Nový americký prezident je bytostný demokrat, který se snaží sloužit svému lidu a vládnutí dal nový smysl. Ve speciálu ČT24 ke sto dnům Donalda Trumpa v Bílém domě to řekl publicista Jefim Fištejn. Trumpova nepředvídatelnost podle něj dělá vrásky hlavně jeho nepřátelům. Bývalý velvyslanec v USA Petr Kolář si myslí, že Trumpovi pomohla obměna poradců. První tři měsíce podle něj ukázaly, že v USA funguje vyvažování moci v rámci tří pilířů.
Trump hodnocení po sto dnech odmítá, podle něj jde o směšně krátký časový úsek. „Na hodnocení je skutečně brzo, rozumím způsobu, jakým Trump vládne, a myslím si, že to je přínosné. Nejedná se o novou gestikulaci a účes, ani styl vládnutí, ale o nový smysl vládnutí. Přinejmenším ve Spojených státech už nikdy nebude takové – to znamená krasomluvné, s nesmyslnými postmoderními slogany. Přichází doba, kdy volič může být uchvácen přímou řečí mluvící přímo k němu a skutečně vyjadřujícím jeho dennodenní problémy,“ konstatoval Fištejn.
Pro Koláře, jehož zvolení Trumpa prezidentem zneklidnilo, znamenaly první tři měsíce překvapení. „Bál jsem se nejen o Ameriku, ale o celou západní civilizaci, co to pro nás bude znamenat, teď mohu říct, že americká demokracie funguje, tři pilíře moci ukazují, jak jsou postaveny. Donald Trump není neomezený vládce, řada věcí, které sliboval, nejde tak snadno,“ připomněl bývalý diplomat.
Pokud jde o domácí politiku, Trump narazil v případě obou svých kontroverzních imigračních dekretů, jež zablokovaly federální soudy. Zatím se mu nepodařilo zrušit ani Obamovu zdravotní reformu, jímž chtěl jeho předchůdce zajistit pojištění desítkám milionů Američanů, kteří ho dříve neměli. Proti náhradnímu plánu se postavila v Kongresu i část republikánů.
„Pravděpodobně narazil na občanskou válku uvnitř republikánské strany, která není schopná se na některých věcech dohodnout, přestože v tuto chvíli ovládá obě komory Kongresu. Do dalšího období vstupuje s provizorním rozpočtem. Trump se do něj pokoušel dát více než miliardu dolarů na počáteční fázi stavby zdi s Mexikem, což byla věc, která se nelíbila mnohým demokratům, ale i části republikánů. Trump ustoupil, ale je tam řada dalších věcí,“ upozornil zpravodaj ČT Martin Řezníček.
Podle Fištejna Trump udělal chybu, že se snažil Obamacare nahradit dřív, než měl zajištěnou podporu. Připomněl, že exprezident sám dlouho usiloval o to, aby ji vůbec prosadil.
Trumpovi pomohla obměna poradců, říká Kolář
Pokud jde o zahraniční politiku, Trump v řadě názorů obrátil o 180 stupňů, ať už šlo o Čínu, NATO či vztah s Ruskem. Podle Koláře je to dáno tím, že se od dob kampaně mnohé změnilo – včetně jeho poradců.
„Po odchodu generála Flynna, nastoupil do funkce hlavního bezpečnostního poradce generál McMaster, úplně jinak vzdělaný člověk. Odstaven byl i Steve Bannon, vyvíjí se i mezinárodní situace, Trump se dovídá spoustu věcí, které předtím nevěděl. Zdá se, že začal naslouchat i svým tajným službám,“ míní Kolář.
Moskvu nový prezident překvapil hlavně úderem v Sýrii, kde nechal zničit Asadovu leteckou základnu, z níž údajně startovaly letouny, které shodily smrtící sarin na civilisty u Idlibu. Rusko od té doby mluví o tom, že vztahy s Washingtonem jsou ještě horší než za Obamy.
„Aspoň na jednu noc to napravilo ostudnou lhostejnost Spojených států ke zvěrstvům v Sýrii, nemluvit jen o tom, ale zastavit je. Bylo to užitečné v tom smyslu, že to připomnělo lidem, že velká dohoda o chemických zbraních, na kterou byl Bílý dům tak hrdý, selhala,“ pochválil nového šéfa Bílého domu spisovatel Leon Wieseltier. Podle něj by ale bylo třeba, aby Trump přišel s dlouhodobější strategií.
„Jak se mu moc nedařilo v domácí politice, tak zjistil, že zásahem v Sýrii získal na svou stranu sympatie řady Američanů, dokonce i těch jím proklínaných mainstreamových médií. Kromě extrémní levice a pravice ho vlastně všichni pochválili. Pochvala přišla i ze zahraničí od tradičních spojenců,“ řekl k tomu Kolář.
Amerika jedním symbolickým gestem ukázala, že dokáže být přítomná v regionu, a to díky Trumpovi. Obama sice o pádu Asada mluvil, ale neudělal nic, upozornil Fištejn.
Podle něj se Trump řídí vnitřními přesvědčeními, které nejsou nedemokratické. „Nezavedl diktaturu, jak se očekávalo, nezrušil pluralitní demokracii, nezavřel jediný sdělovací prostředek. Pokud jde o jeho nepředvídatelnost, tak ta děsí především jeho nepřítele. Protože je to bytostný demokrat, tak demokraté ve světě nemají moc čeho se obávat,“ myslí si publicista. „V každém jednání nasazuje laťku vysoko, aby potom mohl slevit a dosáhnout kompromisu. Je třeba nebrat doslova míčky, kterými žongluje,“ dodal.
Trump mluvil třeba o zrušení obchodní smlouvy NAFTA, nyní to ale vypadá, že se pokusí jen vyjednat lepší podmínky. Dále opakuje i to, že bude třeba revize dohody s Íránem o tamním jaderném programu – a v jednom z posledních rozhovorů řekl, že hrozí velký konflikt s KLDR. Čína a Rusko USA varují, že vojenské řešení situace není možné.
KLDR? Ať udělá Trump cokoli, sklidí kritiku, míní Fištejn
„Je to přetěžký problém, není to Trumpův výmysl, je to informace všech rozvědek, zatím nepopřená, že do roku 2020 bude mít 100 jaderných hlavic a dostatečně silné nosiče balistické rakety, které budou schopny to dopravit na území Spojených států. Za minulých prezidentů nic nebylo uděláno, KLDR byla pod sankčním režimem, ale raketový program vyvíjela dál,“ upozornil Fištejn.
„Co má dělat Trump, do jehož funkčního období spadá rok 2020? Buď Severní Korea bude mít dostatečný arzenál na to, aby vydírala, případně i napadla Spojené státy, a nebo něco podnikne. To je jeho dilema, ať udělá cokoli, bude kritizován,“ konstatoval komentátor.
Zda se za čtyři roky stane Trump opět hlavou státu, nelze nyní předvídat, možné to ale je. Podle Fištejna je důležité, aby v závěru mandátu mohl poukázat na významné úspěchy a nenechal za sebou jen „horký vzduch“. Podle Koláře může být úspěšným prezidentem – ovšem to neznamená, že bude nutně oblíbený.
Uložit
