Pandemie ve světě: Bavorsko zpřísňuje pravidla pro pendlery, Slovensko zavede karanténu pro cestující ze zahraničí

Bavorské příhraniční okresy Tirschenreuth, Cham a Neustadt an der Waldnaab od čtvrtka zpřísňují podmínky pro pendlery z Česka. Okresy ve svém nařízení rozhodly, že pendleři mohou jet jen přímou cestou do práce a bez zastávky a poté se ihned vrátit do Česka. Slovensko zavede povinnou karanténu s následným testem na koronavirus pro lidi, kteří přijedou do země ze zahraničí. Lidé každodenně dojíždějící za prací mají mít výjimku. Německo nejméně do 7. března prodlouží uzávěru.

Důvodem zpřísnění opatření v bavorských příhraničních okresech Tirschenreuth, Cham a Neustadt an der Waldnaab je epidemická situace v České republice. Nařízení začíná platit od půlnoci v noci na čtvrtek a umožňuje pendlerům opustit pracoviště jen z pracovních důvodů nebo kvůli testu na koronavirus.

Zpřísněné opatření se týká i obyvatel zmíněných tří okresů, kteří dojíždí za prací do Česka. Ti své domovy po návratu z Česka smějí opustit jen ze závažných důvodů.

Zaměstnavatelé, u kterých pracuje více než pět lidí z vysoce rizikových oblastí, tedy i z Česka, musí vypracovat zvláštní hygienický a preventivní koncept. Ten by měl obsahovat minimální rozestupy mezi pracovníky, povinnost nosit roušky či pravidlo sestavovat směny tak, aby se v nich potkávali pokud možno vždy stejní lidé.

Čeští pendleři kvůli vysokým infekčním číslům ve vlasti mohou do Bavorska dojíždět za prací jen za podmínky, že se nechají testovat na koronavirus každých 48 hodin. V Sasku, kde řada Čechů rovněž pracuje, postačují dva testy týdně. Bavorský kres Cham nově umožňuje nechat se bezplatně otestovat všem svým 130 tisícům obyvatelům a také lidem, kteří na jeho území pracují.

Na Slovensko od 15. února  s karanténou, pendleři mají výjimku

Karanténa s následným testem na koronavirus bude pro cestující na Slovensko povinná od 15. února. Lidé každodenně dojíždějící za prací mají mít výjimku a postačí jim test, který nebude starší sedmi dnů. Země zároveň na hraničních přechodech zahájí kontroly.

V současnosti se turisté při cestách na Slovensko a Slováci při návratu do vlasti z rizikových zemí v souvislosti s pandemií, tedy i z Česka, mohou nástupu do karantény vyhnout v případě, že mají potvrzení o negativním výsledku testu.

„Každý cestující bude muset vyplnit formulář, bude muset jít do karantény. Nejdříve osmý den pak půjde na PCR test,“ vysvětlil nová pravidla slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Cestující nebudou muset absolvovat karanténu ve státních zařízeních, izolaci ukončí obdržením výsledku o negativním výsledku testu.

Povinnost elektronické registrace před příjezdem na Slovensko platí až na výjimky už v současnosti. Plošné kontroly na hranicích slovenská policie dosud nedělala.

Slovensku se navzdory karanténním opatřením včetně zákazu vycházení s výjimkami nedaří výrazněji snížit počty nových případů infekce a ani pacientů s covidem-19, v nemocnicích je s tímto onemocněním hospitalizováno rekordních více než 3500 lidí.

Německo prodlouží karanténu

Německo nejméně do 7. března prodlouží karanténu, další uvolňování poměrů bude záviset na výrazném snížení míry přenosu infekce. Se spolkovými zeměmi se na tom dohodla německá kancléřka Angela Merkelová.

Merkelová čelila velkému tlaku na znovuotevření škol, se kterým chtěla vyčkat až na počátek března. Po jednání ale řekla, že Německo je federálním státem, takže konkrétní rozhodnutí mohou učinit jednotlivé spolkové země. Již několik německých regionů včetně Saska ohlásilo, že chce prezenční výuku obnovit. Postupovat hodlají krok za krokem, nejprve se tak otevřou školky a základní školy, do lavic se vrátí i žáci závěrečných ročníků. Harmonogram si ale určí spolkové země samy. 

Zásadní rozhodnutí o uvolňování uzávěry nepadlo. Souhlas otevřít k 1. březnu dostala kadeřnictví. Budou ale muset spolňovat hygienické podmínky, jako je minimálně nošení chirurgických roušek či objednávání klientů tak, aby lidé v provozovnách nečekali.

Obchody neprodávající zboží denní potřeby mohou otevřít při méně než 35 nových případech nákazy na 100 tisíc obyvatel za sedmidenní období. Tuto hodnotu vykazuje zhruba desetina zemských okresů v Německu. Potevření budou muset zajistit, že na prodejní plochu 20 čtverečních metrů nepřipadne více než jeden zákazník. Podmínka sedmidenní incidence nižší než 35 případů se týká i otevření muzeí a galerií.

Německo se do karantény uchýlilo v listopadu, od té doby byla opakovaně prodloužena a její podmínky zpřísněny. Vedle škol a školek jsou uzavřené restaurace a obchody neprodávající zboží denní potřeby. Zatímco ještě před Vánocemi hlásilo Německo takřka 200 nových případů na 100 tisíc obyvatel za sedmidenní období, nyní je to 68 případů. V některých zemských okresech klesl tento údaj i výrazně pod hodnotu 50, kterou odborníci považují za klíčovou, aby bylo možné opět začít trasovat šíření infekce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 47 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...