Puigdemont se dovolává uznání Evropou, ta zůstává i po katalánských volbách chladná

4 minuty
V katalánských volbách získali separatisté většinu
Zdroj: ČT24

Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont z Bruselu vyzval španělskou vládu, aby s ohledem na výsledky čtvrtečních voleb v Katalánsku okamžitě zrušila přímou správu nad touto autonomní oblastí. Rovněž prohlásil, že Evropa bude muset vzít výsledek na vědomí. Je připraven jednat, ale mimo území Španělska, kde mu hrozí stíhání. Voliči dali třem separatistickým stranám většinu v regionálním parlamentu. Po sečtení více než 99 procent hlasů mají ve 135členném regionálním sboru 70 mandátů, tedy o dva méně než po volbách z roku 2015.

Mluvčí Evropské komise v reakci uvedl, že pozice Unie je neměnná a k výsledkům voleb se EU nebude vyjadřovat. Představitelé unijních institucí v předchozích týdnech vyjadřovali promadridský postoj, tedy pro jednotu Španělska. Nezávislé Katalánsko podle nich nikdo v EU neuzná.

„Doufáme, že současné rozdělení katalánské společnosti se podaří překonat a že bude za spolupráce všech politických sil ve Španělsku možné nalézt společnou budoucnost,“ uvedla mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová. „Jakákoli katalánská vláda bude muset jednat na základě vlády práva a španělské ústavy,“ dodala.

7 minut
Rajoy chce primárně jednat s vítězem voleb
Zdroj: ČT24

Puigdemont je ochoten jednat mimo Španělsko

Chci poblahopřát lidu Katalánska, protože poslal světu jasnou zprávu: dámy a pánové, Katalánská republika porazila článek 155.
Carles Puigdemont
expremiér Katalánska

„Jako premiér Katalánska chci poblahopřát svému lidu k dnešnímu výsledku, který je neoddiskutovatelný,“ prohlásil v Bruselu v reakci na čtvrteční volby Puigdemont. „Vyhráli jsme volby ve výjimečné situaci, s kandidáty ve vězení a s vládou v exilu,“ řekl také Puigdemont, který je několik týdnů v Belgii se čtyřmi ministry své vlády. Tu Madrid koncem října sesadil kvůli snahám o nezávislost Katalánska.

„Zítra musí být článek 155 pozastaven a musí být osvobozeni vězni,“ prohlásil také Puigdemont. Dodal, že jeho vláda bude pokračovat tam, kde skončila před použitím článku 155. Puigdemont dále vzkázal španělskému premiéru Marianu Rajoyovi, že je ochoten s ním o článku 155 a důsledcích jeho uplatnění jednat, avšak pouze mimo zemi, kde mu hrozí stíhání.

24 minut
Události, komentáře k výsledkům katalánských voleb
Zdroj: ČT24

Na základě tohoto ústavního článku převzal Madrid přímou správu nad Katalánskem poté, co jeho parlament 27. října schválil rezoluci o nezávislosti. Vězni měl na mysli dva katalánské exministry, kteří jsou ve vazbě od začátku listopadu, a dva aktivisty, kteří jsou ve vězení už od poloviny října. Všichni jsou, jako celá katalánská vláda, obviněni ze vzpoury. 

Separatisté s absolutní většinou

Z jednotlivých uskupení získala ve volbách 37 křesel, tedy nejvíce mandátů, strana Občané (katalánsky Ciutadans), která je proti odtržení od Španělska. I přesto je celkový výsledek ranou pro centrální vládu v Madridu. Premiér Mariano Rajoy doufal, že podporovatele katalánské nezávislosti přemůže mlčící většina a dojde k oslabení separatismu.

Po sečtení více než 99 procent hlasů mají separatistické strany dohromady 70 křesel ve 135členném parlamentu. Separatistická koalice katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta Společně pro Katalánsko (JxCat) získala 34 mandátů. Třetí skončila se 32 mandáty Republikánská levice Katalánska (ERC), jejíž lídr Oriol Junqueras je od začátku listopadu ve vazbě kvůli snahám o nezávislost Katalánska.

