Při atentátech v minulosti zahynuli čtyři američtí prezidenti

Cílem atentátu se v sobotu stal americký exprezident Donald Trump, který zároveň kandiduje v letošních volbách. Útok střelce přežil, vyvázl s poraněním ucha. Atentáty a americká politika mají dlouhou společnou historii. Kvůli atentátu už zemřelo několik úřadujících prezidentů USA: Abraham Lincoln, James Garfield, William McKinley a John F. Kennedy. Shodou okolností se tak pokaždé stalo na domácí půdě.

Velmi známým případem je útok na Abrahama Lincolna. Toho v dubnu 1865 zasáhl při návštěvě představení ve Fordově divadle herec John Wilkes Booth, který vtrhl do lóže a z těsné blízkosti Lincolna střelil zezadu do hlavy. Atentátník utekl, za dvanáct dní ho chytili a zastřelili. Prezident Lincoln zemřel na následky zranění den po atentátu, 15. dubna 1865.

Na prezidenta Jamese Garfielda zaútočil 2. července 1881 zneuznaný právník Charles Guiteau na washingtonském nádraží, když se chystal odjet za svou nemocnou ženou. Útočník dvakrát vystřelil, první kulka prezidenta škrábla na paži, druhá, která ho zasáhla do zad, byla smrtelná. Na následky střelného zranění zemřel Garfield 19. září 1881.

O dvacet let později se obětí atentátu stal prezident William McKinley, a to při návštěvě panamerické výstavy v Buffalu. Postřelil ho anarchista Leon Czolgosz, který McKinleyho považoval za symbol údajného státního útlaku chudých. Na následky zranění McKinley zemřel 14. září 1901.

Posledním americkým prezidentem zabitým ve funkci je John Fitzgerald Kennedy, kterého 22. listopadu 1963 při jízdě otevřeným vozem texaským Dallasem, kde společně s manželkou Jacqueline v rámci volební kampaně zdravil jásající davy, zasáhly výstřely do hlavy a do krku. Nedlouho poté Kennedy v nemocnici zemřel. Útočníkem byl Lee Harvey Oswald.

Šedesátá léta minulého století přinesla i další atentáty na výrazné osobnosti. Pět let po Johnu F. Kennedym byl v losangeleském hotelu smrtelně postřelen jeho bratr Robert kandidující na prezidenta v demokratických primárkách.  Ozbrojené útoky hrozily v těch letech i aktivistům za rovná občanská práva. V únoru 1965 byl zavražděn radikální afroamerický vůdce Malcolm X, tři roky po něm uznávaný umírněný lídr hnutí Martin Luther King junior.

Neúspěšné atentáty

Americká historie zná i příklady neúspěšných atentátů na prezidenta. Theodora Roosevelta 14. října 1912 při nástupu do auta před hotelem v Milwaukee cestou na předvolební shromáždění postřelil útočník John Schrank, kulka zasáhla hruď, a naštěstí narazila na pouzdro od brýlí a následně uvázla v prezidentově hrudi.

Přežil také prezident Ronald Reagan, kterého při odchodu z washingtonského hotelu Hilton 30. března 1981 zasáhl John Hinckley střelou do hrudi. Prezident sice utrpěl vážný průstřel plicního laloku, avšak díky lékařské pomoci se poměrně rychle uzdravil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 19 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 44 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...