Pandemie ve světě: Britský úřad brání vakcínu AstraZeneca, dalších osm evropských zemí pozastavilo její používání

Dostupné důkazy nenaznačují souvislost mezi vakcínou proti covidu-19 od firmy AstraZeneca a případy krevních sraženin u některých naočkovaných, míní britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA). I přesto se Německo v pondělí z obezřetnosti pozastavilo očkování touto látkou. Následovala i Francie, Itálie, Španělsko, Slovinsko, Portugalsko, Kypr a Lucembursko.

Prohlášení britského lékového úřadu k vakcíně AstraZenecy reaguje na rozhodnutí některých evropských zemí pozastavit očkování touto látkou kvůli obavám ze závažného nežádoucího účinku v podobě krevních sraženin. V posledních dnech takto kvůli několika podezřelým úmrtím postupovaly Dánsko, Bulharsko, Norsko, Irsko i Nizozemsko.

V pondělí vakcinaci pozastavilo z obezřetnosti i Německo s odkazem na doporučení Institutu Paula Ehrlicha (PEI), který v zemi působí jako regulátor v oblasti očkovacích látek a který doporučil další zkoumání účinků látky.

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn řekl, že postup Německa je preventivní a že očekává rozhodnutí Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) o vakcíně ještě tento týden. Evropský lékový regulátor svolal mimořádnou schůzi na čtvrtek, poté vydá své stanovisko k vakcíně AstraZeneca.

„Očkování pozastavujeme, abychom se ujistili o bezpečnosti,“ zdůraznil Spahn. Dodal, že rozhodnutí není politické, vychází z odborných doporučení a cílem prověrky je posílení důvěry v přípravek. Uvedl, že zaznamenáno bylo sedm podezřelých případů mozkové žilní trombózy, které je nyní nutné objasnit.

Spahn v prohlášení také vyzval ty, kteří se čtyři dny po očkování vakcínou AstraZeneca necítí dobře, aby se obrátili na lékaře.

Následně se k Německu přidaly i Francie, Itálie, Španělsko, Slovinsko, Portugalsko, Kypr a Lucembursko. Rozhodnutí Francie oznámil prezident Emmanuel Macron po setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem. Jedná se podle něj o „preventivní opatření“ a existuje naděje, že očkování bude zase záhy obnoveno po kladném stanovisku EMA. Pozastavení zatím platí do úterního odpoledne.

Italský region Piemont na severozápadě země pak už stáhl z oběhu téměř 400 tisíc dávek této vakcíny kvůli nedělnímu úmrtí sedmapadesátiletého muže po jejím podání. Celkem už eviduje Itálie šest úmrtí, u nichž vyšetřuje, zda souvisela s podáním vakcíny od britsko-švédské firmy.

Španělská vláda oznámila, že očkování vakcínou od firmy AstraZeneca pozastavuje zatím na dva týdny. Ministryně zdravotnictví Carolina Dariasová rozhodnutí vyhlásila po mimořádné on-line schůzce se zástupci autonomních regionů, z nichž některé už předtím pozastavily očkování jednou ze šarží této vakcíny.

Vakcína nemusí být příčinou

„Zprávy pečlivě analyzujeme, ale vzhledem k velkému množství podaných dávek a frekvenci, s jakou se mohou krevní sraženiny vyskytovat přirozeně, dostupné důkazy nenasvědčují tomu, že příčinou je vakcína,“ citoval zpravodajský web BBC Phila Bryana, který v MHRA vede oddělení pro bezpečnost vakcín, podle nějž by lidé „stále měli jít a nechat se proti covidu-19 naočkovat, jakmile o to budou požádáni“.

Podle firmy AstraZeneca byla její očkovací látka v Evropské unii a Británii podána sedmnácti milionům osob, přičemž analýza údajů o dosavadním průběhu očkování nepřinesla žádné důkazy o zvýšeném riziku tvorby krevních sraženin. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) evidovala k 10. březnu jen třicet případů zmíněného problému mezi naočkovanými a uvedla, že „počet tromboembolických událostí“ v této skupině „není vyšší než počet pozorovaný v populaci obecně“.

I podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zatím „příčinný vztah“ mezi vakcínou a tvorbou krevních sraženin nebyl prokázán. Podle publicistického webu Quartz někteří odborníci poznamenávají, že sraženiny bývají průvodním jevem nemoci covid-19 a problémy tak spíše než vakcína mohlo způsobit samotné onemocnění, před kterým má chránit.

„Problém se spontánními zprávami o možných špatných reakcích na vakcínu je v tom, že je nesmírně těžké odlišit příčinný efekt od náhody. Obzvláště to platí, když víme, že nemoc covid-19 je velmi silně spojená s tvorbou krevních sraženin a objevily se stovky, ne-li mnoho tisíc úmrtí způsobených krevními sraženinami vyplývajícími z covidu-19,“ uvedl pro web Science Media Centre profesor Stephen Evans z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine.

Do saských škol se vrací další žáci, rozvolňovat začíná Portugalsko

V Sasku pokračuje otevírání škol, nyní se do lavic vracejí žáci vyšších stupňů. Již dříve se v této německé spolkové zemi otevřely nižší stupně základních škol. Návrat do školních lavic ovšem není plošný a bez prezenční výuky se nejméně do Velikonoc musejí obejít děti v okrese Vogtland u hranic s Karlovarským krajem.

Školáci se budou učit v menších skupinách a od páté třídy pro ně bude povinné samotestování, jakmile budou mít školy dostatek testů. Sasko kromě toho spouští pilotní projekt očkování u praktických lékařů.

První fáze rozvolňování protiepidemických pravidel začala v Portugalsku. Otevřít tak mohli knihkupci a kadeřníci, prezenční vyučování bylo obnoveno na základních školách a malé děti se mohly vrátit do mateřských škol. Výrazné zpřísnění opatření přijala země v polovině ledna, kdy čelila silnému růstu počtu nakažených a místnímu zdravotnictví hrozilo přehlcení.

Vláda bude omezení přezkoumávat každých 15 dnů. Pokud bude pokračovat příznivý trend, tak 5. dubna plánuje otevřít muzea či venkovní zahrádky restaurací. Největší rozvolnění chce umožnit za měsíc, 19. dubna, kdy by mohly otevřít také kina, divadla, bary a restaurace a na univerzitách by mohla být obnovena prezenční výuka. V případě zhoršení situace ale není vyloučeno pozastavení uvolňování či obnovení omezení.

Španělsko rozhodlo, že prodlouží restrikce a kontroly na hranici se sousední zemí do 6. dubna. Překročit hranici s Portugalskem mohou jen španělští občané a rezidenti a jejich rodinní příslušníci či pendleři.

Uzávěra v Itálii, povinné respirátory na Slovensku

V Itálii se do nejpřísnějšího epidemického stupně posouvá polovina z dvaceti regionů včetně Lombardie nebo Lazia, kde se nachází i hlavní město Řím. Lidé mohou opustit své bydliště jen v odůvodněných případech a otevřené jsou pouze obchody s nezbytným zbožím. Přísnější opatření jako zavření restaurací a barů a omezení pohybu mezi městy začínají platit i v regionech s nízkým nebezpečím přenosu nákazy.

Přes velikonoční svátky bude v Itálii platit celonárodní uzávěra. Jedinou výjimku má Sardinie, která je vzhledem k příznivé epidemické situaci už od konce února takzvanou bílou zónou, tedy s minimálními opatřeními.

Slovensko od pondělí zavedlo povinnost nošení respirátorů v interiérech budov mimo vlastní domácnost, už před týdnem byly respirátory kategorie alespoň FFP2 povinné ve veřejné dopravě a v obchodech. Zároveň se již téměř polovina slovenských okresů dostala v souvislosti s pandemií do nejrizikovějšího stupně. 

