Pandemie ve světě: Slovensko či Rakousko přitvrzují, Německo odvolalo velikonoční uzávěru

Slovenská vláda zpřísnila zákaz vycházení, bude se vztahovat i na pobyt v přírodě nebo sport. Zpřísňuje i Belgie a východ Rakouska. Naopak v Německu se plánovaná velikonoční uzávěra ruší. Kancléřka Angela Merkelová se omluvila za zmatek, odpovědnost za něj vzala na sebe. EU rozhodla, že umožní omezit vývoz vakcín.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Pobyt v přírodě nebo individuální sport venku už na Slovensku nebude povolen večer po 20:00 a částečně v noci, kdy obecně platí zákaz vycházení. Na zmíněné aktivity se dosud vztahovala výjimka. Nově také nebude možné cestovat na rekreaci do zahraničí ani v době mezi 01:00 až 05:00, kdy země zákaz vycházení neuplatňuje.

Výrazně omezit volný pohyb lidí umožnilo vládě zavedení nouzového stavu, který platí od loňského října a který kabinet naposledy prodloužil do 28. dubna. Prodloužení už napadla u ústavního soudu opozice. Generální prokurátor pak navrhl ústavním soudcům, aby zrušili rozhodnutí vlády o zákazu vycházení.

Epidemická situace na Slovensku se sice zlepšuje, podle úřadů ale vysoký počet hospitalizovaných brání uvolňovat karanténní omezení.

Belgie zavírá obchody

Opatření zpřísní od páteční půlnoci i Belgie. Na čtyři týdny zavře obchody, školy či kadeřnictví a dál omezí setkávání mezi lidmi. Zákazníci se však například do obchodů s oblečením budou moci objednat. Venku se budou moci s nasazenými rouškami setkávat nanejvýš čtyři lidé místo deseti, jak povolovala stávající opatření. 

V platnosti zůstane i zákaz nočního vycházení a to ve stávající podobě pro obyvatele Bruselu od desíti večer, ve zbytku země od půlnoci. Lidé budou moci i nadále cestovat po celé Belgii. Od pondělí také čeká distanční výuka žáky a studenty, školy se znovu otevřou až v pondělí 19. dubna. Školky zůstanou otevřené.

Rakouské zpřísnění se dotkne i pendlerů

Přitvrzuje i Rakousko. Ve Vídni, Dolních Rakousech a Burgenlandu přes Velikonoce budou muset zavřít všechny obchody kromě těch s nutným zbožím. Východ země je více zasažen a ve větší míře se tam rovněž vyskytuje britská varianta viru. Spolkový ministr zdravotnictví Rudolf Anschober prohlásil, že místním jednotkám intenzivní péče hrozí kolaps.

V trojici spolkových zemí se rozšíří i povinnost nošení roušek. Úřady také prodlouží týdenní školní prázdniny na 14 dní, v některých případech se tam výuka v druhém nastaveném týdnu povede distančně.

Přísnější opatření budou platit například i pro české pendlery. Ti se na začátku dubna na rakouských hranicích budou muset prokázat negativním testem na koronavirus dvakrát za týden. Dosud to stačilo jednou týdně. Kromě toho mají být zejména na hranicích s Českem, Slovenskem a Maďarskem posíleny kontroly, informovala agentura APA.

Britský premiér Boris Johnson mezitím nevyloučil, že vstup do některých hospod byl mohl být podmíněn předložením vakcinačního certifikátu. Spojené království by podle něj také mohlo ještě zpřísnit cesty z Francie, včetně příjezdů autodopravců. 

V Británii dostalo do nynějška první dávku vakcíny podle oficiálních statistik více než 28,5 milionu lidí což je nejvíc v Evropě. Přes 2,5 milionu Britů dostalo i druhou dávku. V zemi, která má zhruba 67 milionů obyvatel, tak sílí volání po rychlejším otevírání ekonomiky.

Německo: omluva za zmatek i přiznání chyby

Přísnou a celoplošnou uzávěru plánovalo přes Velikonoce sousední Německo. Původně se na tom dohodla kancléřka Angela Merkelová se zemskými premiéry, podle kritiků ale nebyla uzávěra bez souhlasu parlamentu uskutečnitelná.

Kancléřka proto nakonec chystané opatření zrušila. Omluvila se za nejistotu, kterou způsobila. „Tato chyba je jen a pouze mou chybou, neboť v konečném důsledku nesu hlavní odpovědnost já sama,“ řekla Merkelová, které se od poslanců dostalo potlesku.

Později během dne pak mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová uvedla, že kabinet zvažuje  dočasné znemožnění cestování na dovolené do zahraničí. Další opatření proti cestám do zahraničí si přeje i bavorský premiér Markus Söder, informovala agentura DPA.

Kritika Erdogana za stranický sjezd

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan čelí kritice za to, že jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) ve středu uspořádala sjezd za účasti tisíců členů a příznivců. Turecko přitom v posledních dnech zaznamenává citelný nárůst nových případů koronaviru, uvedla agentura AP. Záběry ukázaly, že mnoho delegátů nedodržovalo povinné rozestupy či nemělo nasazené roušky. Podle pořadatelů akce byli ale účastníci testováni.

Například podle opozičního poslance Murata Emira byly snímky ze sjezdu AKP v Ankaře hanebné a neuctivé vůči zdravotníkům, kteří v nemocnicích musí kvůli epidemii ošetřovat více pacientů. Turecký prezident byl v poslední době kritizován také za stranické mítinky, které jeho strana pořádala mimo hlavní město.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 15 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 3 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 4 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled