Papež v Japonsku navštíví Hirošimu a Nagasaki. Setká se i s lidmi zasaženými havárií ve Fukušimě

Papež František přiletěl do Japonska, aby tam podobně jako v Thajsku, odkud přicestoval, povzbudil místní katolickou menšinu. Kromě Tokia navštíví i Hirošimu a Nagasaki, města zničená na konci druhé světové války jadernými útoky. Je to první návštěva hlavy katolické církve v Japonsku po 38 letech, naposledy tuto zemi jako první papež navštívil Jan Pavel II. v roce 1981.

Papež bude v Japonsku vyzývat ke globálnímu zákazu jaderných zbraní, což dělá opakovaně. Loni při své cestě do Chile vyjádřil obavy, že svět stojí na pokraji jaderné války. Novinářům tehdy na tiskové konferenci ukázal fotografii z Nagasaki, na které je zachycen chlapec, jak nese na zádech svého mrtvého mladšího bratra.

Japonsko je jedinou zemí světa, která se stala terčem jaderného útoku, když Spojené státy svrhly na konci druhé světové války atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. V Hirošimě 6. srpna 1945 na následky výbuchu zemřelo asi 140 tisíc lidí. Nagasaki potkal stejný osud 9. srpna, výbuch si celkem vyžádal více než 80 tisíc životů. O šest dnů později Japonsko kapitulovalo a ukončilo tím druhou světovou válku.

Hirošimu a Nagasaki má papež v plánu navštívit v neděli. Pomodlí se tam za oběti atomových bomb a také se sejde s přeživšími. Od dob, kdy jezuita František Xaver v roce 1549 poprvé přinesl na japonské souostroví křesťanství, je právě Nagasaki centrem katolicismu.

Na programu návštěvy Japonska má papež i schůzku s lidmi zasaženými havárií jaderné elektrárny Fukušima, kterou 11. března 2011 poškodilo zemětřesení a následná vlna tsunami. Úřady tehdy uzavřely oblast v dosahu 20 kilometrů od elektrárny a evakuovaly 160 tisíc lidí. Mnozí z nich se doposud nemohli vrátit do svých domovů.

Papež František po příletu do Tokia
Zdroj: Vatican Media/­Handout via REUTERS

Setkání s císařem

V pondělí se papež v Tokiu setká s premiérem Šinzóem Abem a také s císařem Naruhitem. Na stadionu v metropoli by měl odsloužit mši. Čeká se na to, zda na ní zmíní, že v Japonsku stále existuje trest smrti. Ten František zcela odmítá. Ve 127milionové zemi je katolíků 536 tisíc; hlavními náboženstvími v zemi jsou buddhismus a šintoismus.

Křesťané jsou ale poměrně silně zastoupeni mezi japonskou elitou, možná i díky soukromým křesťanským školám. Dva z bývalých japonských premiérů byli katolíci: Takaši Hara (1918-1921) a nynější ministr financí Taró Aso, který působil jako premiér v letech 2008 až 2009.

Zajímavostí je, že papež se chtěl do Japonska vydat v mládí jako misionář, nakonec se tohoto záměru ale musel vzdát kvůli operaci plic. V Japonsku hodlá mluvit i s potomky takzvaných skrytých křesťanů, kteří tajně uchovávali v zemi křesťanskou víru během staletí pronásledování až do zrušení zákazu vyznávání křesťanství v roce 1873.

V Thajsku, které je známé jako oblíbený cíl sexuálních turistů, odsoudil papež v minulých dnech vykořisťování žen a dětí a mluvil o těžkém osudu uprchlíků. V převážně buddhistické zemi také sloužil mše pro místní malou katolickou komunitu a sešel se s králem a premiérem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 27 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...