Polská vláda omezuje nákupy v neděli. Jak je to jinde v Evropě?

2 minuty
Události: Polská vláda omezuje nákupy v neděli. Katolická církev změnu vítá
Zdroj: ČT24

V Polsku zavřou kamenné obchody kromě státních a církevních svátků také o nedělích. Novelu zákona podepsal prezident Andrzej Duda, platit začne od března tohoto roku a změny se budou zavádět postupně. Pravidla ale mají řadu výjimek a obchody začínají vymýšlet, jak zákaz obejít. Polsko není jediným státem v Evropě, kde zůstanou v neděli obchody zavřené, zařadí se tak po bok například Rakouska nebo Nizozemska. V Česku se podobná debata rozvinula v roce 2016, když se schvaloval zákon omezující prodejní dobu o státních svátcích.

V Polsku dosud prodejní doba o nedělích nebyla regulovaná, obchody musely zavřít pouze o státních svátcích. Jen těžko se tu hledá rodina, která by v neděli nenakupovala. Podle statistik v zemi s 38 miliony obyvatel chodí do obchodů více či méně často poslední den v týdnu přes 28 milionů lidí. Konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost ale chce, aby rodiny trávily čas jinak, a zajistit to má nový zákon.

Změnu vláda chystá zavést postupně, aby si lidé zvykli. Od letošního března bude otevřeno jen první a poslední neděli v měsíci. Příští rok už jen jednu a od roku 2020 žádnou, kromě těch před Vánocemi nebo Velikonocemi.

V zákoně je celkem dvaatřicet výjimek, dostaly ji například lékárny, čerpací stanice, pošty, pekařství nebo pohřebnictví.

Kritici se bojí negativních dopadů na hospodářství i přesto, že Poláci už vymýšlejí řadu kliček. Třeba na benzinových stanicích, které budou mít stejně jako lékárny nebo pekárny výjimku, se připravují na výrazné rozšíření sortimentu. Nabízet budou potraviny, obuv i domácí spotřebiče. Velké obchody zas chystají posílení internetového prodeje. 

„V tom případě obchod podle zákona neprodává v neděli, ale přitom může fungovat a lidé mohou prostě nakupovat přes internet,“ uvádí ekonom z Adam Smith Centre Andzej Sadowski.

Změnu vítá katolická církev, která doufá, že se lidé z chrámů konzumu vrátí do těch jejích. V zemi, kde se k této víře hlásí v podstatě každý, totiž návštěvnost kostelů klesá. Loni jich na nedělní mše chodilo jen 37 procent.

V Česku se v neděli nakupuje

Diskuse o zákazu prodeje v neděli v Česku odstartoval nový zákon v roce 2016. Zavření obchodů v neděli ovšem v Česku neprošlo. Nový zákon přišel s tím, že velké obchody musí mít zavřeno na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den smějí mít otevřeno jen do 12 hodin. Na dodržování zákazu dohlíží Česká obchodní inspekce (ČOI).

Zákaz se netýká obchodů s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékáren, čerpacích stanic, obchodů na letištích nebo nádražích nebo prodejen v nemocnicích. Zákaz se naproti tomu vztahuje například na bazary, zastavárny a výkupny odpadu.

Zákon už dvakrát porušila společnost Alza.cz, která v roce 2016 nechala o druhém svátku vánočním otevřenou kamennou provozovnu v Praze-Holešovicích. Za to dostala pokutu 230 tisíc korun. Loni zákon opět porušila a hrozí jí sankce až 5 milionů.

„Ve dnech státního svátku otevíráme za účelem výdeje zboží, řešení reklamací a pro prezentaci výrobků smluvních partnerů,“ řekla v prosinci 2017 ČT mluvčí společnosti Patricie Šedivá.

Nedělní otevírací doba obchodů ve vybraných státech Evropy
Zdroj: Eurocommerce.eu

V neděli je zavřeno v Rakousku nebo Nizozemsku

Nakupovat i v neděli mohou Slováci. Naopak v sousedním Rakousku musí obchody v neděli zůstat zavřené, výjimku mají jen ty v turistických oblastech. Podobně jsou na tom prodejci i v Nizozemsku, kde v neděli musí být ochody zavřené, ale jejich otevření může povolit vedení obce.