„Když se k těmto dvěma stranám přičtou čtyři křesla krajně levicové separatistické strany CUP, získávají v souhrnu strany toužící po nezávislosti 70 křesel, a to je většina, protože na tu stačí 68 křesel,“ informoval zpravodaj ČT Petr Zavadil. Připomněl, že na osmi křeslech, která separatistům náleží, mají usednout lidé, kteří jsou ve vězení, nebo v belgickém exilu.

Výsledek je velmi podobný tomu před dvěma lety. Separatisté vyhráli co do počtu křesel, ale unionisté získali více hlasů.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT

Lidová strana španělského premiéra Rajoye úplně propadla, získala pouze tři křesla. „Stává se z ní v tomto regionu naprosto okrajová síla. Předává nezáviděníhodnou štafetu strany, která bude bránit španělskou ústavu, straně Ciutadans,“ okomentoval výsledek voleb Zavadil.

Rekordní byla ve čtvrtek volební účast. Podle dosavadních informací po sečtení téměř všech hlasů přišlo k urnám 81,94 procenta z 5,5 milionu voličů. To je o sedm procentních bodů více než při volbách v září 2015.

7 minut
Zpravodaj Zavadil: Převažuje zklamání, volby nic neřeší
Zdroj: ČT24

Preference se liší dle provincií

Rozdílně lidé podle španělského listu El País hlasovali ve čtyřech provinciích Katalánska. Zatímco v provincii Barcelona a Tarragona většinu hlasů získali zastánci stran vystupujících proti nezávislosti regionu, v provinciích Girona a Lleida obdrželi většinu separatisté.

Vzhledem k vysokému volebnímu zisku koalice Společně pro Katalánsko má velkou šanci stát se kandidátem na katalánského premiéra opět Puigdemont. Tomu ale po návratu z Belgie do Španělska hrozí zatčení, protože ho španělská prokuratura viní ze vzpoury kvůli  separatistickým snahám. Stejně jako je trestně stíhána celá bývalá katalánská vláda, kterou Madrid koncem října kvůli snahám o nezávislost Katalánska sesadil.

  • Katalánsko je díky turistickému ruchu a průmyslu nejbohatším španělským regionem. Na HDP Španělska se podílí asi 20 procenty, má nejvyšší HDP z autonomních oblastí Španělska, na exportu ze Španělska se podílí čtvrtinou. Mnozí obyvatelé si stěžují na to, že z regionu odteče centrální vládě více peněz, než přiteče zpátky.
  • Autonomii oblast získala s pádem diktátora Prima de Rivery, po kterém v roce 1931 vznikla první Katalánská republika s hlavním městem Barcelonou. Za diktátora Franceska Franka byly jakékoliv projevy katalánské identity zakázány, autonomní status získalo Katalánsko znovu v roce 1979.
  • Metropolí je Barcelona, která má 1,6 milionu obyvatel. Katalánsko se nachází na severovýchodě Pyrenejského poloostrova, na severu hraničí s Francií a s Andorou, na západě s Aragonií, na jihu s Valencií (Valencijské společenství) a na východě a jihovýchodě se Středozemním mořem.
  • Na rozloze 32 114 kilometrů čtverečních (zhruba 6,5 procenta rozlohy Španělska, asi jako necelá polovina ČR) žije asi 7,5 milionu lidí. To je asi 16 procent obyvatel Španělska, jedná se o druhou nejlidnatější autonomní oblast Španělska po Andalusii.
  • V oblasti se hovoří katalánsky (románský jazyk, jímž hovoří asi deset milionů lidí ve Španělsku, Andoře, Francii a Sardinii), španělsky a okcitánštinou, což je románský jazyk používaný především na jihu Francie.
  • Katalánsko má vlastní vlajku s pěti žlutými a čtyřmi červenými vodorovnými pruhy, erb je podobný jako vlajka (doložen již v roce 1150).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 44 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 52 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...