Respirátory na Slovensku nejsou povinné například pro žáky prvního stupně základních škol či pro zaměstnance, jež vykonávají fyzicky náročnou práci. I tyto skupiny lidí ale musejí použít roušku nebo jiným způsobem zakrýt nos a ústa. Nadále platí, že alespoň rouška je povinná při pohybu na veřejnosti. Podobně jako Česko rovněž Slovensko dočasně zrušilo daň z přidané hodnoty na respirátory.

V polském Lubušském a Mazovském vojvodství, v němž leží Varšava, se od pondělí musejí zavřít hotely, kina, bazény a obchodní centra. Děti prvních tří ročníků budou mít částečně distanční výuku. Naopak v rakouské spolkové zemi Vorarlbersko se otevírají restaurace a jsou opět povoleny akce s účastí až 100 osob. Při vstupu se lidé musejí prokázat negativním testem na koronavirus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na Sumy či Oděsu

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byl zřejmě rafinérský komplex v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Při ruském bombardování severoukrajinských Sum utrpělo zranění nejméně čtrnáct lidí, stejně jako při rozsáhlém ruském nočním raketovém a dronovém útoku na Oděsu.
08:44Aktualizovánopřed 2 mminutami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V největším egyptském zlatém dole se zřítila hornina, jeden člověk zemřel

Při zřícení horniny v největším egyptském zlatém dole přišel o život jeden pracovník, dalších pět bylo zraněno. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení tamního ministerstva ropného průmyslu a minerálních zdrojů. Provoz v dole je do ukončení vyšetřování neštěstí pozastaven.
04:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump vybral nového právního poradce Bílého domu

Novým hlavním právním poradcem Bílého domu a asistentem prezidenta se od 1. září stane Will Scharf. Dosud působil jako tajemník personálu Bílého domu a zajišťoval administrativu spojenou s prezidentovou agendou. Oznámil to americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
04:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoRok a půl po pádu Asada roste v Sýrii nespokojenost

Rok a půl po pádu režimu Bašára Asada slábne v Sýrii důvěra v nové vedení země. Vládě prezidenta Ahmada Šaráa podle průzkumu věří zhruba pětina obyvatel, téměř polovina Syřanů se naopak domnívá, že země míří špatným směrem. Nespokojenost živí pomalá obnova válkou zničených oblastí, vysoké životní náklady i nesplněné sliby. V damašském Džobáru, někdejším symbolu odporu proti Asadovu režimu, zůstává poškozených 93 procent budov.
před 4 hhodinami

Izrael znovu odmítl mírový plán pro Gazu

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kanadu i Evropu dál sužují lesní požáry. V Britské Kolumbii evakuovali tisíce lidí

Rozsáhlé lesní požáry dál zuří v Kanadě i Evropě. V kanadské Britské Kolumbii muselo své domovy opustit přes dvacet tisíc lidí, plameny se rychle šíří také v částech Španělska, Itálie a Srbska. Hasičům práci komplikují vysoké teploty, vítr i těžko dostupný terén. Evropské státy zároveň řeší nedostatek hasicích letadel. Ve Francii zahájili vyšetřování, obavy z ohně pak mají na jihu země.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rusové útočili na Charkov a Oděsu. Údery hlásí i úřady v Bělgorodu

Tři mrtvé a 37 zraněných si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Charkov, zaměřený na obytné budovy, oznámil tamní starosta Ihor Terechov. Obytné domy byly poškozeny i v Oděse, kde ruský úder zranil minimálně dvanáct lidí. Dalších jedenáct lidí utrpělo zranění po úderech v Dněpropetrovské oblasti. V Záporožské oblasti po útoku zemřel záchranář. Útoky hlásí i ruské úřady. Regionální krizové centrum v Bělgorodské oblasti tvrdí, že v důsledku útoků ukrajinských dronů zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.