Stejně tak v Německu se poslední den v týdnu nenakupuje. Výjimku dostala jen pekařství, květinářství, trafiky, muzea a prodejny s mléčnými výrobky. Otevřeno mají i železnice, čerpací stanice, letiště a poutní místa. V některých státech spolkové republiky mohou obchody otevřít, pokud je to ve veřejném zájmu nebo při zvláštních příležitostech.

Pokud Češi vyrazí na dovolenou do Chorvatska nebo do Itálie, nakoupí podle tamních zákonů i v neděli. Naopak ve Španělsku je nedělní prodej omezen, zákon tu umožňuje, aby si každý samosprávní region stanovil maximálně 16 nedělí, kdy budou mít obchody otevřeno. Přesto ve většině regionů se prodává jen deset nedělí v roce.

Podobně jako Španělsko je na tom i Francie, kde lidé v neděli na velké nákupy vyrazí. Neděli Francouzi považují za odpočinkový den. Obchody s jídlem mohou mít otevřeno v neděli do 13 hodin, prodejny s plochou větší než 400 metrů čtverečních musejí zaměstnancům za práci v neděli připlatit 30 procent jejich mzdy.

Nedělní otevírací dobu obchodů s jiným zbožím než s potravinami určuje ve Francii vedení obcí, které může zvolit až 12 nedělí za rok, kdy mohou mít obchody otevřeno. Říká se tomu „starostova neděle“. Existuje také několik odvětví, která jsou osvobozená od povinnosti mít v neděli zavřeno. Patří sem například květinářství nebo obchody s tabákem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump zažaloval BBC za údajnou pomluvu, žádá odškodné až deset miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump v pondělí večer (v noci na úterý SEČ) zažaloval stanici BBC za údajnou pomluvu kvůli sestříhanému záznamu projevu ze 6. ledna 2021, který vyvolával dojem, že vyzýval své příznivce k útoku na Kapitol. Podle žaloby, kterou viděla agentura Reuters, Trump po britské veřejnoprávní stanici žádá odškodné pět miliard dolarů za každý ze dvou bodů žaloby, tedy celkem až deset miliard dolarů (207 miliardy korun).
02:17Aktualizovánopřed 30 mminutami

Zelenskyj: Mírový plán zatím není hotov, Ukrajina neuzná Donbas za ruský

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh je stále jen pracovní verze, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. USA podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, dodal podle agentury Reuters. Zelenskyj po jednání s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně dle Reuters také sdělil, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure ani de facto a že tam nevznikne žádná svobodná ekonomická zóna pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hongkongský soud uznal aktivistu Laie vinným ze spiknutí se zahraničními silami

Hongkongský soud v pondělí uznal prodemokratického aktivistu a někdejšího mediálního magnáta Jimmyho Laie vinným z porušení kontroverzního zákona o národní bezpečnosti. Lai se podle soudu spolčil se zahraničními silami a publikoval štvavé materiály, za což mu podle zmíněného Čínou vnuceného zákona hrozí až doživotí, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský soud zakázal Pussy Riot jako extremistickou organizaci

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala tamní média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v zemi vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ze smrti amerického režiséra Roba Reinera je obviněný jeho syn

Americký režisér Rob Reiner a jeho žena Michele zemřeli v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na policejní zdroj, podle něhož policisté vyšetřují útok nožem. Úřady obvinily syna manželů, je ve vazbě. Osmasedmdesátiletý filmař režíroval snímky jako Když Harry potkal Sally, Pár správných chlapů nebo Misery nechce zemřít.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Exprezident Jižní Koreje chtěl vyprovokovat KLDR k útoku, tvrdí prokurátor

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol se pokusil vyprovokovat Severní Koreu k ozbrojené agresi, aby si vytvořil záminku pro vyhlášení stanného práva v prosinci 2024 a odstranění politických soupeřů, uvedl podle agentury Reuters zvláštní prokurátor v Soulu Čo Un-sok.
před 10 hhodinami

Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.
před 12 hhodinami

Pomoc Ukrajině oslabí, píší v zahraničí o nové vládě

V Česku nově povládne koalice populistických a krajně pravicových či protiunijních stran, píší světové tiskové agentury a některá evropská média po jmenování ministrů kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zmiňují mimo jiné ohrožení pomoci Ukrajině nebo čínskou zkušenost nového ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).
před 13 hhodinami
Načítání...