Pařížská prokuratura zahájila předběžné vyšetřování, které se bude zabývat kritizovanou reakcí francouzských úřadů na pandemii covidu-19. Ve většině Evropy se pandemická situace zlepšuje a pokračuje rozvolňování. Některá omezení se ruší například ve Španělsku, povinné noušení roušek ale bude platit dál. Rakousko otevře 16. června hranice s Itálií.
Prokuratura začala vyšetřovat francouzskou vládu. Chce prošetřit reakci na pandemii
Pařížská prokuratura v úterý zahájila předběžné vyšetřování, které se bude zabývat kritizovanou reakcí francouzských úřadů na šíření nákazy. Cílem je zjistit, zda nebyl spáchán trestný čin, informovala agentura AFP.
Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo ve Francii od počátku epidemie s covidem-19 už 29 296 lidí a pařížský prokurátora Rémy Heitz uvádí, že se budou vyšetřovatelé zabývat více než čtyřmi desítkami trestních oznámení. Týkají se činů, jako je neúmyslné zabití, neúmyslné ublížení na zdraví, neposkytnutí pomoci či obecné ohrožení.
Stížnosti směřují na postup vlády, jednotlivých ministerstev či samospráv. Řada trestních oznámení míří na hlavní tvář koronavirové krize ve Francii, úředníka ministerstva zdravotnictví Jérômea Salomona. Stížnosti na zařízení, která pečují o seniory a dlouhodobě nemocné, součástí této procedury nebudou. Zabývat se jimi mají jednotlivá regionální státní zastupitelství.
Prokurátor Heitz zdůraznil, že cílem vyšetřování není určit „politickou zodpovědnost“, ale „vynést na světlo případné trestné činy“ politických představitelů. Vyšetřování se nebude týkat prezidenta Emmanuela Macrona, kterého nelze po dobu výkonu úřadu trestně stíhat, ani členů vlády, jež může stíhat jen speciální soud. Republikánský soudní dvůr (CJR) obdržel dosud osm desítek trestních oznámení.
Rakousko otevře hranice s Itálií
Rakousko od 16. června zruší kontroly na hranicích s Itálií, informoval server deníku Der Standard s odvoláním na vládní zdroje. Uvolnit se mají také omezení platící dosud kvůli pandemii covidu-19 pro cesty Rakušanů do Chorvatska a Řecka.
Kontroly na všech svých hranicích s výjimkou Itálie zrušilo Rakousko už 4. června. Lidé z Česka, Slovenska i dalších sousedních zemí od té doby nemusí při cestě do alpské země předkládat negativní test na koronavirus, nutná není ani dvoutýdenní karanténa.
Pokud jde o cesty Rakušanů do Chorvatska a Řecka, budou nově možné, aniž by se po návratu domů Rakušané museli prokazovat negativním testem na koronavirus, nebo se odebrat do 14denní karantény.
Roušky budou ve Španělsku i po nouzovém stavu
Ve Španělsku budou povinné roušky na veřejnosti i po skončení nouzového stavu 21. června, pokud nepůjde dodržet bezpečnou vzdálenost. Stanoví to dekret, který v úterý schválila vláda a který příští týden zřejmě podpoří i parlament. Dalším z opatření pro období „nové normality“ podle místních médií je, že veřejní dopravci budou muset měsíc uchovávat data, z nichž půjde případně vytrasovat nakažený cestující.
Dekret, který upravuje pravidla po skončení nouzového stavu vyhlášeného v polovině března kvůli pandemii covidu-19, nestanoví žádná omezení volného pohybu ani limity pro shromažďování osob. Platit má až do doby, než vláda po konzultaci se střediskem pro nouzové situace a autonomními regiony rozhodne, že v zemi skončila nouzová epidemická situace.
Nový dekret mimo jiné stanoví, že roušky na obličeji budou muset ve Španělsku nosit dospělí i děti od šesti let na veřejnosti, pokud nebudou moci dodržet bezpečnou vzdálenost 1,5 metru (nyní jsou stanoveny dva metry). Za nedodržení tohoto opatření budou hrozit pokuty až sto eur (asi 2700 Kč).
Slovensko ruší většinu omezení
Bratislava od poloviny týdne umožní cestování do dalších 16 zemí. Na slovenský seznam takzvaných bezpečných zemí, na kterém jsou nyní Česko, Maďarsko a Rakousko, přibudou například Německo, Švýcarsko, Chorvatsko, Bulharsko, pobaltské země a některé státy na severu Evropy. To znamená umožnění volného cestování do těchto zemí. Zároveň se od středy zruší povinná karanténa při příjezdu na Slovensko, která již nyní není povinná pro různé skupiny lidí.
Zruší se také omezení pro provoz škol a nově bude nošení roušek na veřejném prostranství dobrovolné, uvedl slovenský premiér Igor Matovič. Podle něj země zaznamenala v přepočtu na obyvatele nejméně úmrtí pacientů s koronavirem ze všech evropských zemí. To potvrzuje i web Worldometers, který shromažďuje statistiky o pandemii.
Roušky nebo jiný způsob zakrytí nosu a úst zůstanou povinné jen ve veřejných budovách nebo v prodejnách, výjimku dostanou pracoviště při dodržování dvoumetrových odstupů.
Stávající omezení počtu dětí v mateřských školách nebo žáků v prvním až pátém ročníku základních škol, které byly dříve otevřeny, již nebudou platit. Později v tomto měsíci se budou moci otevřít i střední školy, a to na sedm dnů do začátku letních prázdnin. Účast žáků bude nadále dobrovolná, školy by toto období měly využít například k předávání vysvědčení.
Velká Británie možná zmírní karanténu
Británie chce k 29. červnu otevřít cestovní koridory do evropských zemí s dobrou epidemiologickou situací. Britští občané by se tak po návratu z dovolené vyhnuli povinné dvoutýdenní karanténě. Podle agentury Reuters o tom informovalo britské turistické sdružení s odvoláním na vysoké vládání činitele.
Británie od pondělka zavedla dvoutýdenní karanténu pro cestující ze zahraničí. A to navzdory varování ze strany velkých britských aerolinek, letišť a dalších, kteří tvrdí, že takový krok zdecimuje domácí turistiku a bude mít neblahé dopady i na export.
Ve Spojeném království také za posledních 24 hodin zemřelo s covidem-19 dalších 286 lidí. Na twitteru o tom informovalo místní ministerstvo zdravotnictví. Celkem s nemocí, kterou způsobuje koronavirus SARS-CoV-2, zemřelo v Británii už 40 883 lidí. Podle britského statistického úřadu ONS ale ve skutečnosti komplikacím spojeným s nákazou koronavirem podlehlo v zemi přes 64 tisíc lidí.
Němečtí turisté mohou na Baleáry
Baleárské ostrovy se jako první autonomní region Španělska příští pondělí opět otevřou pro zahraniční turisty, jejichž cesty do země byly omezeny od března kvůli pandemii covidu-19. Jde o pilotní projekt, který schválila španělská vláda na žádost vedení regionu a který umožňuje dovézt konkrétním německým kancelářím šest tisíc německých turistů.
Německé cestovní kanceláře mohou podle dohody přivézt čtyři tisíce turistů z Německa na Mallorku, tisíc na Menorku a tisíc na Ibizu a Formenteru. Turisté nebudou muset do dvoutýdenní karantény, jako musí po příjezdu do Španělska z ciziny všichni od poloviny května. Tato povinnost by měla přestat platit pro všechny od 1. července, kdy se má zahraničním turistům otevřít celá země.
Baleárské ostrovy patří ke španělským regionům, které byly koronavirem postiženy nejméně. Vláda jim proto povolila jako prvním, spolu s Kanárskými ostrovy, začít rušit omezení volného pohybu a ekonomické činnosti zavedená v březnu kvůli pandemii. Nyní už jsou Baleáry, stejně jako polovina Španělska, v poslední fázi uvolňování restrikcí.
Německo chce bránit cestování mimo EU až do konce srpna
Německo hodlá prodloužit omezení cestování do zemí mimo Evropskou unii až do 31. srpna. Prodloužení opatření, které se týká cest do více než 160 zemí světa, má ve středu podle DPA schválit německá vláda. Obecné varování před cestami do třetích zemí by však podle informací médií mohlo být zrušeno pro některé země s nízkou mírou šíření nákazy, výkonným zdravotnictvím či velkými testovacími kapacitami.
Už od 15. června přitom Německo zruší varování pro cesty do ostatních členských zemí EU s výjimkou Španělska, jakož i do Británie, na Island, do Lichtenštejnska a Švýcarska, pokud tyto země nebudou samy omezovat vstup nebo pohyb lidí.
Ministr zahraničí Heiko Maas však minulý týden řekl, že Němci budou varováni před zbytnými cestami například do Británie, dokud tam zůstane v platnosti čtrnáctidenní karanténa pro turisty. Maas 17. března po propuknutí pandemie vydal varování před cestováním do všech zhruba 200 zemí světa, což byl bezprecedentní krok.
Francouzská ekonomika se bude s krizí vyrovnávat dva roky
Francouzská ekonomika se podle tamní centrální banky vrátí na úroveň před koronavirovou krizí nejdříve v roce 2022. Hrubý domácí produkt Francie podle odhadů v letošním roce klesne o 10,3 procenta. Zaznamenal by tak nejhlubší propad od druhé světové války.
Země v úterý oznámila, že na podporu leteckému a kosmickému průmyslu poskytne 15 miliard eur (v přepočtu asi 401 miliard korun). Pomoc zahrnuje přímé vládní investice, dále dotace, půjčky a záruky za úvěry.
S ekonomickými problémy se potýká i Německo. Vývoz ze země se v dubnu propadl meziročně skoro o třetinu, což je nejvíce od roku 1950, kdy statistický úřad začal tento údaj sledovat.
Ekonomika zemí platících eurem i celého evropského bloku ale klesla mírněji, než původně odhadovaly statistiky Eurostatu. Podle jeho aktuální zprávy totiž klesl hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům o 3,6 procenta, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,2 procenta. V obou případech jde o rekordní pokles od začátku měření v roce 1995.
Brazílie opravila statistiky
Brazílie, která je po USA v absolutních číslech druhou nejpostiženější zemí, hlásí 15 564 nově nakažených koronavirem, statistiky ale můžou být problematické. Tamní ministerstvo zdravotnictví totiž v pátek stáhlo ze svého serveru údaje o počtu nakažených a mrtvých a několik hodin bylo na internetových stránkách napsáno, že „jsou v údržbě“. V sobotu se už na stránkách objevila jen čísla za posledních 24 hodin. V neděli resort s dvouhodinovým odstupem zveřejnil dvě různé bilance.
Předseda brazilské sněmovny reprezentantů Rodrigo Maia ministerstvo obvinil z manipulace s údaji. Resort v pondělním prohlášení uvedl, že rozdíly ve zveřejněných datech způsobily zejména chybné údaje ze dvou států, které byly později opraveny.
Co se týče počtu zaznamenaných úmrtí na koronavirus, je nyní Brazílie třetí na světě po Spojených státech a Británii. Z pohledu nakažených koronavirem předstihly tuto jihoamerickou zemi pouze Spojené státy. Reálná čísla jsou podle expertů ale v Brazílii mnohem vyšší, protože země málo testuje.
Kvůli ekonomickým dopadům pandemie stáhla Brazílie kandidaturu na pořádání mistrovství světa fotbalistek v roce 2023. Podle vyjádření národní konfederace nemůže vláda prezidenta Jaira Bolsonara v současné situaci dát mezinárodní federaci FIFA požadované finanční záruky.
Peru, druhá nejpostiženější země v počtu nakažených v Latinské Americe po Brazílii, eviduje už téměř 200 tisíc případů nákazy koronavirem. 5600 lidí tam už nemoci podlehlo a na 90 tisíc už se uzdravilo.
I přes vysoká čísla se ale země chystá otevřít Machu Picchu. Jedna z nejvyhledávanějších památek Jižní Ameriky má první návštěvníky přivítat 1. července. Peruánská vláda navíc už minulý měsíc oznámila, že chce oživit cestovní ruch i vstupem zdarma do přírodních rezervací a archeologických památek pro domácí turisty. Do konce roku nebudou muset platit vstupné státní zaměstnanci, děti a senioři.
Odborníci se ale takového rozvolňování pravidel v chudších zemích obávají. Státy jako Brazílie, Mexiko, Jihoafrická republika, Indie nebo Pákistán totiž uvolňují opatření ještě předtím, než tamní koronavirová křivka dosáhla vrcholu a dříve, než se jim podařilo vytvořit kontrolní a testovací systémy, které by dokázaly šíření viru zadržet.
To by podle odborníků mohlo mít vážné následky. Podle agentury AP experti varují, že další nárůst případů v zemích s nestabilním zdravotnictvím by se mohl postavit do cesty snahám o zadržení pandemie.
Brazílie, Mexiko, Jihoafrická republika, Indie a Pákistán, které se rozhodly otevřít veřejná místa a podniky, v minulých dnech zaznamenaly rekordní denní přírůstky úmrtí i nově nakažených.
V USA se nakazily už téměř dva miliony lidí
Ve Spojených státech přibylo v pondělí nejméně nakažených zhruba za dva měsíce. Kvůli nemoci covid-19 už podle její databáze v zemi umřelo 110 900 lidí, virem SARS-CoV-2 se v USA nakazilo přes 1,96 milionu lidí.
Statistika mrtvých i nakažených je u USA suverénně nejvyšší z celého světa. V několika evropských zemích je však při přepočtu na milion obyvatel počet úmrtí připisovaných covidu-19 vyšší než v případě USA.
Karanténní opatření v Evropě zachránila miliony lidí
Podle studie britské vysoké školy Imperial College London pomohla rozsáhlá karanténní opatření včetně uzavření obchodů a škol v Evropě zachránit více než tři miliony životů.
Drastická opatření, která většina evropských zemí zavedla v březnu, měla podle britských vědců „významný dopad“ a pomohla do počátku května snížit reprodukční číslo pod hodnotu jedna. Reprodukční číslo udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden infikovaný.
Koronavirus se podle studie možná šířil už v srpnu
Nový typ koronaviru se možná šířil v Číně už loni v srpnu. Satelitní snímky z čínského města Wu-chan v té době totiž ukazují zvýšený příliv lidí do místních nemocnic. Na čínském internetu navíc uživatelé ve stejném období začínají častěji vyhledávat slova, která odpovídají příznakům nemoci covid-19. Podle agentury Reuters to uvádí studie odborníků z lékařské fakulty americké Harvardovy univerzity (Harvard Medical School). Čína studii odmítla jako „směšnou“.
Autoři studie zkoumali komerční satelitní snímky z parkovišť před pěti nemocnicemi ve Wu-chanu, kde byla nemoc covid-19 koncem roku 2019 zaznamenána poprvé. Zaměřili se přitom na období od konce srpna do prosince. Ze snímků je podle nich patrné, že ve srovnání se stejným obdobím v roce 2018 obsazenost parkovišť v roce 2019 prudce vzrostla.