Na neděle bez supermarketů si začali zvykat v Maďarsku

Maďarské obchody dnes zůstaly zavřené. Začal platit zákon, který zakázal nedělní prodej. Orbánova vláda při přijímání legislativy vycházela z rakouského modelu. Proti přitom vystupovali prodejci i zákazníci.

Nahrávám video

Kdo nechce riskovat, nakoupí si do zásoby. Kdo zapomene, musí vydržet do pondělí. V neděli už ale do budoucna zůstanou obchody pro zákazníky zavřené. Minimálně do doby, kdy by se tahle nebo nějaká příští vláda rozhodla, že legislativní zásah do podnikání nic nepřinesl. Zákon sice našel předobraz v Rakousku, maďarští obchodníci ale doufají, že zákon nakonec skončí jako v Chorvatsku. I tam parlament zakázal nedělní prodej. Nicméně zákon přinesl obrovský propad tržeb a omezení se následně zrušilo.

Nynější nedělní omezení v Maďarsku se ale netýká úplně všech. Lidé o druhém víkendovém dnu stále nakoupí na čerpacích stanicích a v malých obchodech, kde prodává sám majitel. Nejcitelněji se zákaz dotkl velkých nákupních center, která se tak řadí mezi nejsilnější kritiky zákona. V neděli totiž měla i největší tržby. Lidé sem vyráželi zároveň na oběd a za zábavou. Třeba Aréna Plaza je největší nákupní centrum v celém Maďarsku se 66 tisíci metry čtverečnými prodejní plochy a stovkami obchodů. Od teď tu ale v neděli bude zákazníkům k dispozici jen kino, lékárna a čtyři menší provozovny.

Proti jde petice i pokus najít mezeru

„Náš svaz už od listopadu vystupuje proti tomuto zákonu. Podle nás bude mít jen samé negativní důsledky,“ uvedla generální tajemnice Svazu maďarských nákupních center Judit Balatoni. Jedním ze způsobů protestu je petice, která by mohla vyvolat referendum o nedělním prodeji. Podporují ji i odbory. Bojí se totiž, že firmy budou propouštět. Zaměstnanci patří mezi vládní argumenty pro zavedení omezení. Zaměstnanci řetězců měli získat čas na rodinu. Mnozí si ale stěžují, že přicházejí o příplatky za práci o neděli.

Objevil se i pokus zákon obejít. Společnost Spar má v Maďarsku 400 obchodů a měla v plánu otevřít nové prodejny na čerpacích stanicích ropné společnosti, která je stejně jako řetězec supermarketů z Rakouska. Vláda to ale zakázala a firma místo toho začíná výrazně šetřit. „Už jsme zpomalili nábor nových zaměstnanců. Zatím ještě neplánujeme propouštění těch stávajících,“ řekl mluvčí řetězce Márk Maczelka.

Krok vlády se nesetkal s nadšením ani u většiny zákazníků. I tak se ale mezi nimi najde skupina, která je smířlivější. Starší generace zákon podporuje, a to kvůli rodině. „Dřív nebyl problém, že se nedalo o víkendu nakoupit. I dnes si na to lidé zvyknou,“ myslí si oslovený zákazník Gyula Miklós. Množství nakupujících se pravděpodobně přesune na pátek a sobotu, kdy se budou muset prodavači rychle otáčet. Jejich zákazníci pak budou v neděli objevovat svět, v němž nevedou všechny cesty do obchodů.

V neděli a o svátcích mají obchody zavřeno v Německu nebo Polsku. Otevírací doba obchodů v Česku není nijak omezena. V letošním roce by ale otevírací dobu mohl stanovit zákon. Ve sněmovně totiž leží návrh, který by ji značně omezil. Senát ho schválil loni v létě. Zda zákon schválí současná Poslanecká sněmovna, není jisté, většina poslanců se k němu však staví pozitivně. Podle návrhu se mají supermarkety zcela uzavřít o sedmi státních svátcích. Na Štědrý den by se v obchodech smělo pracovat pouze dopoledne. Norma by se měla vztahovat na obchody s prodejní plochou větší než 200 metrů čtverečních s výjimkou čerpacích stanic, lékáren, prodejen na letištích, vlakových či autobusových nádraží a prodejen ve zdravotnických zařízeních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 28 mminutami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 37 mminutami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.