Potopenou výletní loď v Budapešti zatím nelze vyzvednout. Všechno je proti nám, uvedl ministr zahraničí

Vrak lodi, která se potopila v Budapešti, zatím není možné vyprostit. Brání tomu silný proud, vysoký stav vody i špatná viditelnost, sdělil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Policie zadržela kapitána lodi Viking, která podle vyšetřovatelů mohla zavinit středeční srážku na Dunaji. Menší výletní loď Mořská panna (Hableány) s jihokorejskými turisty se během pár vteřin potopila. Sedm osob zemřelo a dalších 21 se pohřešuje. Žádná z obětí na sobě neměla záchrannou vestu. Lidé začali k místu neštěstí nosit svíčky a květiny.

„Podmínky jsou naprosto proti nám,“ řekl Szijjártó na tiskové konferenci se svou jihokorejskou kolegyní Kang Kjong-wha. „Není možné se k vraku dostat. Viditelnost je nulová a Dunaj teče rychlostí 15 kilometrů za hodinu,“ podotkl šéf maďarské diplomacie. Jednoho z potápěčů už při práci strhl silný proud a musel být zachráněn, informovala média.

Vrak potopené lodi je v šestimetrové hloubce. Agentura APA napsala, že maďarské úřady předpokládají, že uvnitř plavidla se nacházejí těla obětí, a tak usilují o jeho co nejrychlejší vyproštění. „Tohle otřese každým. Stala se nehoda, při které pasažéři neměli takřka žádnou šanci na přežití. Požádal jsem úřady, aby provedly důkladné vyšetřování,“ zdůraznil v pátek maďarský premiér Viktor Orbán. 

Podle agentury Reuters ale nasazení potápěči nevylučují, že s prozkoumáním a vyzdvižením potopené lodi bude nutné počkat i několik dní, než se proud zmírní. Do Budapešti v pátek začali přijíždět členové rodin mrtvých a pohřešovaných Jihokorejců.

Zadržený kapitán

Vyšetřovatelé ve čtvrtek zadrželi kapitána lodi Viking, která do plavidla s turisty při manévru pod mostem narazila. Kapitán je podezřelý z ohrožení lodní dopravy, jež vedlo k nehodě s větším počtem mrtvých. Vinu ale odmítá. Jeho právní zástupce ve vydaném prohlášení podle agentury MTI uvedl, že považovat kapitána za podezřelého je „předčasné a v této chvíli jde jen o pouhou teorii“ vzhledem k tomu, že k dispozici ještě není stanovisko expertů.

„Obě lodě mířily na sever, a když dorazily mezi pilíře Margitského mostu, z nějakého důvodu se Mořská panna stočila před loď Viking,“ uvedl ve čtvrtek vysoce postavený policista Adrian Pal citovaný britským Telegraphem.

„Viděla jsem, jak se k nám blíží hotelová loď, ale nikdy bych si nepředstavila, že narazí do naší lodi,“ řekla jihokorejské agentuře Jonhap jedna z přeživších. Po srážce spolu s dalšími lidmi, kteří stáli na palubě, spadla do studené vody v řece. Podařilo se jí chytit se záchranného člunu, který plul kolem, a hodit lano jinému člověku. „Myslím, že všichni, kdo zůstali v kajutě, se pravděpodobně z lodi nemohli rychle dostat,“ uvedla další přeživší.

„Stalo se to velmi rychle. Nejdřív jsem si myslel, že mineme, pak ale příď Vikingu narazila do zádě té malé lodi. O několik vteřin později se trup vynořil na opačné straně lodi a pak už byla pryč,“ uvedl podle BBC americký turista Clay Findley, který se nacházel na palubě Vikingu.

Další Američan Ginger Brinton řekl AFP, že „viděl lidi, jak volají o pomoc“. „Necítili jsme žádný náraz, neuvědomili jsme si to. Najednou jsme uviděli lidi ve vodě, bylo to strašné,“ popisuje svědek. 

Nahrávám video

Nehoda byla jen otázkou času, říká zkušený člen posádky

K neštěstí došlo ve středu při špatném počasí. „Tyto lodi běžně vyplouvají pozdě v noci, ale mezi devátou a desátou je provoz na Dunaji nejhustší. Je proto neuvěřitelné, že se v tuto dobu mohou po řece pohybovat,“ podotkl obyvatel Budapešti Daniel Palko.

Podle člena posádky jedné z výletních lodí Andrase Kurbelyho se podobná tragédie dala čekat. „Jednoduše není dobré, když si tolik velkých lodí s obtížným manévrováním snaží prodrat cestu mezi tolika menšími loděmi,“ řekl BBC muž s 27letými zkušenostmi. Podle něj by praxe podobných výletů, na něž se turisté obvykle vydávají po večeři, měla skončit.

Na jiné hotelové lodi kotvící poblíž byl v době havárie americký novinář Mark Baker trvale žijící v Praze. „Naše loď také měla možnost jet na noční plavbu, ale kapitán nás večer informoval, že podmínky nejsou k vyplutí vhodné. Proud byl velmi rychlý, hladina dost zvlněná a řekou plavalo i dřevo, kmeny a trosky,“ upozornil Baker.

„Maďarské úřady mají k dispozici systém AIS (Automatic Identification System), který jim umožňuje sledovat zpětně kurz plavidel i jejich rychlost. Ze záběrů to vypadá, že chyba může být na obou stranách. Dunaj měl poměrně vysoký vodní stav, obě plavidla plula proti proudu, obě se nacházela podstatně blízko mostu, hotelová loď plula větší rychlostí. Kdo předjížděl koho, to už je na maďarských orgánech,“ uvedl Michal Kudláček ze Státní plavební správy.

Mizivé šance na přežití

Jeden ze sedmi přeživších dál zůstává v nemocnici se zlomenými žebry, ostatní lidé byli propuštěni. Po pohřešovaných pátrají potápěči a záchranáři, kteří prohledávají tok Dunaje až k srbským hranicím, naděje jsou ale velmi malé. Podle maďarských médií vytáhli záchranáři z řeky krátce po nehodě několik lidí až u Petöfiho mostu – tedy zhruba tři kilometry jižně od parlamentu. Jedno z těl pak nalezli sedm kilometrů od místa tragédie a další 16 kilometrů daleko.

Maďarským specialistům pomáhá tým, který vyslalala Jižní Korea, do Budapešti odletěli také příbuzní obětí a pohřešovaných. „Rodiny chtějí sledovat situaci v obtížných podmínkách přímo na místě neštěstí. Oceňuji, jakou jim maďarská vláda poskytuje podporu,“ uvedla ministryně zahraničí Kang Kyung-whaová.

Dokud neskončí pátrání, doprava na Dunaji zůstane jižně od Budapešti omezená. Policie se také chystá vyzvednout vrak lodi, akci ale komplikuje silný proud a obtížné povětrnostní podmínky.

Loď Mořská panna (Hableány)
Zdroj: pandeck.hu

Na palubě Mořské panny bylo třicet turistů z Jižní Koreje, tři průvodci a dva členové maďarské posádky. Většině turistů bylo mezi 40 a 50 lety, ve skupině bylo ale i šestileté dítě a muž starší 70 let, sdělila jihokorejská agentura Jonhap.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 48 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Evropský pohled