Pandemie ve světě: Německo zařadilo Slovensko mezi země s vysokým rizikem, USA jsou o krok blíže k očkování pro děti

Pandemie covidu-19 v řadě evropských zemí nadále sílí. Od neděle zařazuje Německo na seznam epidemicky vysoce rizikových zemí Slovensko. Neočkovaní slovenští občané budou muset při příjezdu podstoupit test a nastoupit do karantény. Situace na Slovensku se dál zhoršuje. Denní maxima pak opět zaznamenaly Ukrajina i Rusko. Světová zdravotnická organizace (WHO) apeluje, aby v zimě zůstaly evropské školy otevřené, ovšem při zachování dostatečných opatření. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v pátek také schválil mimořádné použití vakcíny od firem Pfizer/BioNTech pro děti mezi pěti a jedenácti lety.

On-line přenos

Koronavirus - říjen

  • 16:03

    Němečtí politici vyzývají, aby se uskutečnila schůzka, na které by zástupci jednotlivých spolkových zemí a spolkové vlády hledali řešení, jak před příchodem zimy naočkovat více lidí posilovací dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 15:49

    Rakousko hlásí na 5700 nakažených za den. Za týden přibylo 362 nakažených na sto tisíc obyvatel.

  • 14:01
    Česko

    Zákaz návštěv se kromě jičínské nemocnice týká i podřízené nemocnice v Novém Bydžově.

Tempo šíření covidu-19 v Německu v posledních týdnech zrychlilo. Za poslední den v zemi přibylo podle Institutu Roberta Kocha 24 668 infikovaných a dalších 121 nakažených zemřelo. Počet infikovaných na sto tisíc obyvatel za sedm dní dosáhl hodnoty 139,2. 

Německo s účinností od neděle 31. října zařadilo Slovensko na seznam epidemicky vysoce rizikových zemí. To znamená cestovní komplikace především pro neočkované Slováky, kteří po příjezdu do Německa musí nehledě na test nastoupit do desetidenní karantény. Tu je možné zkrátit po pěti dnech dalším testem. Ze seznamu naopak vypadly Izrael a palestinská území.

Pro očkované a vyléčené bude při cestách ze Slovenska do Německa jedinou změnou povinnost vyplnit digitální vstupní formulář. Desetidenní karanténu je možné po pěti dnech předčasně ukončit negativním testem.

Děti mladší dvanácti let, pro které očkování zatím není dostupné, žádný test předkládat nemusí, jejich karanténa je automaticky stanovena na pět dní. Izolace ani vstupní formulář ale není vyžadován od těch, kteří Německem jenom projíždějí, případně kteří vysoce rizikovou oblastí bez zastavení projeli.

Stav epidemie v Německu skončí na konci listopadu, omezení zůstanou

Stav epidemie celostátního významu vyhlášený kvůli pandemii nemoci covid-19 v Německu oficiálně skončí 25. listopadu, omezení mají ale kvůli zákonu o potírání infekcí platit dál. 

Na konec omezení si lidé musí počkat do konce března 2022, ale i toto datum je podmíněno tím, že koronavirus, který je původcem covidu-19, nedozná žádných nebezpečných mutačních změn.

„Zavřené školy, lockdowny a zákazy vycházení už za nás nebudou,“ prohlásil tento týden na tiskové konferenci místopředseda nejsilnější poslanecké frakce sociálních demokratů (SPD) Dirk Wiese. 

V září se na Slovensku po zhoršení epidemické situace zastavil pokles úmrtí

Ve slovenských nemocnicích stoupá počet hospitalizovaných v souvislosti s koronavirovou nákazou. S potvrzeným covidem-19 nebo s podezřením na toto onemocnění bylo ve čtvrtek v nemocnicích 1421 osob, tedy nejvíce od letošního dubna. 

Tempo šíření koronaviru na Slovensku výrazně zrychluje od září, epidemická situace se dále zhoršila v říjnu. Tento týden ve středu laboratoře v zemi potvrdily 4981 nových případů nákazy, což byl druhý nejvyšší přírůstek od loňského propuknutí epidemie. Ve čtvrtek přibylo dalších 4587 infikovaných.

Navzdory rychlejšímu šíření nákazy a zpřísňování protiepidemických opatření v zemi nadále jen pomalu postupuje očkování proti covidu-19. Slovensko se v EU řadí ke státům s nejnižším podílem naočkovaných obyvatel.

„Zvýšil se ukazatel nadúmrtnosti, která je ovšem stále druhá nejnižší v tomto roce. V červenci byla na úrovni 1,5 procenta a v srpnu dokonce poprvé od června 2020 zemřelo méně lidí, než byl pětiletý průměr,“ uvedla ředitelka odboru statistiky obyvatelstva slovenského statistického úřadu Zuzana Podmanická k demografickému vývoji v září. 

Celkově nemoci covid-19 dosud na pětimilionovém Slovensku podle aktuálních údajů národního centra zdravotnických informací podlehlo třináct tisíc lidí.

Čísla stoupaji v Rusku, Polsku a Maďarsku i na Ukrajině

Rusko za uplynulý den registrovalo 1163 mrtvých a 39 849 nakažených. Kvůli rychlému šíření koronavirové nákazy bude v prvním listopadovém týdnu v celé zemi pracovní volno. V Moskvě platí částečný lockdown už od čtvrtka. Jsou zavřené školy a otevřené zůstávají pouze obchody s nezbytnými věcmi.

