Pandemie ve světě: Anglie otevře obchody, kadeřnictví i zoo

3 minuty
Události: Británie rozvolňuje koronavirová opatření
Zdroj: ČT24

V Portugalsku v neděli po více než dvouměsíční uzávěře otevírají muzea i terasy kaváren. Země postoupila do druhé etapy uvolňování a pozvolností kroků se chce vyhnout novému nárůstu případů koronaviru. Všichni občané Anglie by pak měli mít od pátku přístup ke dvěma rychlotestům na koronavirus týdně. Premiér Boris Johnson rovněž potvrdil, že od příštího týdne mohou otevřít provozovny jako kadeřnictví, posilovny nebo třeba knihkupectví.

Po prvních stupních základních škol, které jsou v provozu už od poloviny března, nyní nastoupí i druhý stupeň.

Některá omezení společenských aktivit zůstávají v platnosti. V kavárnách, které mají terasy, mohou u stolu sedět maximálně čtyři lidé, muzea musejí upravit otevírací dobu, na vnitřních sportovištích jsou stále zakázány kolektivní sporty.

„Čekáme jen velmi málo návštěvníků,“ sdělil ředitel paláce Pena v Sintře nedaleko Lisabonu António Nunes Pereira. „Skutečnou obnovu provozu očekáváme až v létě, až bude v Evropě víc očkovaných lidí,“ dodal Pereira, který spravuje jedno z nejnavštěvovanějších míst země. V roce 2019 palác, jehož zahrady pomáhal koncipovat zahradní architekt českého původu Václav Cífka, navštívily skoro dva miliony lidí, z nichž 85 procent byli cizinci.

V Portugalsku začal počet nákaz stoupat po vánočních svátcích, což vedlo k rychlému naplnění kapacit nemocnic. Vláda v půlce ledna musela vyhlásit druhou uzávěru a později zavřela také školy. Aby je mohla znovu otevřít, umožnila očkování vyučujících a spoléhá také na testování.

Za 14 dní uvolní střední školy a univerzity

V další fázi uvolňování, která má začít 19. dubna, přijdou na řadu střední školy, univerzity a kulturní sály. Restaurace si budou muset na zprovoznění počkat na začátek května.

Portugalsko epidemickou situaci ověřuje po dvou týdnech a jednotlivá města mají možnost v případě nárůstu případů restrikce znovu zavést.

Omezení týkající se cestování zůstávají v platnosti. Až do poloviny dubna zůstanou zachovány kontroly na pozemních hranicích se Španělskem a stále je pozastaveno letecké spojení s Británií a Brazílií. V zemi se od začátku epidemie nakazilo koronavirem přes 823 tisíc lidí a na komplikovaný průběh covidu-19 zemřelo 16 876 lidí.

V Anglii zavádí dva rychlotesty v týdnu a uvolní opatření

Od pátku by měli mít všichni lidé v Anglii k dispozici dva rychlotesty na týden. Další části Spojeného království Skotsko, Wales a Severní Irsko upraví rychlotestování vlastním rozhodnutím.

Testy, které poskytnou výsledek do třiceti minut, budou zdarma a k dispozici na testovacích místech, v lékárnách a také je bude distribuovat pošta. Ministerstvo zdravotnictví si od toho slibuje, že to v době uvolňování restrikcí zabrání novému nárůstu případů. Kritici naopak hovoří podle stanice BBC o „skandálním“ plýtvání penězi.

Premiér Boris Johnson pak v pondělí po jednání s vládou o dalším uvolňování v Anglii potvrdil, že od příštího týdne mohou otevřít provozovny jako kadeřnictví, posilovny nebo třeba knihkupectví. 

Od 12. dubna se tak otevřou obchody, jež neprodávají jen nezbytné zboží, vnější prostory restaurací nebo také kadeřnictví. Anglie tak pokračuje v pozvolném uvolňování protiepidemických opatření čtyři týdny po prvním rozvolňovacím kroku, jímž bylo znovuotevření škol. Provoz mohou obnovit také zoologické zahrady či autokina. Zrušen bude i zákaz vícedenních pobytů mimo domov. Johnson řekl, že očkování v Británii zdárně pokračuje a počty nově nakažených klesají.

Francie šetří tajně otevřené luxusní restaurace

Francouzské úřady se zabývají tvrzením, že někteří ministři a další lidé chodili v Paříži do utajovaných restaurací a porušovali tak přísná epidemická opatření. Zprávu o existenci tajných luxusních podniků přinesla soukromá televizní stanice M6.

Všechny restaurace jsou ve Francii od října zavřené a země kvůli stále špatné epidemické situaci vyhlásila další omezení.

Pařížský prokurátor Rémy Heitz v neděli oznámil, že po odvysílání reportáže bylo zahájeno trestní vyšetřování. Cílem je podle něj zjistit, zda se takové akce konaly, kdo je organizoval a kdo se účastnil.

Svědek, jehož televize neidentifikovala a jehož hlas byl v reportáži pozměněn, řekl, že na akce chodili i ministři. Bloggeři a uživatelé sociálních sítí zjistili, že tímto svědkem byl Pierre-Jean Chalençon, který řídí luxusní pařížský podnik Palais Vivienne. Ve svém prohlášení pro agenturu AFP Chalençon přiznal, že byl zdrojem informace, ale nezopakoval tvrzení, že na sešlosti chodili ministři. Uvedl, že v tomto směru jen žertoval.

Členové vlády popřeli, že by věděli o konání podobných akcí, a ministr vnitra Gérald Darmanin požádal policii, aby věc prošetřila.

Vládní mluvčí Gabriel Attal v neděli večer řekl, že úřady vyšetřují informace o tajných večírcích a návštěvách restaurací několik měsíců. Vyšetřování zatím vedlo ke 200 lidem, kterým hrozí „přísné tresty“. „Ministři musejí jít příkladem a musejí být bezúhonní,“ prohlásil Attal. Uvedl rovněž, že tvrzení o ministerských návštěvách tajných podniků nevěřil ani na vteřinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...