Pokuta pro kapitána, který zachránil migranty. Loď nebyla řádně registrovaná, uvedl maltský soud

Kapitán lodi německé humanitární organizace Lifeline Claus-Peter Reisch dostal od maltského soudu pokutu deset tisíc euro (asi 260 tisíc korun) kvůli nalodění afrických migrantů. Soud verdikt odůvodnil tím, že plavidlo nemělo platnou registraci. Peníze z pokuty se mají rozdělit mezi maltské organizace, které se starají o uprchlíky. Lifeline se proti rozsudku odvolala. Advokát organizace nicméně ocenil slova maltského soudce o tom, že zachraňování migrantů z lodi není zločin.

Posádka lodi Lifeline pod vedením kapitána Reische loni v červnu nalodila přes dvě stovky migrantů u libyjských břehů. Skoro týden s nimi plula ve Středomoří, než se několik evropských zemí dohodlo na rozdělení běženců z lodi. Až po této dohodě otevřela lodi svůj přístav Malta.

Kapitánovi hrozil až rok vězení. „Jsme rozsudkem pobouřeni. Je jasné, že jde o politický proces,“ citoval deník Die Welt mluvčího organizace Lifeline Axela Steiera. Kapitán Reisch už loni ke svému obvinění řekl, že si není vědom, že by se dopustil čehokoli nezákonného. „Naše mise zachránila 234 lidí a já si nejsem vědom žádné viny,“ uvedl tehdy.

Kapitán tvrdí, že registrace je v pořádku

Nyní Reisch prohlásil, že podle kopie jeho dokumentů bylo plavidlo registrováno v Nizozemsku řádně. „Znamená to, že dalších 25 tisíc lodí bude mít stejný problém jako loď Lifeline, zkontrolujte si registraci, možná je špatná,“ vzkázal kapitán svým kolegům, kteří plují pod nizozemskou vlajkou.

Soud také rozhodl, že loď organizace Lifeline nesmí místní úřady dále zadržovat, protože nejde o majetek obžalovaného. Plavidlo nicméně zůstane podle deníku Die Welt nadále v maltském přístavu, protože organizace se proti verdiktu nad kapitánem odvolala. Advokát nevládní organizace Neil Falzon nicméně přivítal výrok soudce Joea Mifsuda, který podle něj během procesu zdůraznil, že zachraňování migrantů v moři není zločin. „Tento výrok by měl být slyšet hlasitě v celé EU,“ konstatoval právník.

Itálie a Malta loni začaly uzavírat své přístavy lodím zahraničních nevládních organizací s tím, že svým vyplouváním k libyjským břehům a naloďováním migrantů nahrávají pašerákům. S přísnou migrační politikou začal loni italský ministr vnitra Matteo Salvini kvůli masovému příchodu afrických migrantů do Itálie. Malta a Itálie se uzavíráním přístavů snaží donutit EU, aby tento problém systematicky řešila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 4 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...