Při atentátech v minulosti zahynuli čtyři američtí prezidenti

Cílem atentátu se v sobotu stal americký exprezident Donald Trump, který zároveň kandiduje v letošních volbách. Útok střelce přežil, vyvázl s poraněním ucha. Atentáty a americká politika mají dlouhou společnou historii. Kvůli atentátu už zemřelo několik úřadujících prezidentů USA: Abraham Lincoln, James Garfield, William McKinley a John F. Kennedy. Shodou okolností se tak pokaždé stalo na domácí půdě.

Velmi známým případem je útok na Abrahama Lincolna. Toho v dubnu 1865 zasáhl při návštěvě představení ve Fordově divadle herec John Wilkes Booth, který vtrhl do lóže a z těsné blízkosti Lincolna střelil zezadu do hlavy. Atentátník utekl, za dvanáct dní ho chytili a zastřelili. Prezident Lincoln zemřel na následky zranění den po atentátu, 15. dubna 1865.

Na prezidenta Jamese Garfielda zaútočil 2. července 1881 zneuznaný právník Charles Guiteau na washingtonském nádraží, když se chystal odjet za svou nemocnou ženou. Útočník dvakrát vystřelil, první kulka prezidenta škrábla na paži, druhá, která ho zasáhla do zad, byla smrtelná. Na následky střelného zranění zemřel Garfield 19. září 1881.

O dvacet let později se obětí atentátu stal prezident William McKinley, a to při návštěvě panamerické výstavy v Buffalu. Postřelil ho anarchista Leon Czolgosz, který McKinleyho považoval za symbol údajného státního útlaku chudých. Na následky zranění McKinley zemřel 14. září 1901.

Posledním americkým prezidentem zabitým ve funkci je John Fitzgerald Kennedy, kterého 22. listopadu 1963 při jízdě otevřeným vozem texaským Dallasem, kde společně s manželkou Jacqueline v rámci volební kampaně zdravil jásající davy, zasáhly výstřely do hlavy a do krku. Nedlouho poté Kennedy v nemocnici zemřel. Útočníkem byl Lee Harvey Oswald.

Šedesátá léta minulého století přinesla i další atentáty na výrazné osobnosti. Pět let po Johnu F. Kennedym byl v losangeleském hotelu smrtelně postřelen jeho bratr Robert kandidující na prezidenta v demokratických primárkách.  Ozbrojené útoky hrozily v těch letech i aktivistům za rovná občanská práva. V únoru 1965 byl zavražděn radikální afroamerický vůdce Malcolm X, tři roky po něm uznávaný umírněný lídr hnutí Martin Luther King junior.

Neúspěšné atentáty

Americká historie zná i příklady neúspěšných atentátů na prezidenta. Theodora Roosevelta 14. října 1912 při nástupu do auta před hotelem v Milwaukee cestou na předvolební shromáždění postřelil útočník John Schrank, kulka zasáhla hruď, a naštěstí narazila na pouzdro od brýlí a následně uvázla v prezidentově hrudi.

Přežil také prezident Ronald Reagan, kterého při odchodu z washingtonského hotelu Hilton 30. března 1981 zasáhl John Hinckley střelou do hrudi. Prezident sice utrpěl vážný průstřel plicního laloku, avšak díky lékařské pomoci se poměrně rychle uzdravil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po vykolejení tramvaje v Miláně je mrtvý a čtyři desítky zraněných

Jeden člověk v pátek odpoledne zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly většinou lehká zranění poté, co v italském Miláně vykolejila tramvaj, informují tamní média. Zatím není jasné, co bylo příčinou nehody ve městě, které v současné době hostí Týden módy a kde minulý týden skončily zimní olympijské hry.
17:33Aktualizovánopřed 1 mminutou

Orbán se s Ficem dohodl na vzniku komise pro ropovod Družba

Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek oznámil, že se dohodl se svým slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) na vytvoření společné maďarsko-slovenské komise pro vyhodnocení stavu ropovodu Družba. Informuje o tom agentura Reuters. Fico řekl novinářům, že součástí inspekční skupiny by měli být zástupci Slovenska, Maďarska a Evropské komise. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval v pátek Fica na Ukrajinu.
11:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
před 1 hhodinou

Anthropic odmítl ultimátum Pentagonu

Společnost Anthropic odmítla požadavky Pentagonu, který chtěl využívat její technologii umělé inteligence (AI) bez omezení pro běžné uživatele. Americké ministerstvo obrany přitom sdělilo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, tak bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun). Společnost dostala čas na rozhodnutí do pátku 17:01 amerického času (23:01 středoevropského času).
12:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pákistán bombardoval Kábul a Kandahár

Pákistán v pátek ráno v odvetě za čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Talibanu v afghánských městech včetně Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif na síti X napsal, že jeho zemi došla trpělivost a nachází se už v otevřené válce s afghánským Talibanem. Obě strany hlásí vysoké ztráty, údaje o obětech se ovšem výrazně rozcházejí a není je možné ověřit, píše agentura Reuters. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny i z provincií Kandahár a Paktía.
00:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo zpřísnilo azylová pravidla, z velké části vychází z migračního paktu EU

Německo zpřísnilo svá azylová pravidla a zároveň usnadnilo přístup žadatelů o azyl na pracovní trh. Poslanci Spolkového sněmu schválili příslušné návrhy zákonů, které z velké části převádějí do německého práva azylovou reformu Evropské unie z roku 2024, takzvaný migrační pakt.
před 3 hhodinami

Bez souhlasu europarlamentu začala Komise prozatímně zavádět dohodu s Mercosurem

Evropská unie začne prozatímně zavádět rozsáhlou obchodní dohodu se skupinou latinskoamerických států Mercosur, přestože ji Evropský parlament ještě neschválil. Oznámila to v pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na čtvrteční krok Uruguaye a Argentiny, které obchodní dohodu ratifikovaly.
před 5 hhodinami

Netflix ustoupil v bitvě o Warner Bros. Studia může převzít Paramount

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix oznámil, že odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu korun).
03:21Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...