a o zákonu o přechodu k nezávislosti. Kvůli snahám o nezávislost Katalánska jsou obviněni také všichni členové katalánské vlády, kterou Madrid koncem října sesadil.

Boj o absolutní většinu

Separatisté získali v prosincových volbách 70 křesel ve 135členném parlamentu, čímž by tedy opět měli mít teoreticky absolutní většinu (minimálně 68 hlasů). Bez pěti uprchlíků v Bruselu a třech ve vazbě ji ale nemají.

Pokud ale dva katalánští exministři Oriol Junqueras a Joaquim Forn i katalánský aktivista Jordi Sánchez delegují svůj hlas na zástupce, budou mít separatisté v parlamentu jistých 65 hlasů.

Pro absolutní většinu jim budou chybět tři hlasy, které mohou získat například tak, že se některý z pěti poslanců v Bruselu vzdá mandátu ve prospěch jiného na kandidátce.

Turisty politická nejistota neodradila

Španělsko loni navštívil již pátým rokem rekordní počet turistů. Stalo se tak druhou nejnavštěvovanější zemí světa po Francii. Navzdory islamistickým útokům v Katalánsku a politické nejistotě v souvislosti se zdejším hnutím za nezávislost jich bylo 82 milionů, meziročně o 8,9 procenta více, uvedlo před pár dny tamější ministerstvo turistiky s odvoláním na španělský statistický úřad INE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 41 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 59 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 3 hhodinami
Načítání...