Ukrajina zaznamenala za posledních 24 hodin rekordních 26 870 nových případů nákazy koronavirem a 648 souvisejících úmrtí. Na Ukrajině, kde žije asi 44 milionů obyvatel, je plně naočkovaných pouze šestnáct procent občanů. Vláda nařídila povinné očkování vybraným státním zaměstnancům a kyjevský starosta Vitalij Klyčko hodlá požadovat úplnou imunizaci zaměstnanců restaurací, tělocvičen, obchodů a zábavních podniků.

Čtvrtá vlna epidemie covidu-19 dál sílí i v Polsku a Maďarsku, obě země za posledních 24 hodin zaznamenaly nejvyšší přírůstky za poslední zhruba půlrok. Polsko registrovalo 9387 nových případů nákazy, vláda proto usiluje o navýšení kapacit v nemocnicích a chce zdvojnásobit počet takzvaných covidových lůžek na 20 tisíc. V Maďarsku přibylo 4041 infikovaných. Maďarská vláda od příštího týdne zavede povinné nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy, začne vyžadovat očkování od pracovníků státních institucí a umožní soukromým společnostem nařizovat vakcinaci svým zaměstnancům.

Školy v Evropě by měly být otevřené, apeluje WHO

Evropská pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) v pátek uvedla, že školy v Evropě by měly v zimě zůstat otevřené, ale měla by se v nich dodržovat opatření bránící šíření koronaviru. 

Zavření škol přitom označila až za krajní možnost. Evropský region jako jediný již čtyři týdny po sobě hlásí nárůst počtu nových případů koronavirové nákazy. Ve třetím říjnovém týdnu přitom na Evropu podle WHO připadalo 57 procent nově potvrzených případů koronavirového výskytu ve světě.

Pětačtyřicet evropských států doporučilo školám, aby zachovaly prezenční výuku a dodržovaly protikoronavirová opatření. V dalších zemích se školy uzavřely úplně nebo částečně v rámci okresů či jiných regionů.

WHO nicméně nyní uvedla, že při zavádění restrikcí, které mají bránit šíření koronaviru, by se školy měly zavírat jako poslední a otevírat jako první. Zároveň zdůraznila, že je nutné ve školách dodržovat opatření proti šíření infekce.

„Loni rozsáhlé zavírání škol přerušilo výuku milionů dětí a dospívajících a způsobilo více škody než užitku, a to zejména s ohledem na duševní a sociální pohodu dětí. Nemůžeme opakovat stejné chyby,“ poznamenal šéf evropské sekce WHO Hans Kluge.

Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválil očkování dětí

Lékaři v USA mají podle úřadu pro kontrolu léčiv FDA v případě věkové skupiny pět až jedenáct let podávat v rozmezí tří týdnů dvě dávky, které budou obsahovat třetinu účinné látky oproti dávkám určeným pro dospělé a dospívající. Očkování dětí proti covidu v této věkové skupině ještě musí dát finální zelenou americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), které svoje doporučení zveřejní v úterý, píše agentura AP.

Dětem hrozí menší riziko těžkého průběhu onemocnění nebo úmrtí po nákaze koronavirem, virus nicméně i tak tuto věkovou skupinu v USA poměrně silně zasáhl. Podle FDA bylo od začátku pandemie do amerických nemocnic přijato kolem 8300 dětí mezi pěti a jedenácti lety, z nichž asi třetina vyžadovala intenzivní péči. Téměř sto dětí po nákaze zemřelo.

„S touto vakcínou budou děti moci znovu dělat lepší věci než být zavřené doma, dálkově se vzdělávat a nemoci se vídat se svými kamarády,“ řekla lékařka Kawsar Talaatová z Univerzity Johnse Hopkinse. „Vakcína je ochrání a zároveň ochrání naše komunity,“ dodala.

Pfizer provedl studii na 2268 školácích, podle níž vakcína předchází symptomatickému covidu u dětí v jednadevadesáti procentech případů. Firma rovněž uvedla, že nezaznamenala žádné vážné vedlejší účinky, jen menší komplikace jako bolest v místě vpichu či krátkodobě zvýšenou teplotu, stejně jako u dospívajících a dospělých.

Studie však podle některých expertů nebyla dostatečně velká na to, aby zachytila případné velmi vzácné vedlejší účinky jako například zánět srdečního svalu, který se občas vyskytuje po podání obvykle druhé dávky mladým a dospívajícím mužům. Podle AP zatím není jasné, zda se podobné problémy objeví i u mladších dětí po slabší dávce.

Evropský regulátor EMA se začal povolením očkování látkou firem Pfizer/BioNTech u dětí mezi pěti a jedenácti lety zabývat 18. října. Pokud by nasazení preparátu v této věkové skupině doporučil, měla by ještě finální slovo Evropská komise, která se však obvykle řídí doporučením odborníků. 

Masivní očkování v JAR

Jihoafrická republika (JAR) zřídí tisíc očkovacích míst poblíž volebních místností, aby zvýšila proočkovanost. Zemi v pondělí 1. listopadu čekají komunální volby. 

Proti nemoci covid-19 je plně očkováno pouze třicet procent dospělých, přestože je JAR nejvíce zasaženým státem na africkém kontinentu. Vláda se původně pokusila volby odložit, ústavní soud nicméně rozhodl, že se musí konat 1. listopadu.

V blízkosti některých ze zhruba třiadvaceti tisíc volebních místností proto vybuduje asi tisícovku očkovacích center. „Doufáme, že tato zařízení umožní těm, kteří přijdou hlasovat, aby se zároveň nechali naočkovat,“ řekl ministr zdravotnictví Joe Phaahla.

V zemi se od začátku pandemie potvrdilo více než 2,9 milionu případů nákazy a přes 89 tisíc. Tamní vláda doufá, že do konce listopadu zvládne naočkovat alespoň 40 procent dospělých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...