Na neděle bez supermarketů si začali zvykat v Maďarsku

Maďarské obchody dnes zůstaly zavřené. Začal platit zákon, který zakázal nedělní prodej. Orbánova vláda při přijímání legislativy vycházela z rakouského modelu. Proti přitom vystupovali prodejci i zákazníci.

Nahrávám video

Kdo nechce riskovat, nakoupí si do zásoby. Kdo zapomene, musí vydržet do pondělí. V neděli už ale do budoucna zůstanou obchody pro zákazníky zavřené. Minimálně do doby, kdy by se tahle nebo nějaká příští vláda rozhodla, že legislativní zásah do podnikání nic nepřinesl. Zákon sice našel předobraz v Rakousku, maďarští obchodníci ale doufají, že zákon nakonec skončí jako v Chorvatsku. I tam parlament zakázal nedělní prodej. Nicméně zákon přinesl obrovský propad tržeb a omezení se následně zrušilo.

Nynější nedělní omezení v Maďarsku se ale netýká úplně všech. Lidé o druhém víkendovém dnu stále nakoupí na čerpacích stanicích a v malých obchodech, kde prodává sám majitel. Nejcitelněji se zákaz dotkl velkých nákupních center, která se tak řadí mezi nejsilnější kritiky zákona. V neděli totiž měla i největší tržby. Lidé sem vyráželi zároveň na oběd a za zábavou. Třeba Aréna Plaza je největší nákupní centrum v celém Maďarsku se 66 tisíci metry čtverečnými prodejní plochy a stovkami obchodů. Od teď tu ale v neděli bude zákazníkům k dispozici jen kino, lékárna a čtyři menší provozovny.

Proti jde petice i pokus najít mezeru

„Náš svaz už od listopadu vystupuje proti tomuto zákonu. Podle nás bude mít jen samé negativní důsledky,“ uvedla generální tajemnice Svazu maďarských nákupních center Judit Balatoni. Jedním ze způsobů protestu je petice, která by mohla vyvolat referendum o nedělním prodeji. Podporují ji i odbory. Bojí se totiž, že firmy budou propouštět. Zaměstnanci patří mezi vládní argumenty pro zavedení omezení. Zaměstnanci řetězců měli získat čas na rodinu. Mnozí si ale stěžují, že přicházejí o příplatky za práci o neděli.

Objevil se i pokus zákon obejít. Společnost Spar má v Maďarsku 400 obchodů a měla v plánu otevřít nové prodejny na čerpacích stanicích ropné společnosti, která je stejně jako řetězec supermarketů z Rakouska. Vláda to ale zakázala a firma místo toho začíná výrazně šetřit. „Už jsme zpomalili nábor nových zaměstnanců. Zatím ještě neplánujeme propouštění těch stávajících,“ řekl mluvčí řetězce Márk Maczelka.

Krok vlády se nesetkal s nadšením ani u většiny zákazníků. I tak se ale mezi nimi najde skupina, která je smířlivější. Starší generace zákon podporuje, a to kvůli rodině. „Dřív nebyl problém, že se nedalo o víkendu nakoupit. I dnes si na to lidé zvyknou,“ myslí si oslovený zákazník Gyula Miklós. Množství nakupujících se pravděpodobně přesune na pátek a sobotu, kdy se budou muset prodavači rychle otáčet. Jejich zákazníci pak budou v neděli objevovat svět, v němž nevedou všechny cesty do obchodů.

V neděli a o svátcích mají obchody zavřeno v Německu nebo Polsku. Otevírací doba obchodů v Česku není nijak omezena. V letošním roce by ale otevírací dobu mohl stanovit zákon. Ve sněmovně totiž leží návrh, který by ji značně omezil. Senát ho schválil loni v létě. Zda zákon schválí současná Poslanecká sněmovna, není jisté, většina poslanců se k němu však staví pozitivně. Podle návrhu se mají supermarkety zcela uzavřít o sedmi státních svátcích. Na Štědrý den by se v obchodech smělo pracovat pouze dopoledne. Norma by se měla vztahovat na obchody s prodejní plochou větší než 200 metrů čtverečních s výjimkou čerpacích stanic, lékáren, prodejen na letištích, vlakových či autobusových nádraží a prodejen ve zdravotnických zařízeních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 5 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 14 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 21 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.