Pandemie ve světě: Evropské země kvůli nákaze zpřísňují opatření, Rakousko zahajuje uzávěru

Nahrávám video
Události ČT: V Rakousku začal lockdown
Zdroj: ČT24

Řada evropských zemí kvůli stále rychlejšímu šíření nákazy koronavirem podstatně zpřísní restrikce. Rakousko zahájilo uzávěru, během které smějí lidé opouštět domov jen v nejnutnějších případech, a uzavře se pro turisty. Sasko zavírá bary, kluby a ruší vánoční trhy, Slovensko a Řecko výrazně ztíží život neočkovaným. Vakcíny proti covidu pro děti by měly státy Evropské unie dostat 20. prosince. Premiéři Nizozemska a Belgie odsoudili víkendové protesty proti opatřením, které v obou zemích probíhaly.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

Asi nejrazantnější postup proti pandemii zvolilo Rakousko, které k celostátní uzávěře (lockdownu) sáhlo v této vlně jako první země EU. Uzávěra potrvá nejméně deset dní, nejpozději má skončit za tři týdny.

Od pondělí smějí lidé opouštět domov jen v nutných případech –⁠ kvůli cestě do práce, do školy, na nákupy nebo kvůli zdravotním procházkám. Zavřely se restaurace, hotely, většina obchodů a všechny akce s větším počtem účastníků se ruší.

Těsně zákazu unikly lyžařské vleky a lanovky. Jezdí dál pro očkované Rakušany, kteří se ale nemůžou ubytovat v hotelu. Turistům ze zahraničí se země uzavřela úplně.

První den celostátního lockdownu nevyprázdnil ulice natolik jako první uzávěra, kterou vláda zavedla před rokem na jaře, píše deník Kurier. Podle něj se například ve Vídni opatření nijak nepromítla do obsazenosti veřejné dopravy a i v ulicích rakouské metropole bylo dopoledne dost lidí, i když ne tolik, kolik by pro tento předvánoční čas bylo obvyklé.

Kurier ve vídeňských ulicích oslovil několik lidí, kteří podle něj pro novou uzávěru většinou měli pochopení. „Pro obchodníky to určitě veselé není, ale zřejmě je to nutné. To, že se tomu dalo předejít, je druhá věc,“ řekl muž v jedné z lékáren. „Doufala jsem, že lockdown zavedou, v této situaci si nedovedu představit jiné opatření,“ citoval Kurier lékařku, podle níž měla být uzávěra zavedena už mnohem dříve.

Výrazné zpřísnění v Sasku

Velká omezení čekají i obyvatele německé spolkové země Sasko, která sousedí s Českem. Ruší se tam vánoční trhy, zavírají kluby, bary a také kulturní a sportovní zařízení. Neočkovaní s výjimkou supermarketů a drogerií nebudou smět do obchodů a restaurací.

V okresech, kde sedmidenní průměr nových případů na 100 tisíc obyvatel přesáhne tisícovku, nebudou smět neočkovaní od 22:00 do 06:00 následujícího dne vycházet z domova bez pádného důvodu. Lidem bez očkování se ztíží přístup do vnitřních veřejných prostor i ve Šlesvicku-Holštýnsku.

Vakcíny proti covidu pro děti dostanou státy Evropské unie 20. prosince, oznámil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn, podle kterého má Německo do konce roku dostupných padesát milionů dávek očkování od firem Pfizer a Moderna. Zároveň prý s výrobci jedná o možném navýšení dodávek od příštího týdne.

V Německu s 83 miliony obyvatel žije 4,5 milionu dětí ve věku pět až jedenáct let. „Německo naráz dostane 2,4 milionu dávek, což prozatím velkou část potřeby pokryje,“ dodal.

Omezení pro neočkované na Slovensku a v Řecku

Neočkovaným se zúží volnočasové možnosti také na Slovensku a v Řecku. V Řecku je nově pro návštěvu kin, divadel, muzeí nebo vnitřních sportovišť nutný doklad o očkování nebo zotavení z covidu-19, negativní test na koronavirus už nestačí. Na Slovensku vláda rozhodla o tom, že lidé bez vakcinace nebo dokladu o prodělané nemoci covid-19 nebudou moci navštěvovat například nákupní centra a ani některé typy prodejen. 

