Putin uznal potřebu bezpečnostních záruk pro KLDR, předcházet jim podle něj musí důvěra

4 minuty
Události: Kim Čong-un s Vladimirem Putinem se setkali ve Vladivostoku
Zdroj: ČT24

Severní Korea potřebuje v procesu denuklearizace podle Vladimira Putina bezpečnostní záruky, je však předčasné hovořit o tom, jak podstatné budou. Ruský prezident to řekl po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem ve Vladivostoku. Na tiskové konferenci tam také poprvé reagoval na výsledek prezidentských voleb na Ukrajině.

Diskuse s Kimem se týkala mezinárodních sankcí, vztahů Severní Koreje s USA a denuklearizace Korejského poloostrova, řekl prezident Putin. Přístupy Ruska a Spojených států k řešení korejského problému jsou podle něj „do jisté míry“ stejné.

Moskva i Washington jsou pro úplnou denuklearizaci poloostrova, ve světě je ale podle ruského vůdce zapotřebí obnovit situaci, kdy se vše bude rozhodovat podle mezinárodního, nikoli pěstního práva.

Šéf Kremlu se rovněž zmínil o možnosti obnovení šestistranných jednání o řešení korejské krize, která před deseti lety skončila ve slepé uličce. Rozhovorů se účastnily Rusko, USA, Japonsko, Čína a oba korejské státy.

10 minut
Setkání Kima s Putinem a komentář Libora Dvořáka (ČRo)
Zdroj: ČT24

Mnozí ruští i západní komentátoři spekulovali, že Putin bude ve Vladivostoku obnovení rozhovorů navrhovat. Prezident však novinářům řekl, že si není jist, zda pro to nazrál čas.

„Mnohostranné jednání může nastat, až bude nastolena otázka mezinárodních záruk pro Pchjongjang, teď to nijak naléhavé není,“ řekl Putin. Je si nicméně jist, že dvoustranné dohody o bezpečnostních zárukách dostatečné nebudou.

Snaha pojistit klid

Putin, který se s Kimem sešel vůbec poprvé, už předtím ocenil, že se KLDR snaží zlepšit vztahy se Spojenými státy. Putin severokorejského hosta podle ruských médií oslovoval „vážený soudruhu předsedo“, Kim označil Rusko za „velkého spřáteleného souseda“ a tlumočil „drahým ruským přátelům“ pozdravy severokorejského vedení.

„Přijel jsem do Ruska, abych si vyměnil názory na situaci na Korejském poloostrově, která je jedním z nejaktuálnějších mezinárodních problémů, a abych posoudil metody mírového urovnání této otázky a vyměnil si názory na rozvoj našich dvoustranných styků v souladu s potřebami nového století,“ citovala ruská agentura TASS slova Kim Čong-una. Jednání bylo podle něj „užitečné a konstruktivní“. Kim doufá, že ve stejném duchu bude pokračovat.

Rusko se přinejmenším chce cítit jako opravdová velmoc nebo dokonce supervelmoc a tomu přítomnost v klíčových bodech po světě samozřejmě přispívá.
Libor Dvořák
komentátor Českého rozhlasu Plus

Setkání podle šéfa Kremlu přispěje k pochopení možností, jak dospět ke stabilitě na Korejském poloostrově. Zároveň má posunout dopředu práci na rozvoji vzájemných obchodních vztahů.

Podle ruských novinářů trvala beseda jen za účasti tlumočníků dvě hodiny, i když pro ni bylo v programu severokorejského diktátora vyhrazeno 50 minut. Při jednání za účasti delegací Putina kromě jeho zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova doprovázeli zástupci ministerstev dopravy a energetiky a šéf ruských státních drah. 

Analytička: Moskva si uvědomuje, že sankce nefungují

„Rusové si uvědomují nefunkčnost sankcí nebo jejich zesilování. Podle Putina se za deset let jejich platnosti nic nevyřešilo, spíš si KLDR zlepšila pozici,“ upozornila v ČT výzkumná pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů Alica Kizeková.

Připomněla, že i Putinův režim se potýká se západními sankcemi uvalenými v reakci na jeho vojenskou agresi proti Ukrajině. „Rusové k tomu přistupují tak, jak chtějí, aby se přistupovalo k nim,“ naznačila Kizeková.

V zájmu Ruska je podle ní především to, aby situace v Koreji neeskalovala, protože to by mohlo přímo ohrozit ruské území. Myslí si také, že východoasijské země si jsou vědomé, že Kreml za svou prioritu považuje dění v Evropě. Proto ho neberou jako zásadního hráče regionální diplomacie.

10 minut
Setkání Putina s Kimem pohledem výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Kizekové
Zdroj: ČT24

Reakce na Zelenského

Putin po setkání poprvé komentoval vítězství Volodymyra Zelenského v nedělních ukrajinských prezidentských volbách. Jako jeden z mála evropských státníků do Kyjeva zatím nezaslal oficiální blahopřání.

Řekl, že jeho země „všemožně přispěje k normalizaci situace na jihovýchodě Ukrajiny, pokud nové vedení země v sobě najde sílu realizovat minské dohody“. Proti ukrajinské armádě tam na straně separatistů bojuje řada ruských občanů včetně vojáků používajících ruské zbraně.

Výsledek voleb podle Putina svědčí o naprostém krachu politiky dosavadního prezidenta Petra Porošenka: „Co na tom hodnotit? Je to naprostý, absolutní krach Porošenkovy politiky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 30 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...