Peruánský Kongres odvolal nepopulární prezidentku

3 minuty
Horizont ČT24: Odvolání prezidentky Boluarteové
Zdroj: ČT24

Peruánský Kongres rozhodl o odvolání prezidentky Diny Boluarteové, jedné z nejméně oblíbených světových političek. Na její místo následně nastoupil dosavadní předseda Kongresu José Jerí. Podle zákonodárců nezvládla vláda bývalé prezidentky boj s kriminalitou, informovala agentura AP. Na odvolání prezidentky se shodly téměř všechny strany politického spektra.

Kongres schválil čtyři žádosti o hlasování o odvolání Boluarteové z funkce. Tím zahájil proces jejího odvolání. Zákonodárci poté požádali prezidentku, aby se před Kongresem obhájila, politička se ale nedostavila. Krátce po půlnoci místního času (ráno SELČ) tak Kongres téměř jednohlasně schválil její odvolání.

Peruánská prokuratura později v pátek požádala soud, aby Boluarteové zakázal po dobu až tří let opustit zemi. Prokuratura ji vyšetřuje ve dvou případech, a to praní špinavých peněz a korupce. Soud podle agentury Reuters prozatím nerozhodl. První případ se týká převodu peněz uprchlému šéfovi politické strany, a to ještě před nástupem Boluarteové do prezidentské funkce. Druhý souvisí s údajným zneužitím jejího vlivu v prezidentské funkci ve prospěch jejích přátel včetně plastického chirurga, který jí v roce 2023 tajně provedl operaci nosu.

Do funkce prozatímního prezidenta byl po odvolání Boluarteové uveden dosavadní předseda Kongresu, osmatřicetiletý Jerí, který složil přísahu. Po nástupu do úřadu uvedl, že bude bránit suverenitu Peru a předá moc vítězi prezidentských voleb, které zemi čekají v dubnu 2026.

Agentura Reuters uvádí, že třiašedesátiletá Boluarteová se řadila mezi nejméně oblíbené světové lídry, její popularita se v průzkumech pohybovala mezi dvěma a čtyřmi procenty. Vedle nedostatků v boji se zločinem ji občané viní také ze smrtících zásahů proti protestům na podporu jejího předchůdce. Politička jakékoliv pochybení popírá.

Boluarteová byla už šestým člověkem zastávajícím v Peru prezidentský úřad od roku 2018. Tři z jejích předchůdců jsou momentálně ve vězení. Odvolaná prezidentka se k moci dostala na konci roku 2022 poté, co působení jejího předchůdce Pedra Castilla ve funkci také ukončil Kongres. Nového prezidenta i parlament by Peruánci měli volit v řádném termínu v dubnu příštího roku.

Peru zažívá nárůst násilné kriminality. Od ledna do poloviny srpna bylo v zemi zabito na 6000 lidí, což je nejvyšší údaj od roku 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají přes dvě stě obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly přes dvě stě mrtvých a více než 2600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Írán varuje USA před odvetou.
06:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 4 hhodinami

Americká armáda provedla údery napříč Sýrií, cílem byl Islámský stát

Americká armáda oznámila, že v sobotu napříč Sýrií provedla několik úderů zaměřených na teroristickou organizaci Islámský stát (IS nebo ISIS), píše agentura Reuters. Armáda nesdělila, zda byl při úderech někdo zabit. Na úderech se v rámci mezinárodní koalice podílelo také sousední Jordánsko, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maduro přes právníky vzkázal, že jsou s manželkou v pořádku

Bývalý vůdce Venezuely Nicolás Maduro, který je s manželkou Ciliou Floresovou od minulé soboty v newyorské vazbě, přes své právníky vzkázal, že jsou oba v pořádku a že jsou bojovníci. Informovala o tom agentura AFP, podle níž Spojené státy vyzvaly své občany ve Venezuele, aby zemi okamžitě opustili.
před 12 hhodinami

Z Aleppa se evakuovalo 360 kurdských bojovníků

Ze dvou sporných čtvrtí v severosyrském městě Aleppo se v noci na neděli SEČ evakuovaly stovky kurdských bojovníků, což by mohlo ukončit několikadenní násilné střety s vládními silami. Napsala to agentura AP. Konflikt si od úterý vyžádal životy nejméně 22 lidí.
před 13 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Do americké operace ve Venezuele se zapojilo 150 armádních strojů

Do americké akce ve Venezuele, při které byl zadržen tamní autoritář Nicolás Maduro se svou manželkou, se zapojilo 150 strojů amerického letectva, námořnictva i námořní pěchoty. Krytí pro vrtulníky operující blíže nad zemí poskytovaly neviditelné stíhačky F-22 Raptor a F-35. Podporu zajišťovaly i letouny včasného varování E-2 Hawkeye nebo bombardér B-1B Lancer. Z vrtulníků se do operace zapojily bojové verze větších strojů MH-47, bitevní vrtulníky Apache, menší MH-6M zvané Little Bird nebo Černé jestřáby v různých variantách. Vojenskými stroji zapojenými do akce se zabývala Zóna ČT24.
před 19 hhodinami
Načítání...