Před měsícem maďarský parlament zpřísnil opatření pro žadatele o azyl - navzdory kritice Bruselu. Zájemci nyní musí čekat v tranzitních zónách u hranic se Srbskem, aniž by se mohli volně pohybovat na maďarském území. V obavách, že azyl nezískají, ale mnozí migranti přesto hledají cestu dál do Evropy. V místech vynuceného pobytu natáčel štáb ČT.
Maďarsko zpřísnilo zákon o azylech. V tranzitních zónách natáčel štáb ČT
Přísné čekání na azyl. Maďarsko drží žadatele v tranzitních centrech (zdroj: ČT24)
I když hlavní uprchlický proud se v posledním roce přestěhoval z tzv. balkánské cesty zpět do Středomoří, na srbsko-maďarském pomezí je stále ruch. Úřady chtějí všechny žadatele o azyl soustředit v tranzitních zónách, proto jejich kapacitu rozšiřují. Oproti původní stovce mají zóny pojmout až pět set migrantů.
Tranzitní centrum v Subotici
Nařízení o nuceném pobytu výhradně v těchto místech ale kritizuje Evropská komise. Nejnovější maďarské opatření prý odporuje evropskému právu, které i Maďarsko kdysi odsouhlasilo.
Budapešť se brání tím, že na srbskou stranu zůstanou brány otevřené. Z toho důvodu prý nejde o žádné zadržování. „V novém nařízení se jedná hlavně o bezpečnost Evropy,“ prohlásil premiér Viktor Orbán s tím, že Maďarsko chrání hranice Schengenu – a tedy plní jiné z evropských pravidel.
Tranzitní centrum
Mezitím vyrůstá při maďarsko-srbských hranicích už druhá linie plotu, který prakticky zastavil samovolné proudění migrantů do země. První plot Maďaři vybudovali v roce 2015.
Tento postup Maďarsko již dříve v zásadě uplatňovalo, ale muselo jej zrušit v roce 2013 na nátlak Evropské unie, Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Evropského soudu pro lidská práva.