Prokuratura v italském Bolzanu se zabývá soukromými večírky, které lidé údajně navštěvují, aby se dobrovolně nakazili koronavirem. O fenoménu informovaly lékařské úřady v Jižním Tyrolsku, kde se těchto akcí podle nich účastní hlavně mladí lidé. Několik účastníků již skončilo v nemocnici a na jednotce intenzivní péče, uvedla stanice Sky.

Podle lékařů se lidé chtějí nakazit koronavirem, aby získali protilátky a potvrzení do covidového certifikátu. To je možné dostat po dobu do 180 dní od uzdravení z nemoci. Dalšími možnostmi je se nechat naočkovat či mít negativní test. Covidový certifikát je v Itálii nezbytný například pro vstup na pracoviště, do barů či posiloven. 

Víkendové protesty v Nizozemsku a Belgii

Premiér Nizozemska Mark Rutte a jeho belgický protějšek Alexander De Croo v pondělí kritizovali průběh víkendových demonstrací proti covidovým restrikcím, které v několika městech provázely výtržnosti a střety s policií. Rutte hovořil o „čirém násilí“, které nemá nic společného s běžným protestem. Účastníky nepokojů označil za idioty.

„Uvědomuji si, že ve společnosti je silné napětí, protože se tak dlouho potýkáme se všemi koronavirovými útrapami,“ řekl nizozemský premiér a dodal, že bude vždy hájit možnost demonstrovat. „Co ale nikdy nepřijmu, je to, aby idioti používali čiré násilí proti lidem, kteří jsou tady každý den před vámi a přede mnou, aby zajistili bezpečnost v zemi, pod záminkou toho, že jsou nespokojení,“ pokračoval v rozhovoru se zpravodajskou společností RTL.

Nepokoje v Nizozemsku vypukly poté, co vláda zavedla „částečný lockdown“ a nařídila mimo jiné zkrácení otevírací doby obchodů a restaurací. Násilnosti začaly v pátek večer v Rotterdamu a pokračovaly v sobotu a neděli v Haagu nebo Groningenu. Demonstranti zapalovali ohně a útočili na policisty kamením a dalšími předměty, v Haagu při sobotních střetech pět strážců zákona utrpělo zranění. Počet zatčených v této souvislosti překročil 140, informovala agentura AFP s odkazem na policii a lokální média.

„Lidé, kteří jsou nespokojení s vládními opatřeními se mohou rozdělit do tří skupin. Jednak jsou to ti, kteří tradičně podporují občanské svobody, Nizozemsko je velmi liberální země. Potom jsou tam lidé, kteří odmítají očkování a jako poslední jsou to jedinci, kteří se do ulic přišli takříkajíc vyřádit a ti převážně stojí za víkendovými protesty,“ komentovala situaci velvyslankyně Česka v Nizozemsku Kateřina Seuqensová.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rostoucí odpor vůči opatřením v Nizozemsku
Zdroj: ČT24

Podle ní poslední skupinu tvoří ultras některých fotbalových klubů a spouštěčem se pro ně stala také možnost zákazu vstupu fanoušků na sportovní utkání a zákaz zábavní pyrotechniky během silvestrovských oslav, který minulý týden oznámila nizozemská vláda. 

Obě západoevropské země v posledních dnech zpřísňují restrikce ve světle dramatického rozmachu nákazy, který je zařadil mezi země s největším výskytem nových infekcí na celém světě. Belgie, která má necelých 12 milionů obyvatel, v posledním týdnu registrovala skoro 14 tisíc nakažených denně, více než sedmnáctimilionové Nizozemsko pak přes 20 tisíc infekcí na den. V obou zemích absolvovalo očkování proti covidu-19 přes sedmdesát procent populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...