Putin schválil staronovou vládu. Vedení silových resortů se nemění

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv předal prezidentu Vladimiru Putinovi návrh složení nové vlády. V čele ministerstva zahraničí podle něj zůstane Sergej Lavrov, který svůj post zastává už 14 let. Armádě bude i nadále velet Sergej Šojgu, který se postu ujal před necelými šesti lety. „Jsou to známí a zkušení lidé. Jmenovací dekrety podepíšu ještě dnes,“ řekl Putin a přijal návrhy na jmenování všech deseti vicepremiérů a 22 ministrů.

„Změny oproti předchozímu složení vlády jsou minimální. Experti to považují za důkaz, že vláda bude jako dosud hrát roli vykonavatele rozhodnutí Putina a Kremlu, ale nebude smět samostatně uskutečňovat reformy,“ poznamenala ruská redakce BBC na svém webu.  

Vzhledem k personální kontinuitě to vypadá, že ruskou zahraniční politiku nečeká žádná zásadní změna. A totéž se dá říci o vztahu Putinova režimu k vlastním obyvatelům. Na svých postech zůstanou ministři vnitra Vladimir Kolokolcev a spravedlnosti Alexandr Konovalov. Ti mají na starosti policii a státní zastupitelství, tedy instituce dlouhodobě potírající opozici.

Staronový ministr zahraničí Sergej Lavrov je hlasitý obhájce ruských zájmů a proslul také tvrdými a někdy i vulgárními výroky na adresu Spojených států a dalších zemí či politiků kritických k poměrům v Rusku. Pozornost budí částečnou obhajobou éry Sovětského svazu.

Po jeho nástupu do čela ruské diplomacie se zdálo, že na rozdíl od „jestřábího“ stylu svého předchůdce Igora Ivanova nabírá vůči USA smířlivý kurz. Toto zdání však Lavrov brzy vyvrátil, mimo jiné ostrou kritikou budování systému americké protiraketové obrany v ČR a Polsku.

Ministr obrany Sergej Šojgu se těší mimořádné popularitě ještě z doby, kdy byl ministrem pro mimořádné siutace. V této funkci se spolu se záchranáři vrhal do sutin a vedl kolony vozidel s humanitární pomocí. Jako ministr obrany například prosadil zřízení pěti nových pluků strategických raketových jaderných sil a vytvoření tří nových armádních divizí. Pod jeho vedením se také Rusko aktivně zapojilo do konfliktu v Sýrii.

Vliv ztratili dosavadní vicepremiéři Rogozin či Šuvalov

Z hlediska proměny sil v nejvyšších patrech ruské politiky je důležitý odchod vicepremiérů Sergeje Prichoďka, Dmitrije Rogozina a Igora Šuvalova, kteří byli donedávna považovaní za jedny z nejvlivnějších mužů v Kremlu. Blíž k centru v soustředných vlivových kruzích kolem Vladimira Putina se zřejmě posouvá tajemník bezpečnostní rady státu Nikolaj Patrušev, jeho syn Dmitrij se stává ministrem zemědělství.

Svou pozici posílí také ministr financí Anton Siluanov, který se stane prvním místopředsedou vlády. Ten vede resort už od roku 2011. Je tak možné, že si povýšení vysloužil díky své roli při zvládání hospodářské krize násedující po pádu cen ropy a zavedení západních sankcí v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu v roce 2014. Předchozí Medvěděvův první zástupce Igor Šuvalov se těšil pověsti umírněného liberála, hájícího zájmy byznysu. Siluanov tuto reputaci nemá.

Do vlády se dostal i dosavadní ministr sportu Vitalij Mutko, který se přesouvá na resort stavebnictví. Jeho působení v minulé vládě je spojováno hlavně s dopingovým skandálem. Na začátku loňského prosince Mutko dostal od Mezinárodního olympijského výboru doživotní zákaz činnosti v olympijském hnutí. Podle vyšetřovatelů sehrál jakožto ministr ústřední roli v dopingové aféře v Rusku a v případech manipulací se vzorky při zimních Hrách 2014 v Soči.

Ruští reprezentanti proto nesměli na únorových OH v Pchjongčchangu startovat pod svou vlajkou, ale jen jako neutrální sportovci. Koncem loňského prosince Mutko odstoupil z pozice předsedy organizačního výboru fotbalového mistrovství světa v Rusku 2018, funkce se vzdal dva dny poté, co dočasně na půl roku opustil pozici předsedy Ruské fotbalové unie. V březnu se vzdal i funkce vládního koordinátora příprav MS ve fotbale.

Ve vládě zůstanou ministři zdravotnictví Veronika Skvorcovová, energetiky Alexander Novak, hospodářství Maxim Oreškin, vzdělávání Olga Vasiljevová, kultury Vladimir Medinskij a sportu Pavel Kolobkov.

Změn však bude také dost. Ministryní sociálních věcí se stane dosavadní šéfka kontrolního výboru Dumy Taťjana Golikovová, kulturu povede dosavadní ministryně sociálních věcí Olga Goloděcová, průmysl bude řídit dosavadní ministr bydlení Dmitrij Kozak, obranného průmyslu se ujme dosavadní náměstek ministra obrany Jurij Borisov, ministrem dopravy bude dosavadní náměstek šéfa kabinetu Maxim Akimov a ministrem pro zemědělskoprůmyslový komplex se stane dosavadní představitel prezidenta v Centrálním okruhu Alexej Gordějev. Vicepremiérem a šéfem kabinetu vlády bude Konstantin Čujčenko a vicepremiérem bez portfeje zůstane Jurij Trutněv. 

Na resort mimořádných situací přichází Jevgenij Ziničev, resort věcí severního Kavkazu zaujme Sergej Čebotarjev, na ministerstvo přírodních zdrojů přichází Dmitrij Kobylkin, na průmysl Denis Manturov a na dopravu Jevgenij Ditrich. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 1 hhodinou

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 3 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 10 hhodinami
Načítání...