Pandemie ve světě: Slovensko má nejvíc nových nákaz za půl roku, New York posílá mimo službu neočkované zdravotníky

Slovensko zaznamenalo za úterý nejvyšší přírůstek nových případů koronavirové nákazy za posledního téměř půl roku. Skokový nárůst nově nakažených eviduje Polsko, Rusko hlásí druhý den po sobě rekordní počet úmrtí. V New Yorku postavili mimo službu stovky zdravotníků, kteří se nenaočkovali. Slovinsko ve středu zastavilo očkování vakcínou Johnson & Johnson, učinilo tak v reakci na úmrtí 20leté ženy, která se tímto preparátem nechala očkovat.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Laboratoře na pětimilionovém Slovensku zjistily 1459 nově infikovaných, informovalo ministerstvo zdravotnictví. Vyšší počet potvrzených nových případů měla země naposledy na začátku dubna po předchozí silné druhé vlně covidu-19. 

V nemocnicích je s covidem-19 nebo s podezřením na toto onemocnění hospitalizováno 531 lidí, z nichž téměř 85 procent nebylo očkováno. Počet hospitalizovaných s covidem-19 tak stoupl na nové maximum od konce května. Zároveň přibylo čtrnáct potvrzených úmrtí, což je nejvíce za jeden den od poloviny května. 

Slovenská vláda rozhodla, že v nejnižším stupni epidemického rizika podle národního protiepidemického systému, kterým se řídí i nastavení karanténních omezení, již nebude žádný okres. Naopak zhruba každý šestý ze 79 okresů se dostane do druhého nejvyššího rizikového stupně pětidílné škály.

Znamená to například výraznější omezení pro fungování provozů a konání hromadných akcí, a to hlavně pro případ, že podnikatelé či organizátoři umožní vstup nejen plně očkovaným zákazníkům.

Skokový nárůst nakažených v Polsku

Výrazně přibylo nakažených v Polsku. Tamní ministerstvo zdravotnictví informovalo o 1234 nově potvrzených případech. O týden dříve to bylo 882 nově nakažených, a tedy nyní počet případů vzrostl o 40 procent, upozornila TVN 24. Úřady evidují dalších 22 úmrtí pacientů s covidem-19.

Naposledy hlásily polské úřady více než dvanáct set nových případů 26. a 27. května. V úterý ministerstvo informovalo o 975 nových případech a o úmrtí 29 pacientů s covidem-19, uvedl list Gazeta Wyborcza a připomněl dřívější ministrova slova, že by vláda mohla zpřísnit opatření proti šíření infekce, pokud denní přírůstek nových případů překročí tisíc.

Rekordních 857 úmrtí pacientů s covidem-19 zaznamenalo během uplynulých 24 hodin Rusko. Je to denní maximum druhý den po sobě, o den dříve hlásil vládní krizový štáb 852 úmrtí.

Slovinsko po podezřelém úmrtí zastavilo očkování vakcínou Johnson & Johnson

Slovinsko ve středu zastavilo očkování vakcínou Johnson & Johnson proti covidu-19. Učinilo tak v reakci na úmrtí 20leté ženy, která se tímto preparátem nechala očkovat. Používání vakcíny je pozastaveno do vyjasnění okolností smrti, uvedl podle agentura STA ministr zdravotnictví Janez Poklukar. 

Žena ležela od pondělka v nemocnici, zemřela ve středu ráno v důsledku krevní sraženiny v mozku. Podle ošetřujícího lékaře z lublaňské univerzitní nemocnice Igora Riglera je velká pravděpodobnost, že zemřela kvůli předchozímu očkování vakcínou Johnson & Johnson. Podobné případy jsou známy i ze zahraničí. Lékař připomněl, že podle vědců nastávají v jednom případě ze 100 tisíc.

„Musím zdůraznit, že jsme dosud ve Slovinsku naočkovali 120 tisíc lidí vakcínou Janssen (od firmy Johnson & Johnson) a že výhody očkování převažují nad potenciálními riziky,“ řekl Poklukar s tím, že pouze za září zemřelo ve Slovinsku více než 100 lidí na covid-19. Podle něj se jedná ve Slovinsku o druhý známý případ komplikací po očkování vakcínou proti covidu-19.

V New Yorku jsou neočkovaní zdravotníci mimo službu

V americkém státě New York úřady postavily mimo službu stovky zdravotníků a dalších zaměstnanců ve zdravotnictví, kteří se nenechali proti nemoci covid-19 naočkovat, uvedla televize CNN. Ve státě platí povinnost, že zaměstnanci ve zdravotnictví musejí mít od pondělí alespoň jednu dávku vakcíny. Zaměstnancům, kteří byli posláni na nucenou dovolenou, hrozí ztráta místa.

Podle úřadu guvernérky tohoto státu má alespoň jednu dávku vakcíny přes devadesát procent personálu v nemocnicích a pečovatelských domech. Proočkovanost je mírně nižší mezi zaměstnanci dalších zdravotnických zařízení pro dospělé.

Postavení mimo službu stovek zdravotníků zvýšilo obavy z negativních dopadů na kvalitu péče. Stát New York tak přijal opatření, díky kterému budou moci na jeho území pracovat bez zbytečných administrativních průtahů a poplatků také zdravotníci z jiných amerických států.

Šéf sítě veřejných nemocnic Mitchell Katz CNN řekl, že zařízení fungují v plném režimu a netrpí nedostatkem personálu. V nemocnicích spadajících pod tuto organizaci se nechalo naočkovat 91 procent personálu. Proočkovanost je obvykle vyšší mezi lékaři a zdravotními sestrami.

V USA zavádí povinné očkování nebo testování vláda i soukromý sektor. Vláda oznámila povinné očkování nebo testování ve firmách se stem a více zaměstnanci, povinné očkování zavedla i pro zaměstnance a spolupracovníky federálních agentur a úřadů. Očkování po svých zaměstnancích vyžaduje stále více soukromých firem, například technologičtí giganti Facebook, Google či Microsoft.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
Právě teď

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí šestnáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled