Pandemie ve světě: Britský úřad brání vakcínu AstraZeneca, dalších osm evropských zemí pozastavilo její používání

Dostupné důkazy nenaznačují souvislost mezi vakcínou proti covidu-19 od firmy AstraZeneca a případy krevních sraženin u některých naočkovaných, míní britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA). I přesto se Německo v pondělí z obezřetnosti pozastavilo očkování touto látkou. Následovala i Francie, Itálie, Španělsko, Slovinsko, Portugalsko, Kypr a Lucembursko.

Prohlášení britského lékového úřadu k vakcíně AstraZenecy reaguje na rozhodnutí některých evropských zemí pozastavit očkování touto látkou kvůli obavám ze závažného nežádoucího účinku v podobě krevních sraženin. V posledních dnech takto kvůli několika podezřelým úmrtím postupovaly Dánsko, Bulharsko, Norsko, Irsko i Nizozemsko.

V pondělí vakcinaci pozastavilo z obezřetnosti i Německo s odkazem na doporučení Institutu Paula Ehrlicha (PEI), který v zemi působí jako regulátor v oblasti očkovacích látek a který doporučil další zkoumání účinků látky.

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn řekl, že postup Německa je preventivní a že očekává rozhodnutí Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) o vakcíně ještě tento týden. Evropský lékový regulátor svolal mimořádnou schůzi na čtvrtek, poté vydá své stanovisko k vakcíně AstraZeneca.

„Očkování pozastavujeme, abychom se ujistili o bezpečnosti,“ zdůraznil Spahn. Dodal, že rozhodnutí není politické, vychází z odborných doporučení a cílem prověrky je posílení důvěry v přípravek. Uvedl, že zaznamenáno bylo sedm podezřelých případů mozkové žilní trombózy, které je nyní nutné objasnit.

Spahn v prohlášení také vyzval ty, kteří se čtyři dny po očkování vakcínou AstraZeneca necítí dobře, aby se obrátili na lékaře.

Následně se k Německu přidaly i Francie, Itálie, Španělsko, Slovinsko, Portugalsko, Kypr a Lucembursko. Rozhodnutí Francie oznámil prezident Emmanuel Macron po setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem. Jedná se podle něj o „preventivní opatření“ a existuje naděje, že očkování bude zase záhy obnoveno po kladném stanovisku EMA. Pozastavení zatím platí do úterního odpoledne.

Italský region Piemont na severozápadě země pak už stáhl z oběhu téměř 400 tisíc dávek této vakcíny kvůli nedělnímu úmrtí sedmapadesátiletého muže po jejím podání. Celkem už eviduje Itálie šest úmrtí, u nichž vyšetřuje, zda souvisela s podáním vakcíny od britsko-švédské firmy.

Španělská vláda oznámila, že očkování vakcínou od firmy AstraZeneca pozastavuje zatím na dva týdny. Ministryně zdravotnictví Carolina Dariasová rozhodnutí vyhlásila po mimořádné on-line schůzce se zástupci autonomních regionů, z nichž některé už předtím pozastavily očkování jednou ze šarží této vakcíny.

Vakcína nemusí být příčinou

„Zprávy pečlivě analyzujeme, ale vzhledem k velkému množství podaných dávek a frekvenci, s jakou se mohou krevní sraženiny vyskytovat přirozeně, dostupné důkazy nenasvědčují tomu, že příčinou je vakcína,“ citoval zpravodajský web BBC Phila Bryana, který v MHRA vede oddělení pro bezpečnost vakcín, podle nějž by lidé „stále měli jít a nechat se proti covidu-19 naočkovat, jakmile o to budou požádáni“.

Podle firmy AstraZeneca byla její očkovací látka v Evropské unii a Británii podána sedmnácti milionům osob, přičemž analýza údajů o dosavadním průběhu očkování nepřinesla žádné důkazy o zvýšeném riziku tvorby krevních sraženin. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) evidovala k 10. březnu jen třicet případů zmíněného problému mezi naočkovanými a uvedla, že „počet tromboembolických událostí“ v této skupině „není vyšší než počet pozorovaný v populaci obecně“.

I podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zatím „příčinný vztah“ mezi vakcínou a tvorbou krevních sraženin nebyl prokázán. Podle publicistického webu Quartz někteří odborníci poznamenávají, že sraženiny bývají průvodním jevem nemoci covid-19 a problémy tak spíše než vakcína mohlo způsobit samotné onemocnění, před kterým má chránit.

