Pandemie ve světě: Slovensko má nejvíc nových nákaz za půl roku, New York posílá mimo službu neočkované zdravotníky

Slovensko zaznamenalo za úterý nejvyšší přírůstek nových případů koronavirové nákazy za posledního téměř půl roku. Skokový nárůst nově nakažených eviduje Polsko, Rusko hlásí druhý den po sobě rekordní počet úmrtí. V New Yorku postavili mimo službu stovky zdravotníků, kteří se nenaočkovali. Slovinsko ve středu zastavilo očkování vakcínou Johnson & Johnson, učinilo tak v reakci na úmrtí 20leté ženy, která se tímto preparátem nechala očkovat.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Laboratoře na pětimilionovém Slovensku zjistily 1459 nově infikovaných, informovalo ministerstvo zdravotnictví. Vyšší počet potvrzených nových případů měla země naposledy na začátku dubna po předchozí silné druhé vlně covidu-19. 

V nemocnicích je s covidem-19 nebo s podezřením na toto onemocnění hospitalizováno 531 lidí, z nichž téměř 85 procent nebylo očkováno. Počet hospitalizovaných s covidem-19 tak stoupl na nové maximum od konce května. Zároveň přibylo čtrnáct potvrzených úmrtí, což je nejvíce za jeden den od poloviny května. 

Slovenská vláda rozhodla, že v nejnižším stupni epidemického rizika podle národního protiepidemického systému, kterým se řídí i nastavení karanténních omezení, již nebude žádný okres. Naopak zhruba každý šestý ze 79 okresů se dostane do druhého nejvyššího rizikového stupně pětidílné škály.

Znamená to například výraznější omezení pro fungování provozů a konání hromadných akcí, a to hlavně pro případ, že podnikatelé či organizátoři umožní vstup nejen plně očkovaným zákazníkům.

Skokový nárůst nakažených v Polsku

Výrazně přibylo nakažených v Polsku. Tamní ministerstvo zdravotnictví informovalo o 1234 nově potvrzených případech. O týden dříve to bylo 882 nově nakažených, a tedy nyní počet případů vzrostl o 40 procent, upozornila TVN 24. Úřady evidují dalších 22 úmrtí pacientů s covidem-19.

Naposledy hlásily polské úřady více než dvanáct set nových případů 26. a 27. května. V úterý ministerstvo informovalo o 975 nových případech a o úmrtí 29 pacientů s covidem-19, uvedl list Gazeta Wyborcza a připomněl dřívější ministrova slova, že by vláda mohla zpřísnit opatření proti šíření infekce, pokud denní přírůstek nových případů překročí tisíc.

Rekordních 857 úmrtí pacientů s covidem-19 zaznamenalo během uplynulých 24 hodin Rusko. Je to denní maximum druhý den po sobě, o den dříve hlásil vládní krizový štáb 852 úmrtí.

Slovinsko po podezřelém úmrtí zastavilo očkování vakcínou Johnson & Johnson

Slovinsko ve středu zastavilo očkování vakcínou Johnson & Johnson proti covidu-19. Učinilo tak v reakci na úmrtí 20leté ženy, která se tímto preparátem nechala očkovat. Používání vakcíny je pozastaveno do vyjasnění okolností smrti, uvedl podle agentura STA ministr zdravotnictví Janez Poklukar. 

Žena ležela od pondělka v nemocnici, zemřela ve středu ráno v důsledku krevní sraženiny v mozku. Podle ošetřujícího lékaře z lublaňské univerzitní nemocnice Igora Riglera je velká pravděpodobnost, že zemřela kvůli předchozímu očkování vakcínou Johnson & Johnson. Podobné případy jsou známy i ze zahraničí. Lékař připomněl, že podle vědců nastávají v jednom případě ze 100 tisíc.

„Musím zdůraznit, že jsme dosud ve Slovinsku naočkovali 120 tisíc lidí vakcínou Janssen (od firmy Johnson & Johnson) a že výhody očkování převažují nad potenciálními riziky,“ řekl Poklukar s tím, že pouze za září zemřelo ve Slovinsku více než 100 lidí na covid-19. Podle něj se jedná ve Slovinsku o druhý známý případ komplikací po očkování vakcínou proti covidu-19.

V New Yorku jsou neočkovaní zdravotníci mimo službu

V americkém státě New York úřady postavily mimo službu stovky zdravotníků a dalších zaměstnanců ve zdravotnictví, kteří se nenechali proti nemoci covid-19 naočkovat, uvedla televize CNN. Ve státě platí povinnost, že zaměstnanci ve zdravotnictví musejí mít od pondělí alespoň jednu dávku vakcíny. Zaměstnancům, kteří byli posláni na nucenou dovolenou, hrozí ztráta místa.

Podle úřadu guvernérky tohoto státu má alespoň jednu dávku vakcíny přes devadesát procent personálu v nemocnicích a pečovatelských domech. Proočkovanost je mírně nižší mezi zaměstnanci dalších zdravotnických zařízení pro dospělé.

Postavení mimo službu stovek zdravotníků zvýšilo obavy z negativních dopadů na kvalitu péče. Stát New York tak přijal opatření, díky kterému budou moci na jeho území pracovat bez zbytečných administrativních průtahů a poplatků také zdravotníci z jiných amerických států.

Šéf sítě veřejných nemocnic Mitchell Katz CNN řekl, že zařízení fungují v plném režimu a netrpí nedostatkem personálu. V nemocnicích spadajících pod tuto organizaci se nechalo naočkovat 91 procent personálu. Proočkovanost je obvykle vyšší mezi lékaři a zdravotními sestrami.

V USA zavádí povinné očkování nebo testování vláda i soukromý sektor. Vláda oznámila povinné očkování nebo testování ve firmách se stem a více zaměstnanci, povinné očkování zavedla i pro zaměstnance a spolupracovníky federálních agentur a úřadů. Očkování po svých zaměstnancích vyžaduje stále více soukromých firem, například technologičtí giganti Facebook, Google či Microsoft.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 6 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 29 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 38 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...