Puigdemont se dovolává uznání Evropou, ta zůstává i po katalánských volbách chladná

Nahrávám video
V katalánských volbách získali separatisté většinu
Zdroj: ČT24

Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont z Bruselu vyzval španělskou vládu, aby s ohledem na výsledky čtvrtečních voleb v Katalánsku okamžitě zrušila přímou správu nad touto autonomní oblastí. Rovněž prohlásil, že Evropa bude muset vzít výsledek na vědomí. Je připraven jednat, ale mimo území Španělska, kde mu hrozí stíhání. Voliči dali třem separatistickým stranám většinu v regionálním parlamentu. Po sečtení více než 99 procent hlasů mají ve 135členném regionálním sboru 70 mandátů, tedy o dva méně než po volbách z roku 2015.

Mluvčí Evropské komise v reakci uvedl, že pozice Unie je neměnná a k výsledkům voleb se EU nebude vyjadřovat. Představitelé unijních institucí v předchozích týdnech vyjadřovali promadridský postoj, tedy pro jednotu Španělska. Nezávislé Katalánsko podle nich nikdo v EU neuzná.

„Doufáme, že současné rozdělení katalánské společnosti se podaří překonat a že bude za spolupráce všech politických sil ve Španělsku možné nalézt společnou budoucnost,“ uvedla mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová. „Jakákoli katalánská vláda bude muset jednat na základě vlády práva a španělské ústavy,“ dodala.

Nahrávám video
Rajoy chce primárně jednat s vítězem voleb
Zdroj: ČT24

Puigdemont je ochoten jednat mimo Španělsko

Chci poblahopřát lidu Katalánska, protože poslal světu jasnou zprávu: dámy a pánové, Katalánská republika porazila článek 155.
Carles Puigdemont
expremiér Katalánska

„Jako premiér Katalánska chci poblahopřát svému lidu k dnešnímu výsledku, který je neoddiskutovatelný,“ prohlásil v Bruselu v reakci na čtvrteční volby Puigdemont. „Vyhráli jsme volby ve výjimečné situaci, s kandidáty ve vězení a s vládou v exilu,“ řekl také Puigdemont, který je několik týdnů v Belgii se čtyřmi ministry své vlády. Tu Madrid koncem října sesadil kvůli snahám o nezávislost Katalánska.

„Zítra musí být článek 155 pozastaven a musí být osvobozeni vězni,“ prohlásil také Puigdemont. Dodal, že jeho vláda bude pokračovat tam, kde skončila před použitím článku 155. Puigdemont dále vzkázal španělskému premiéru Marianu Rajoyovi, že je ochoten s ním o článku 155 a důsledcích jeho uplatnění jednat, avšak pouze mimo zemi, kde mu hrozí stíhání.

Nahrávám video
Události, komentáře k výsledkům katalánských voleb
Zdroj: ČT24

Na základě tohoto ústavního článku převzal Madrid přímou správu nad Katalánskem poté, co jeho parlament 27. října schválil rezoluci o nezávislosti. Vězni měl na mysli dva katalánské exministry, kteří jsou ve vazbě od začátku listopadu, a dva aktivisty, kteří jsou ve vězení už od poloviny října. Všichni jsou, jako celá katalánská vláda, obviněni ze vzpoury. 

Separatisté s absolutní většinou

Z jednotlivých uskupení získala ve volbách 37 křesel, tedy nejvíce mandátů, strana Občané (katalánsky Ciutadans), která je proti odtržení od Španělska. I přesto je celkový výsledek ranou pro centrální vládu v Madridu. Premiér Mariano Rajoy doufal, že podporovatele katalánské nezávislosti přemůže mlčící většina a dojde k oslabení separatismu.

Po sečtení více než 99 procent hlasů mají separatistické strany dohromady 70 křesel ve 135členném parlamentu. Separatistická koalice katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta Společně pro Katalánsko (JxCat) získala 34 mandátů. Třetí skončila se 32 mandáty Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž lídr Oriol Junqueras je od začátku listopadu ve vazbě kvůli snahám o nezávislost Katalánska.

