Peníze jsou připravené pro všechny státy, ujistila v rozhovoru pro ČT předsedkyně Evropské komise

Nahrávám video
Sledujte: Exkluzivní rozhovor s předsedkyní Evropské komise
Zdroj: ČT24

Plán s názvem Příští generace EU představila ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V plánu je balík 750 miliard eur, které si ze dvou třetin chce EU půjčit, ručit za něj budou státy společně. V rozhovoru pro Českou televizi předsedkyně Komise uvedla, že peníze jsou připravené pro všechny státy, včetně Česka.

„V krizi, jako je tato, která ohrožuje jednotný trh, je moudré investovat do naší společné ekonomiky, protože víme, že tohle se mnohonásobně vrátí,“ řekla mimo jiné v rozhovoru pro Českou televizi předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Bruselský plán počítá se sedmi sty padesáti miliardami eur. Z toho devatenáct miliard je určených Česku. Tuzemské úřady ale říkají, že doteď žádné oficiální číslo neznají.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) také odmítá unijní klíč na rozdělování peněz. Nelíbí se mu, že by velkou roli měla hrát i nezaměstnanost v konkrétních zemích. Podle něj by tím unie sankcionovala členské státy, kterým se i v krizi podařilo udržet nízký počet lidí bez práce. Tedy také Česko.

Předsedkyně Komise nicméně českému premiérovi vzkazuje, že za minulý ekonomický úspěch Česko vděčí právě unijnímu trhu. „Úspěch, který jsme všichni v Evropské unii viděli, pochází z našeho hlavního zdroje prosperity a tím je společný trh,“ řekla.

„Ano, je velice důležité, že samotný zdravotní aspekt nebude jediným kritériem pro získání grantů. Ale také ekonomický aspekt – a všechny státy byly zasaženy ekonomickou krizí,“ řekla v rozhovoru pro ČT.

Nejvíc dostanou nejhůř postižené země. Itálie 173 miliard a Španělsko 140 miliard. Pro Česko bude k dispozici 19,2 miliardy eur, tedy přibližně půl bilionu korun.

Leyenová ale dodává, že poslední slovo stejně budou mít členské státy. Budou to premiéři včetně toho českého, kteří musí návrh schválit.

„Komise nebude sama, kde bode rozhodovat o grantech a půjčkách, ale ptát se budeme také členských států,“ ujistila. Společně by měli premiéři jednat už za tři týdny. Zatím není jasné, co se nakonec zrodí z jejich dohody.

Jourová: Krize ještě neskončila, důležité je jednat rychle

„Covid nám nevydal ještě poslední účet. Pořád jsme v krizi, potřebujeme ale začít zacelovat rány a dobře investovat. V balíku jsou také peníze na větší soběstačnost EU ve strategických věcech, jako jsou zásoby pro tento případ krize, protože na to jsme narazili, že byla naše slabina,“ uvedla ve čtvrtečních Událostech, komentářích ČT24 místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Podle ní jde ale o bezprecedentní situaci. „Nikdy v historii jsme nezažili tak obrovský pád ekonomiky za tak krátkou dobu. Je to situace, která vyžaduje rychlou finanční injekci, která pomůže všem,“ dodala.

„Predikce hovoří o tom, že když se tento plán podaří, mohla by se ekonomika začít zotavovat už příští rok,“ dodala místopředsedkyně Evropské komise Jourová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte jednal s Trumpem o vztazích v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Trump už dříve kritizoval nezapojení některých evropských zemí NATO do války USA a Izraele proti Íránu.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 11 hhodinami
Načítání...