Pohraniční tábory a ostnatý drát? Polsko tvoří plán pro případný nápor migrantů

Polsko pracuje na předpisech, které by umožnily zadržovat žadatele o azyl v táborech na hranicích. Podle polského ministra vnitra je to plán pro mimořádné situace, který dobře funguje v Maďarsku. Tamní praxe ale už dříve vyvolala kritiku zástupců EU i OSN, kteří to považují za porušení závazků vůči mezinárodnímu a evropskému právu.

Proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků z Řecka a Itálie byly v roce 2015 kromě Maďarska i Slovensko a Česko. Varšava tenkrát návrh kritizovala, ale nakonec jej schválila. Konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) ovšem proti kvótám často brojí, přestože do Polska neproudí desetitisíce běženců.

„Mým úkolem je zajistit bezpečnost Poláků. Musíme být připraveni na tuto špatnou situaci, která, doufám, nenastane,“ řekl polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak. „Špatný scénář je migrační vlna, jež by se šířila po celém Polsku,“ dodal.

Na otázku Radia Zet, zda by vláda umístila migranty do kontejnerů v táborech za ostnatým drátem, odpověděl: „To je plán pro případ mimořádné situace, který dobře funguje v Maďarsku.“

Maďarsko je jednou z hlavních tranzitních zemí, přes níž proudily od začátku uprchlické krize davy migrantů dál do západní Evropy. Začátkem dubna schválila Orbánova vláda kontroverzní azylový zákon, kterým odsouhlasila zadržování běženců v pohraničních táborech.

Podle OSN tím země porušila unijní právo a opatření bude mít „hrozný fyzický a psychologický dopad“ na žadatele o azyl.

Brusel v poslední době stupňuje tlak na Polsko i Maďarsko, aby si rozebralo běžence podle kvót. Blaszczak ale zopakoval, že plán EU distribuovat uprchlíky do dalších zemí by pro Polsko představoval bezpečnostní riziko.

„V Polsku nebyly žádné teroristické útoky, protože vycouvalo z rozhodnutí předchozího kabinetu přijmout tisíce migrantů, takzvaných uprchlíků,“ konstatoval politik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Teherán: Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které otevírá cestu k mírové dohodě, elektronicky podepsali americký prezident Donald Trump a jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján. Podle agentury Reuters to oznámil mluvčí íránského ministerstva zahraničí, kterého citovala íránská agentura Tasním. Memorandum o porozumění tak podpisem vstoupilo v platnosti, napsal server Axios. Oficiální podpisová ceremonie ve Švýcarsku, která byla plánovaná na pátek, je nyní nejistá.
před 11 mminutami

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
10:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
04:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 6 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 7 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 7 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
09:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
11:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...