Polská vláda omezuje nákupy v neděli. Jak je to jinde v Evropě?

2 minuty
Události: Polská vláda omezuje nákupy v neděli. Katolická církev změnu vítá
Zdroj: ČT24

V Polsku zavřou kamenné obchody kromě státních a církevních svátků také o nedělích. Novelu zákona podepsal prezident Andrzej Duda, platit začne od března tohoto roku a změny se budou zavádět postupně. Pravidla ale mají řadu výjimek a obchody začínají vymýšlet, jak zákaz obejít. Polsko není jediným státem v Evropě, kde zůstanou v neděli obchody zavřené, zařadí se tak po bok například Rakouska nebo Nizozemska. V Česku se podobná debata rozvinula v roce 2016, když se schvaloval zákon omezující prodejní dobu o státních svátcích.

V Polsku dosud prodejní doba o nedělích nebyla regulovaná, obchody musely zavřít pouze o státních svátcích. Jen těžko se tu hledá rodina, která by v neděli nenakupovala. Podle statistik v zemi s 38 miliony obyvatel chodí do obchodů více či méně často poslední den v týdnu přes 28 milionů lidí. Konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost ale chce, aby rodiny trávily čas jinak, a zajistit to má nový zákon.

Změnu vláda chystá zavést postupně, aby si lidé zvykli. Od letošního března bude otevřeno jen první a poslední neděli v měsíci. Příští rok už jen jednu a od roku 2020 žádnou, kromě těch před Vánocemi nebo Velikonocemi.

V zákoně je celkem dvaatřicet výjimek, dostaly ji například lékárny, čerpací stanice, pošty, pekařství nebo pohřebnictví.

Kritici se bojí negativních dopadů na hospodářství i přesto, že Poláci už vymýšlejí řadu kliček. Třeba na benzinových stanicích, které budou mít stejně jako lékárny nebo pekárny výjimku, se připravují na výrazné rozšíření sortimentu. Nabízet budou potraviny, obuv i domácí spotřebiče. Velké obchody zas chystají posílení internetového prodeje. 

„V tom případě obchod podle zákona neprodává v neděli, ale přitom může fungovat a lidé mohou prostě nakupovat přes internet,“ uvádí ekonom z Adam Smith Centre Andzej Sadowski.

Změnu vítá katolická církev, která doufá, že se lidé z chrámů konzumu vrátí do těch jejích. V zemi, kde se k této víře hlásí v podstatě každý, totiž návštěvnost kostelů klesá. Loni jich na nedělní mše chodilo jen 37 procent.

V Česku se v neděli nakupuje

Diskuse o zákazu prodeje v neděli v Česku odstartoval nový zákon v roce 2016. Zavření obchodů v neděli ovšem v Česku neprošlo. Nový zákon přišel s tím, že velké obchody musí mít zavřeno na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den smějí mít otevřeno jen do 12 hodin. Na dodržování zákazu dohlíží Česká obchodní inspekce (ČOI).

Zákaz se netýká obchodů s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékáren, čerpacích stanic, obchodů na letištích nebo nádražích nebo prodejen v nemocnicích. Zákaz se naproti tomu vztahuje například na bazary, zastavárny a výkupny odpadu.

Zákon už dvakrát porušila společnost Alza.cz, která v roce 2016 nechala o druhém svátku vánočním otevřenou kamennou provozovnu v Praze-Holešovicích. Za to dostala pokutu 230 tisíc korun. Loni zákon opět porušila a hrozí jí sankce až 5 milionů.

„Ve dnech státního svátku otevíráme za účelem výdeje zboží, řešení reklamací a pro prezentaci výrobků smluvních partnerů,“ řekla v prosinci 2017 ČT mluvčí společnosti Patricie Šedivá.

Nedělní otevírací doba obchodů ve vybraných státech Evropy
Zdroj: Eurocommerce.eu

V neděli je zavřeno v Rakousku nebo Nizozemsku

Nakupovat i v neděli mohou Slováci. Naopak v sousedním Rakousku musí obchody v neděli zůstat zavřené, výjimku mají jen ty v turistických oblastech. Podobně jsou na tom prodejci i v Nizozemsku, kde v neděli musí být ochody zavřené, ale jejich otevření může povolit vedení obce.

Stejně tak v Německu se poslední den v týdnu nenakupuje. Výjimku dostala jen pekařství, květinářství, trafiky, muzea a prodejny s mléčnými výrobky. Otevřeno mají i železnice, čerpací stanice, letiště a poutní místa. V některých státech spolkové republiky mohou obchody otevřít, pokud je to ve veřejném zájmu nebo při zvláštních příležitostech.

Pokud Češi vyrazí na dovolenou do Chorvatska nebo do Itálie, nakoupí podle tamních zákonů i v neděli. Naopak ve Španělsku je nedělní prodej omezen, zákon tu umožňuje, aby si každý samosprávní region stanovil maximálně 16 nedělí, kdy budou mít obchody otevřeno. Přesto ve většině regionů se prodává jen deset nedělí v roce.

Podobně jako Španělsko je na tom i Francie, kde lidé v neděli na velké nákupy vyrazí. Neděli Francouzi považují za odpočinkový den. Obchody s jídlem mohou mít otevřeno v neděli do 13 hodin, prodejny s plochou větší než 400 metrů čtverečních musejí zaměstnancům za práci v neděli připlatit 30 procent jejich mzdy.

Nedělní otevírací dobu obchodů s jiným zbožím než s potravinami určuje ve Francii vedení obcí, které může zvolit až 12 nedělí za rok, kdy mohou mít obchody otevřeno. Říká se tomu „starostova neděle“. Existuje také několik odvětví, která jsou osvobozená od povinnosti mít v neděli zavřeno. Patří sem například květinářství nebo obchody s tabákem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 10 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 45 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 12 hhodinami
Načítání...