„Problém se spontánními zprávami o možných špatných reakcích na vakcínu je v tom, že je nesmírně těžké odlišit příčinný efekt od náhody. Obzvláště to platí, když víme, že nemoc covid-19 je velmi silně spojená s tvorbou krevních sraženin a objevily se stovky, ne-li mnoho tisíc úmrtí způsobených krevními sraženinami vyplývajícími z covidu-19,“ uvedl pro web Science Media Centre profesor Stephen Evans z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine.

Do saských škol se vrací další žáci, rozvolňovat začíná Portugalsko

V Sasku pokračuje otevírání škol, nyní se do lavic vracejí žáci vyšších stupňů. Již dříve se v této německé spolkové zemi otevřely nižší stupně základních škol. Návrat do školních lavic ovšem není plošný a bez prezenční výuky se nejméně do Velikonoc musejí obejít děti v okrese Vogtland u hranic s Karlovarským krajem.

Školáci se budou učit v menších skupinách a od páté třídy pro ně bude povinné samotestování, jakmile budou mít školy dostatek testů. Sasko kromě toho spouští pilotní projekt očkování u praktických lékařů.

První fáze rozvolňování protiepidemických pravidel začala v Portugalsku. Otevřít tak mohli knihkupci a kadeřníci, prezenční vyučování bylo obnoveno na základních školách a malé děti se mohly vrátit do mateřských škol. Výrazné zpřísnění opatření přijala země v polovině ledna, kdy čelila silnému růstu počtu nakažených a místnímu zdravotnictví hrozilo přehlcení.

Vláda bude omezení přezkoumávat každých 15 dnů. Pokud bude pokračovat příznivý trend, tak 5. dubna plánuje otevřít muzea či venkovní zahrádky restaurací. Největší rozvolnění chce umožnit za měsíc, 19. dubna, kdy by mohly otevřít také kina, divadla, bary a restaurace a na univerzitách by mohla být obnovena prezenční výuka. V případě zhoršení situace ale není vyloučeno pozastavení uvolňování či obnovení omezení.

Španělsko rozhodlo, že prodlouží restrikce a kontroly na hranici se sousední zemí do 6. dubna. Překročit hranici s Portugalskem mohou jen španělští občané a rezidenti a jejich rodinní příslušníci či pendleři.

Uzávěra v Itálii, povinné respirátory na Slovensku

V Itálii se do nejpřísnějšího epidemického stupně posouvá polovina z dvaceti regionů včetně Lombardie nebo Lazia, kde se nachází i hlavní město Řím. Lidé mohou opustit své bydliště jen v odůvodněných případech a otevřené jsou pouze obchody s nezbytným zbožím. Přísnější opatření jako zavření restaurací a barů a omezení pohybu mezi městy začínají platit i v regionech s nízkým nebezpečím přenosu nákazy.

Přes velikonoční svátky bude v Itálii platit celonárodní uzávěra. Jedinou výjimku má Sardinie, která je vzhledem k příznivé epidemické situaci už od konce února takzvanou bílou zónou, tedy s minimálními opatřeními.

Slovensko od pondělí zavedlo povinnost nošení respirátorů v interiérech budov mimo vlastní domácnost, už před týdnem byly respirátory kategorie alespoň FFP2 povinné ve veřejné dopravě a v obchodech. Zároveň se již téměř polovina slovenských okresů dostala v souvislosti s pandemií do nejrizikovějšího stupně. 

Respirátory na Slovensku nejsou povinné například pro žáky prvního stupně základních škol či pro zaměstnance, jež vykonávají fyzicky náročnou práci. I tyto skupiny lidí ale musejí použít roušku nebo jiným způsobem zakrýt nos a ústa. Nadále platí, že alespoň rouška je povinná při pohybu na veřejnosti. Podobně jako Česko rovněž Slovensko dočasně zrušilo daň z přidané hodnoty na respirátory.

V polském Lubušském a Mazovském vojvodství, v němž leží Varšava, se od pondělí musejí zavřít hotely, kina, bazény a obchodní centra. Děti prvních tří ročníků budou mít částečně distanční výuku. Naopak v rakouské spolkové zemi Vorarlbersko se otevírají restaurace a jsou opět povoleny akce s účastí až 100 osob. Při vstupu se lidé musejí prokázat negativním testem na koronavirus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...