„Když se k těmto dvěma stranám přičtou čtyři křesla krajně levicové separatistické strany CUP, získávají v souhrnu strany toužící po nezávislosti 70 křesel, a to je většina, protože na tu stačí 68 křesel,“ informoval zpravodaj ČT Petr Zavadil. Připomněl, že na osmi křeslech, která separatistům náleží, mají usednout lidé, kteří jsou ve vězení, nebo v belgickém exilu.

Výsledek je velmi podobný tomu před dvěma lety. Separatisté vyhráli co do počtu křesel, ale unionisté získali více hlasů.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT

Lidová strana španělského premiéra Rajoye úplně propadla, získala pouze tři křesla. „Stává se z ní v tomto regionu naprosto okrajová síla. Předává nezáviděníhodnou štafetu strany, která bude bránit španělskou ústavu, straně Ciutadans,“ okomentoval výsledek voleb Zavadil.

Rekordní byla ve čtvrtek volební účast. Podle dosavadních informací po sečtení téměř všech hlasů přišlo k urnám 81,94 procenta z 5,5 milionu voličů. To je o sedm procentních bodů více než při volbách v září 2015.

Nahrávám video
Zpravodaj Zavadil: Převažuje zklamání, volby nic neřeší
Zdroj: ČT24

Preference se liší dle provincií

Rozdílně lidé podle španělského listu El País hlasovali ve čtyřech provinciích Katalánska. Zatímco v provincii Barcelona a Tarragona většinu hlasů získali zastánci stran vystupujících proti nezávislosti regionu, v provinciích Girona a Lleida obdrželi většinu separatisté.

Vzhledem k vysokému volebnímu zisku koalice Společně pro Katalánsko má velkou šanci stát se kandidátem na katalánského premiéra opět Puigdemont. Tomu ale po návratu z Belgie do Španělska hrozí zatčení, protože ho španělská prokuratura viní ze vzpoury kvůli  separatistickým snahám. Stejně jako je trestně stíhána celá bývalá katalánská vláda, kterou Madrid koncem října kvůli snahám o nezávislost Katalánska sesadil.

  • Katalánsko je díky turistickému ruchu a průmyslu nejbohatším španělským regionem. Na HDP Španělska se podílí asi 20 procenty, má nejvyšší HDP z autonomních oblastí Španělska, na exportu ze Španělska se podílí čtvrtinou. Mnozí obyvatelé si stěžují na to, že z regionu odteče centrální vládě více peněz, než přiteče zpátky.
  • Autonomii oblast získala s pádem diktátora Prima de Rivery, po kterém v roce 1931 vznikla první Katalánská republika s hlavním městem Barcelonou. Za diktátora Franceska Franka byly jakékoliv projevy katalánské identity zakázány, autonomní status získalo Katalánsko znovu v roce 1979.
  • Metropolí je Barcelona, která má 1,6 milionu obyvatel. Katalánsko se nachází na severovýchodě Pyrenejského poloostrova, na severu hraničí s Francií a s Andorou, na západě s Aragonií, na jihu s Valencií (Valencijské společenství) a na východě a jihovýchodě se Středozemním mořem.
  • Na rozloze 32 114 kilometrů čtverečních (zhruba 6,5 procenta rozlohy Španělska, asi jako necelá polovina ČR) žije asi 7,5 milionu lidí. To je asi 16 procent obyvatel Španělska, jedná se o druhou nejlidnatější autonomní oblast Španělska po Andalusii.
  • V oblasti se hovoří katalánsky (románský jazyk, jímž hovoří asi deset milionů lidí ve Španělsku, Andoře, Francii a Sardinii), španělsky a okcitánštinou, což je románský jazyk používaný především na jihu Francie.
  • Katalánsko má vlastní vlajku s pěti žlutými a čtyřmi červenými vodorovnými pruhy, erb je podobný jako vlajka (doložen již v roce 1150).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 29 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...